Frei Otto: Porovnání verzí

| popisek = Frei Paul Otto

| manželchoť =

[[Soubor:Olympic_park_12Olympic park 12.jpg|right|thumb|Olympijský areál, [[Mnichov]] [[1971]], Německo]]

[[Soubor:Olympic_park_23Olympic park 23.jpg|right|thumb|Olympijský areál [[Mnichov]] [[1971]], Německo]]

[[Soubor:Herzogenriedpark_Mannheim_Multihalle_DeckenkonstruktionHerzogenriedpark Mannheim Multihalle Deckenkonstruktion.jpg|right|thumb|Multihala v [[Mannheim|Mannheimu]]u [[1971]], Německo]]

Své jméno "Frei" si vzal z matčiny rodné strany a zároveň v něm ukázal své celoživotní krédo. Ottovi rodiče byli členy německé [[Sochařství|sochařské]] dílny. Původně se chtěl, stejně jako jeho otec a dědeček stát [[sochař|sochařem]]em a [[kameník|kameníkem]]em. Na obchodní škole, kde studoval, se poprvé setkal s teoriemi plachtění a výrobou [[Plachetnice|plachetnicových]] [[Model|modelůmodel]]ů. Při pozdějším získání ocenění plachetnice začal prohlubovat své znalosti nad stavbou lehkých konstrukcí a napnutých rámových membrán. V roce [[1943]] zahájil studium architektury na Vysoké škole technické v [[Berlín|Berlíně]]ě v Šarlotině paláci [[Berlin-Charlottenburg]]. Naneštěstí ještě v témže roce, kdy nastoupil na studium, byl povolán do posledních let 2. světové války jako bojový [[pilot]] v německé [[Luftwaffe (Bundeswehr)|Luftwaffe]].

Během [[Druhá světová válka|války]] byl sestřelen a padl do [[Francie|francouzského]] zajetí. Tam v pozici [[válečný zajatec|válečného zajatce]], doložil svůj talent a tvorbu několika nízko nákladovými stavbami. Vytvořil je na principu lehké [[Ocel|ocelovéocel]]ové konstrukce. Jednou z jeho inspiraci byla i katedrála v Chartres a princip její kamenné konstrukce, kterou měl každý den před očima. První menší úspěchy ho posílily natolik, že se v roce [[1948]] opět vrátil ke studiu na Technickou Univerzitu do [[Berlín|Berlína]]a. Navzdory svým svérázným názorům, byl v roce [[1950]] vybrán jako [[stipendium|stipendista]] z fakulty a na půl roku mohl odcestovat v rámci studií do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Během studií na americkém kontinentu se učil od předních architektů, např. [[Erik Mendelsohn]], [[Ludwig Mies van der Rohe]], [[Richard Neutra]], [[Frank Lloyd Wright]] a [[Fred Severud]], a poznal jejich tvorbu a stavby.. S těchto setkání vniklo celoživotní přátelství s Ludwigem Mies van der Rohe. O něco později byl pozván samotným Ludwigem jako statik při stavbě nové národní galerie v Západním [[Berlín|Berlíně]]ě. V roce [[1954]] se objevila jeho disertační práce pod názvem Das hängende Dach, v překladu [[zavěšená střecha]]. V ní poprvé zobrazil stavební technologii ​​plošné zavěšené konstrukce namáhané tahem.

'''1955''': Hudební pavilon se střechou ve tvaru čtyřrohé plachty, spolková zahradnická výstava Kassel,<br />'''1957''': Tančící studna (Sternwellenzelt), Rýnský park Kolín<br />'''1963''': Kostel svatého Lukáše v Brémách-Grollandu s Karstenem Schrockem<br />'''1967''': Německý pavilon pro světovou výstavu v Montreal (demontován)<br />'''1968''': pohyblivé zastřešení na Stiftsruine Bad Hersfeld<br />'''1971''': Bonhoeffer obecní centrum v Brémy-Huchting s [[Karsten Schrock|Karstenem Schrockem]]<br />'''1972''': Olympiáda v Mnichově (lanová střecha)<br />'''1974''': Konferenční centrum v [[Mekka|Mecce]] s Rolfem Gutbrodem<br />'''1975''': Multifunkční hala v Mannheimu<br />'''1980''': Ptačí voliéra v zoologické zahradě Hellabrunnu (přes 5000 čtv. m)<br />'''1985''': Tuwaiq Palace v řádně, Saúdská Arábie; Úřady a centra kultury<br />'''1988''': Výrobní pavilon pro nábytkářskou firmu Wilkhahn<br />'''2000''': Spolupráce na japonském pavilonu pro [[EXPO 2000]] v [[Hannover|Hannoveru]]u<br />'''2000''': Spolupráce na velkém projektu Stuttgart 21, Stuttgartské hlavní nádraží<br />'''2000''': 24m oválný stan v L, konstrukce vícevrstvé membrány<br />'''2004''': Návrh na měnivé štíty pro zámecké náměstí [[Stuttgart]]<br />

'''1967''': Berlínská umělecká cena za architekturu<br />'''1974''': "[[Thomas Jefferson Medal|Medaile Thomase Jeffersona za architekturu]]" z nadace univerzity ve Viginii Thomase Jeffersona<br />'''1980''': Aga Chánova cena za architekturu<br />'''1990''': Čestný doktorát na Universität Essen<br />'''1990''': [[Honda]] cena / [[Prefektura Tokio|Tokio]] (dotovaný s 120.000 DM)<br />'''1996''': Velká cena Němců architektonicko-inženýrské společenství<br />'''1996/97''': Wolfova cena za architekturu<br />'''1998''': [[Aga Chán|Aga Chánova]]ova cena za architekturu<br />'''2000''': Čestný občan města Leonberg<br />'''2000''': Zvláštní cena VII. Mezinárodní bienále pro architekturu za životní dílo<br />'''2003''': Olympiáda - nejdůležitější německé stavební dílo všech dob po anketě architektonického časopisu Domy<br />'''2005''': [[Royal Gold Medal]] z »Royal Institute of [[British Architects]]« (RIBA) za životní dílo<br />'''2005''': Čestný doktorát na fakultě architektury TU Mnichov, kvůli jeho mimořádné službě v oblasti lehkého a ekologického stavitelství<br />'''2005''': Výstava k jeho životnímu dílu v muzeu architektury, technické univerzitě v Mnichově<br />'''2006''': Udělení spolku kříže 1. třídy od předsedy vlády venkova Bádensko-Württembersko, [[Gunther Oettinger]]<br />'''2006''': PRAEMIUM Imperiale "Nobelova cena umění" v oboru architektury<br />