Cloaca maxima: Porovnání verzí

[[Soubor:Map of downtown Rome during the Roman Empire large-annotated.jpg|volby|thumb|right|upright=1.8|mapa ukazuje kanalizaciKanalizace (červeně) a akvadukt (modře) vve starém Římě]]

'''Cloaca Maxima''' doslova znamená velká stoka. Je to jeden z nejstarších [[kanalizace|kanalizačních]] systémů na světě. Ve starém Římě sloužil k vysušení mokřin a odvodu odpadu z města. Po velkých záplavách ji nechal zbudovat tehdejší pátý král Říma [[Lucius Tarquinuis Priscus]], otec [[Lucius Tarquinius Superbus|Tarquinia Suberba]] (poslední etruský král). Stavba se mnoho neprodražila, protože jako dělníci byli využiti lidé z chudších vrstev a také [[Etruskové|etruské]] ženijní vojsko. Konstrukce obsahuje nepravou klenbu, dosahuje šířky 3 m a výška je 4 m. Podobný kanalizační systém se rozšířil po Římské říši v kombinaci s akvadukty.

Podle historika [[Titus Livius|'''Tita Livia''']] byl původně ''otevřený'' kanál nejdříve vytvořen pro potřeby tří sousedících vrchů soustředěný na hlavní fórum a následně do řeky [[Tibera|Tibery]]. Rozrůstající se město poté pohltilo tuto odpadní stoku – v té době mělo dojít i k uzavření kanálu. Teorii podporuje i fakt, že některé ze spodních částí systému se nacházely pod úrovní terénu již v předpokládané době stavby.

Cloaca Maxima skvěle sloužila [[Starověký Řím|Římskému impériu]], a dokonce fungovala i po jeho pádu. Je známo, že v roce 33 př.n.l. se státník [[Marcus Vipsanius Agrippa|Agrippa]] zasloužil o jeho inspekci a opravu – archeologové předpokládají, že systém, kvůli použitému materiálu, potřeboval stálou pozornost. Nedávno se i zbývající části připojily do moderní kanalizace hlavně kvůli působení řeky. Dnes se dá ústí Cloaca Maxima do řeky [[Tibera|Tibery]] spatřit vedle mostů Ponte Rotto a Ponte Palatino.