|
[[Soubor:Vychodni Timor.png|thumb|300px|Mapa Východního Timoru]]
'''Východní Timor''' (v jazyce [[tetum]] ''Timór Lorosa'e'', [[Portugalština|portugalsky]] ''Timor-Leste'') je malý stát na východě [[ostrov]]a [[Timor]] v souostroví [[Malé Sundy]]. Má přes milion obyvatel. Jde o jeden z nejmladších států světa – [[svrchovanost|samostatnost]] sice vyhlásil v roce [[1975]], ale naprostou většinou zemí byl uznán až v roce [[2002]] poté, cokdy samostatnost potvrdilo [[referendum]] z roku [[1999]].
Z hospodářského hlediska jde o rozvojovou zemědělskou zemi s pěstováním [[rýže]], [[kokosovník ořechoplodý|kokosových ořechů]] a dalších tropických plodin. Má však i významná ložiska [[nerostné suroviny|nerostných surovin]] – především [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]]. Tyto produkty tvoří hlavní část [[Export|exportu]].
Hlavním městem Východního Timoru je [[Dili]]. Úředními jazyky jsou [[tetum]] (malajsko-polynéský jazyk, který obsahuje mnoho prvků z [[indonéština|indonéštiny]] a [[portugalština|portugalštiny]]) a [[portugalština]]. Naprostá většina věřících se hlásí ke [[Katolická církev|katolické církvi]].
== Geografie ==
Ostrov Timor se nachází v ostrovní části [[Jihovýchodní Asie]], přes 400 km severně od severního pobřeží [[Austrálie]]. PřevažujeNachází zdemezi přirozeně8° vlhké,a 10° severní šířky a 124° a 128 ° východní délky. Je součástí jihovýchodní Asie a jedním z ostrovů v [[tropickéMalé podnebíSundy|Malých Sundách]]. Na severu ostrova jsou Ombaiův průliv, Wetarské úžiny a větší Bandské moře. Timorské moře odděluje ostrov na jihu od Austrálie.
[[Povrch]] státu ve východní části ostrova je převážně hornatý, střed země vyplňuje [[hornatina]], přesahující 2000 [[nadmořská výška|m n. m.]] Nejvýše vystupuje [[masiv]] [[Ramelau]] (Ermera,nejvyšší bod ostrova [[Tatamailau]] s nadmořskou výškou 2963 m n. m.) [[řeka|Řeky]] jako je [[Lacio]] jsou krátké, ve vlhkém ročním období vodné. Průměrné roční [[teplota|teploty]] vzduchu se pohybují v nížině mezi 26 [[Stupeň Celsia|°C]] a 27 °C. Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] je 500 až 1500 mm, na návětrných svazích hor vyšší, ale nepřesahuje 2000 mm.
Převažuje zde přirozeně vlhké, [[tropické podnebí]]. Mění se zde suché a deštivé období. Díky vypalování lesů zde dochází k odlesňování a erozi půdy.
Ostrov Timor je součástí
námořní jihovýchodní Asie a je největší a jedním z ostrovů v Malých
Sundách. Na severu ostrova jsou Ombaiův průliv, Wetarské úžiny a větší Bandské
moře. Timorské moře odděluje ostrov na jihu od Austrálie, a indonéské provincie ležící na
Východním Timoru na západě.
V nejvýchodnější oblasti ostrova se rozkládá pohoří Paitchau a jezero Ira Lalaro. Tato oblast je součástí [[národní park|národního parku]] Nino Konis Santana, první místní chráněné oblasti. Tento národní pak obsahuje poslední zbývající tropické suché zalesněné oblasti v rámci země. Hostí řadu jedinečných rostlinných a živočišných druhů a je řídce obydlená. Na jeho severním pobřeží leží řada ohrožených [[korálový útes|korálových útesů]].
Co se týče klimatu ve
Východním Timoru, je převážně tropické až subtropické. Z toho plyne, že je
na ostrově velmi vlhké prostředí. Mění se zde suché a deštivé období. Tím pádem
jsou zde velmi vysoké klimatické změny. Povrch celého Timoru je hornatý.
Nejvyšším bodem je Tatamailau, který má nadmořskou výšku 2 963 m.n.m. Díky
vypalování lesů na Východním Timoru, dochází zde k odlesňování a erozi
půdy.
Východní
Timor se nachází mezi 8° a 10 ° S a délky 124° a 128 ° E. Nejvýchodnější oblast
Východního Timoru se skládá z pohoří Paitchau a jezera Ira Lalaro v oblasti,
která obsahuje první památkovou rezervaci Nino Konis Santana, což je místní
národní park. Tento národní pak obsahuje poslední zbývající tropické suché
zalesněné oblasti v rámci země. Hostí řadu jedinečných rostlinných a
živočišných druhů a je řídce obydlená. Na severním pobřeží se vyznačuje řada
korálových útesů, které byly určeny za rizikové.
== Historie ==
Ostrov Timor byl původně obydlen v rámci pravěkých migrací v australasijského regionu, pravděpodobně z Austrálie a Nové Guinei před 40 000 roky. Kolem roku 3000 př. n. l. na Timor migrovaly [[austronéské jazyky|austronéské]] kmeny a rozvinuly zde zemědělství, které prakticky až do nedávné minulosti zajistilo tamějším obyvatelům soběstačnost.
Od [[16. století]] byl [[Portugalské kolonie|portugalskou kolonií]].<ref name = "postrelili" /> Ke konci éry [[Habsburkové|Habsburků]] (1580-1640) Timor padl do rukou [[Nizozemsko|Nizozemců]], kteří v 19. století (1859) získali jistý vliv právě nad východní částí tohoto ostrova. Později se však dostal zpět pod portugalskou nadvládu. Hranice mezi západní (indonéskou) a východní (portugalskou) oblastí ostrova byla přesně určena až za [[první světová válka|I. světové války]], v roce [[1916]].
Během celého období [[kolonizace]] zůstával Východní Timor zůstával relativně nerozvinutý, jeho obyvatelé přimknutivázáni k [[zemědělství]] a skromnému způsobu života, založeném na tradicích; a. žijícíŽili v prostýchjednoduchých příbytcíchobydlích v menších, oddělených vesnických komunitách.
=== 20. století ===
}}</ref>
V roce 2012Předpokládalo se předpokládá, že v roce 2012 všechny mezinárodní sily odejdou z Východního Timoru a východotimorská [[vláda]] bude schopna zajistit vnější i vnitřní bezpečnost země.<ref name = "businessinfo" /> Podle místních diplomatů to však je nerealistické.
=== Mezinárodní vztahy ===
=== Demografie ===
Celkem žije ve Východním Timoru 1 143 667 obyvatel. Největší hustota osídlení je v oblasti okolo hlavního města
Celkem
tohoto státu – [[Dili]]. [[Gramotnost]] populace je přes 50 %; negramotnost je vyšší u žen. Průměrná délka života se pohybuje okolo 60,7 let. [[Nezaměstnanost]] ve Východním Timoru dosahuje až 50 %{{Doplňte zdroj}}a inflace se zde pohybuje okolo 1,9 %. Zaměstnanost je zde rozdělena do dvou částí – 10% služby a průmysl, 90% zemědělství.
v tomto demokratickém státu žije 1 143 667 obyvatel. Obyvatelé
Východního Timoru se především zabydlili v oblasti okolo hlavního města
tohoto státu – Dili.
Jak jsem již
zmínil, lidé zde hovoří dvěma úředními jazyky – tetum a portugalština. Nejvíce
lidí však hovoří právě jazykem tetum. A nejvíce mateřských jazyků je rovněž
tak. Po portugalštině se zde také mluví domorodými jazyky, jako jsou mambai,
makasai, tetum terik a mnoha dalších, ovšem to jen zřídka. Tyto ostatní jazyky
dosahují téměř 40%, kdežto portugalštinou mluví jen okolo 600 lidí. Celkem se nachází ve Východním Timoru na 30
dialektů. Jejich počet je dán díky vysoce hornatému terénu, který znesnadňoval
mísení jednotlivých kultur.
Gramotnost
populace se pohybuje okolo 50%. Číst a psát zde umí přibližně polovina
populace. Ovšem negramotnost je ve Východním Timoru vyšší u žen. Průměrná délka
života se pohybuje okolo 60,7 let. Největším problémem zde však je fakt, že je
zde obrovská nedostupnost nezávadné pitné vody. Nezaměstnanost ve Východním
Timoru stoupá až k 50% a inflace se zde pohybuje okolo 1,9%. Zaměstnanost je
zde rozdělena do dvou částí – 10% služby a průmysl, 90% zemědělství.
Míra
porodnosti je šest porodů na jednu ženu. Vládní výdaje na zdravotnictví v roce
2006 bylo 150 USD na osobu. Existovaly zde dvě nemocnice a 14 vesnických
zdravotnických zařízení v roce 1974. Roku 1994 zde bylo 11 nemocnic a 330 pečovatelských
středisek. Roku 2010 byla mateřská úmrtnost na 100 000 narozených 370. To je ve
srovnání s 928.6 v roce 2008 a 1016.3 v roce 1990 menší podíl. Počet porodních
asistentek na 1000 živě narozených dětí je 8 a celoživotní riziko smrti pro
těhotné ženy je 1 v 44.
Roku 1994 zde bylo 11 [[Nemocnice|nemocnic]] a celkem 330 zdravotnických zařízení. Vládní výdaje na zdravotnictví činily v roce 2006 bylo 150 dolarů na osobu. [[Míra porodnosti]] je šest porodů na jednu ženu.
Náboženských
skupin je zde více, ale převažují zde katolíci. Zmínit můžeme i protestanty,
nebo evangelíky, kteří však mají u populace pouhých 2,2% či muslimy
s 0,3%.
Píše se, že někdy kolem roku 3 500 ostrova Timor dosáhli
negroidi takzvané kultury oválných kladiv. Z této migrační vlny se dodnes
zachovalo při nejmenším pět východotimorských jazyků – fataluku, makalere,
makasai, midik a bunak. Proto mnoho obyvatel využívá těchto jazyků a úředními
jazyky se zde moc nehovoří. Kvůli této situaci má ve Východním Timoru původ
papuánsko-melanéských přistěhovalcích.
Náboženských skupin je zde více, ale naprosto s 96,9 % převažují [[katolíci]]. [[Protestantismus|Protestantů]] je v populaci 2,2 %, [[Muslimové|muslimů]] 0,3 %.
Obyvatel
Východního Timoru je asi 1,143,667. Populace je soustředěna především v okolí
Dili. Slovo "Maubere", výraz dříve používaný Portugalci odkázat na nativní
východ Timorského a často používaný jako synonymní s negramotnými a
nevzdělanými, byl přijat FReTiLIn jako výraz hrdosti. Skládají se z několika
různých etnických skupin, z nichž většina jsou smíšené Malajsko-polynéské a
Malajsko/papuánského původu. Největší Malajsko-polynéská etnická skupina je
Tetum (100 000), žijí především v severním pobřeží a v okolí Dili; další
skupinou je Mambai (80 000), kteří jsou v horách středního pobřeží; Tukudede
(63 170), v oblasti kolem Maubara a Liquiçá; Galoli (50 000), mezi kmeny Mambae
a Makasae; Kemak (50 000) v departmentu Timorského ostrova; a Baikeno (20 000),
v oblasti kolem Pante Macassar.
Mezi hlavní kmeny
V zemi existují dva úřední jazyky – [[tetum]] a [[portugalština]]. Nejvíce lidí hovoří právě jazykem tetum, dále pak ostatními domorodými jazyky jako jsou mambai, makasai, tetum terik a mnoha dalších. Tyto ostatní jazyky dosahují téměř 40 %.
převážně papuánského původu patří Bunak (50 000), v centrální vnitrozemí
ostrova Timor; dále pak Fataluku (30 000), na východním cípu ostrova u Lospalos
a Makasae, na východním konci ostrova.
Celkem se ve Východním Timoru mluví 30 [[dialekt|dialekty]]. Jejich počet je dán vysoce hornatým terénem, který znesnadňoval mísení jednotlivých [[Kultura|kultur]].
Celkem ve Východním Timoru
se z jednoho tisíce obyvatel považuje 51,07 za přistěhovalce.
== Administrativní dělení ==
[[Soubor:East Timor district names.png|thumb|upright=2|Mapa distriktů]]
=== Související články ===
* [[Abilio Jose Osorio Soares]] -– politik a guvernér Indonésií okupovaného Východního Timoru 1992 - 1999(1992–1999).
* [[Sukarno]]
=== Externí odkazy ===
| 