Joseph Fesch: Porovnání verzí

 

Joseph Fesch byl synem švýcarského armádního [[kapitán]]a ve francouzských službách, který se roku [[1757]] oženil s vdovou Ramolinovou, babičkou [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]]. Jejich syn Joseph byl tedy nevlatním bratrem Napoleonovy matky [[Laetitie]]. Studoval v Aix teologii, ale v době [[revoluce]]přešel do civilní sféry a věnoval se armádní administrativě. V roce [[1796]], při prvním italském tažení svého synovce Napoleona Bonaparte, jej tento jmenoval armádním komisařem, ale této funkce se musel pro podezření z nezákonného obohacování vzdát. Vrátil se k duchovní službě a stal se děkanem v Bastii. Roku [[1802]] byl jmenován arcibiskupem v Lyonu a r. [[1803]] [[kardinál]]em a francouzským vyslancem u papežského stolce. V roce [[1804]] doprovázel [[papež]]e [[Pius VII.|Pia VII.]] ke korunovaci Napoleona do Paříže, kde v předvečer ceremoniálu celebroval církevní sňatek Napoleona a [[Josephina|Josephiny]]. V době císařství byl velkoalmužníkem říše, [[hrabě]]tem a [[senátor]]em. V roce [[1806]] byl zvolen [[primas]]em francouzským. Předsedal konsilu francouzského duchovenstva v Paříži r. [[1810]] a veřejně se rozhodně zastal papeže v jeho sporu s [[Napoleon]]em, následkem čehož pak žil ve vnitřním [[exil]]u v Lyonu. Roku [[1814]] uprchl se svou sestrou Laetitií do Říma. Po návratu Napoleona z [[Elba|Elby]] se krátce vrátil do Paříže a byl jmenován [[pair]]em. Po [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] opět rychle emigruje do Říma tam žije zcela v soukromí, soustavně studuje vědy a umění, a je obklopen jen svou proslulou sbírkou uměleckých děl. Požadavek francozské vlády, aby se vzdal úřadu arcibiskupa lyonského rozhodně odmítl, ale úřad de facto nevykonával. Jeho světoznámá sbírka obrazů, která čítala vice než 20 000 děl, byla po jeho smrti vydražena.

 

[[de:Joseph Fesch]]