Svaz německých dívek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
Přidání vzpomínky pamětnice... značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 114:
== Konec války a rozpuštění HJ ==
V dalších letech války se stávala práce náročnou nejen ve východní Evropě, ale také doma v západních oblastech říše skrze bombardování, evakuaci a zdevastovanou infrastrukturu. Práce dívek ve svazu jen stěží neztrácela na své kontinuitě a kontrola jejich povinností byla stále slabší. Děvčata ke konci války shledávala službu nudnou a zatěžující, čím dál více se u nich objevovala rezistence a odmítavý postoj. Dívky byly také dlouhodobě odděleny od svých rodin a často spolupracovaly s muži nebo vojáky wehrmachtu, což vytvářelo mnohé příležitosti k sexuálním kontaktům. Uvolněná morálka ke konci války se odrazila také na špatné pověsti BDM. Lidově se označovala zkratka BDM také jako Bund německých matrací (také Bubi Drück Mich). <ref>Kater, str. 97</ref> V červnu 1945, po skončení druhé světové války, převzaly čtyři vítězné mocnosti svrchovanou moc v Německu. Spojenecká kontrolní komise zahájila svoji činnost a zákonem z 10. října [[1945]] (Kontrollratsgesetz Nr. 2) zrušila celou NSDAP i se svazem BDM a její majetek zabavila. <ref>Martin Klaus: ''Mädchen im Dritten Reich. Der Bund Deutscher Mädel''. 3. aktualisierte Auflage. PapyRossa-Verlag, Köln 1998, ISBN 3-89438-152-3 </ref>
<nowiki>*</nowiki>Členství v BDM mohlo po válce přijít dívku velmi draho. Tehdy sedmnáctiletá pamětnice z Východního Pruska H.E. uvádí, že s Rudou armádou přišlo také NKVD a začalo vyšetřovat, co kdo dělal za války. Naivně přiznala, že byla členkou BDM, což bylo povinné. Byla poslána na Sibiř do pracovního tábora, po třech letech byla převezena do pracovního tábora u Kyjeva, kde byla dalších pět let. Do NDR se vrátila po osmi letech jako lidská troska, a to mohla být ještě ráda, že to vůbec přežila!
== BDM známé funkcionářky a členky ==
Řádek 145 ⟶ 147:
* Dagmar Reese: ''Straff, aber nicht stramm – herb, aber nicht derb. Zur Vergesellschaftung von Mädchen durch den Bund Deutscher Mädel im sozialkulturellen Vergleich zweier Milieus''. Beltz, Weinheim u. a. 1989, ISBN 3-407-58310-9 (''Ergebnisse der Frauenforschung'' 18), (Zugleich: Berlin, Freie Univ., Diss., 1987).
* Dagmar Reese: ''Warum Mädchen nicht nur gewandert sind. Der »Bund Deutscher Mädel«''. In: ''Geschichte in Wissenschaft und Unterricht'', Jg. 60, 2009, 268−281.
* Heinz Schoen: Im Heimatland in Feindeshand. ARND -Verlag Kiel 1998. V knize jsou také vzpomínky H.E.
=== Reference a poznámky ===
| |||