Alaid: Porovnání verzí

Alaid je nejvyšší a nejsevernější z kurilských sopek a je také nejvyšší horou [[Kurily|Kuril]]. Při pohledu od severu je tvořen symetrickým kuželem, ale jeho 1,5 km široký vrcholový kráter je směrem k jihu porušen. Alaid se zdvíhá ze dna [[Ochotské moře|Ochotského moře]], které je v  hloubce kolem 3 000 metrů. Početné [[pyroklastikaPyroklastický sediment|pyroklastické]] kužely posévají nižší části [[čedič]]ového až [[čedič]]o–[[andezit]]ového úbočí hory, obzvlášť početné na severozápadní a jihovýchodní straně, část z nich se vytvořila u pobřeží při erupci v letech [[1933]] až [[1934]].

K&nbsp;silným erupcím z&nbsp;hlavního jícnu došlo v&nbsp;[[18. století]]. <!-- zprávy o&nbsp;nich z&nbsp;let [[1770]], [[1789]], [[1821]], [[1829]], [[1843]], [[1848]] a&nbsp;[[1858]] byly nesprávně uvedeny Gorškovem (1970).//-->Erupce na Alaidu v&nbsp;roce [[1790]] a&nbsp;[[1981]] patřily k&nbsp;nejsilnějším na [[Kurilské ostrovy|Kurilách]] vůbec (uvolnilo se při nich 0,55 krychlového kilometru [[tefra|tefry]]). Historické záznamy uvádějí velké erupce 27. června 1854, od 7. do 9. července 1860, v roce 1894, od listopadu 1933 do srpna 1934, 29. března 1982, v květnu 1986 a 3. prosince 1996. Při silné erupci trvající od 18. června do 11. září 1972 uvolnila sopka 45 milionů krychlových metrů lávy a také 0,1 krychlového kilometru tefry.