Verze z 29. 9. 2014, 19:54 editovat BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací m odebrána Kategorie:Dějiny Rakouska za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2014, 10:55 editovat zrušit editaci Davcza (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 65 843 editací ibox, upřesněny mandáty 1848-59, zdroje, nutno ještě odstranit subjektivní formulace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{NPOV}} {{Infobox Politik ~~[[Soubor:Alexander von Bach.jpg\|thumb\|Alexander von Bach (1813–1893)]]~~ \| jméno= Alexander Bach '''Alexander svobodný pán von Bach''', německy '''Alexander Freiherr von Bach''' ([[4. leden\|4. ledna]] [[1813]], [[Loosdorf]], [[Rakousko]] – [[12. listopad]]u [[1893]], [[Schöngrabern]], [[Rakousko]]) byl rakouský [[konzervatismus\|konzervativní]] politik, ministr spravedlnosti ([[1848]]–[[1849]]) a ministr vnitra (státní ministr) ([[1849]]–[[1859]]). Jeho působení na počátku vlády [[František Josef I.\|Františka Josefa I.]] je spojeno se (znovu)zavedením a institucionalizací centralizace moci. Jelikož Bach patřil k hlavním architektům nového systému, byl po něm v [[Česko\|českých zemích]] pojmenován jakožto [[Bachův absolutismus]]. Byl bratr [[Otto Bach]]a. Alexander Bach nově zřídil četnictvo a policii. ▼ \| obrázek=Alexander von Bach.jpg \| popis=Alexander Bach \| úřad = Poslanec [[Kroměřížský sněm\|Říšského sněmu]] \| od = [[1848]] \| do = [[1849]] \| úřad2 = [[Seznam ministrů spravedlnosti Rakouského císařství\|Ministr spravedlnosti Rakouského císařství]] \| od2 = [[18. červenec\|18. července]] [[1848]] \| do2 = [[28. červenec\|28. července]] [[1849]] \| předchůdce2 = [[Franz Seraph von Sommaruga]] \| nástupce2 = [[Anton von Schmerling]] \| úřad3 = [[Seznam ministrů vnitra Rakouského císařství\|Ministr vnitra Rakouského císařství]] \| od3 = [[17. květen\|17. května]] [[1849]] \| do3 = [[21. srpen\|21. srpna]] [[1859]] \| předchůdce3 = [[Franz Seraph von Stadion]] \| nástupce3 = [[Agenor Gołuchowski starší\|Agenor Gołuchowski]] \| místo_narození = [[Loosdorf]]<br />{{Vlajka a název\|Rakouské císařství}} \|datum_úmrtí = [[12. listopad]]u [[1893]] \|místo_úmrtí = [[Unterwaltersdorf]]<br />{{Vlajka a název\|Rakouské císařství}} \| strana = \| manžel/ka = \| děti = \| alma_mater = \|profese = \| podpis = }} ▲'''Alexander svobodný pán von Bach''', německy '''Alexander Freiherr von Bach''' ([[4. leden\|4. ledna]] [[1813]], [[Loosdorf~~]], [[Rakousko~~]] – [[12. listopad]]u [[1893]]~~, [[Schöngrabern]],~~ [[~~Rakousko~~Unterwaltersdorf]]) byl rakouský [[konzervatismus\|konzervativní]] politik, ministr spravedlnosti ([[1848]]–[[1849]]) a ministr vnitra (státní ministr) ([[1849]]–[[1859]]). Jeho působení na počátku vlády [[František Josef I.\|Františka Josefa I.]] je spojeno se (znovu)zavedením a institucionalizací centralizace moci. Jelikož Bach patřil k hlavním architektům nového systému, byl po něm v [[Česko\|českých zemích]] pojmenován jakožto [[Bachův absolutismus]]. Byl bratr [[Otto Bach]]a. Alexander Bach nově zřídil četnictvo a policii. == Život Alexandera Bacha == Jako měšťan patřil ke 3. stavu, nicméně byl velice vyhledávaným vídeňským [[advokát]]em. Jako měšťan patřil ke 3. stavu, nicméně byl velice vyhledávaný vídeňský [[advokát]]. Již roku [[1848]] získal post ministra spravedlnosti. Titul barona získal za zásluhy o trůn roku [[1852]]. Zprvu usiloval „ministr barigád“ o přeměnu [[monarchie]] se silnými pozůstatky feudalismu v demokratický stát s moderní správou. Byl dosazen do funkce ministra vnitra v kabinetu ministerského předsedy knížete [[Felix Schwarzenberg\|Schwarzenberga]]<ref>{{Citace elektronického periodika▼ Jeho politickou kariéru odtartoval [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství\|revoluční rok 1848]]. Ve [[volby do rakouského Říšského sněmu 1848\|volbách roku 1848]] byl zvolen na rakouský ústavodárný [[Kroměřížský sněm\|Říšský sněm]]. Zastupoval volební obvod [[Vídeň]]-předměstí v Dolních Rakousích. Uvádí se jako advokát, ministr vnitra.<ref>{{Citace elektronické monografie \| vydavatel = familia-austria.at \| titul = Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag \| url = http://www.familia-austria.at/daten/Reichstagsabgeordnete1848.pdf \| jazyk = německy \| datum přístupu = 2014-09-19}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie \| vydavatel = 19stoleti.cz \| titul = Poslancové na sněmu říšském \| url = http://www.19stoleti.cz/fullarticle_clanky-29_Poslancove_na_snemu_risskem.htm \| jazyk = česky \| datum přístupu = 2014-09-19}}</ref> Od [[18. červenec\|18. července]] [[1848]] do [[28. červenec\|28. července]] [[1849]] vykonával funkci [[Seznam ministrů spravedlnosti Rakouského císařství\|ministra spravedlnosti Rakouského císařství]]. Pak od [[17. květen\|17. května]] [[1849]] (definitivně od [[28. červenec\|28. července]] [[1849]]) až do [[21. srpen\|21. srpna]] [[1859]] působil coby [[Seznam ministrů vnitra Rakouského císařství\|ministr vnitra Rakouského císařství]].<ref>{{Citace monografie \| titul = kol. aut.: Československé dějiny v datech \| vydavatel = Svoboda \| místo = Praha \| rok = 1987 \| isbn = 80-7239-178-X \| strany = 584-585 \| jazyk = česky }}</ref> ▲~~Jako měšťan patřil ke 3. stavu, nicméně byl velice vyhledávaný vídeňský [[advokát]]. Již roku [[1848]] získal post ministra spravedlnosti.~~ Titul barona získal za zásluhy o trůn roku [[1852]]. Zprvu usiloval „ministr barigád“ o přeměnu [[monarchie]] se silnými pozůstatky feudalismu v demokratický stát s moderní správou. Byl dosazen do funkce ministra vnitra v kabinetu ministerského předsedy knížete [[Felix Schwarzenberg\|Schwarzenberga]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Vytopil \| jméno = Jan Řádek 21 ⟶ 69: \| url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/historie_a_osobnosti_ceske_diplomacie/ministri_a_ministerstvo_v_historii/felix_knize_schwarzenberg.html \| issn = }}</ref> }}</ref> a od rozpuštění kroměřížského sněmu roku [[1849]] byl Alexander Bach nazýván mužem budoucnosti{{Doplňte zdroj}}. Byl to muž velkých schopností a [[charakter]]em kariérista.{{Doplňte zdroj}} Poté co za zemřelého [[Franz Seraph Stadion-Warthausen\|Franze Stadiona]] převzal ministerstvo vnitra v létě [[1849]], představoval Alexander Bach hlavního obnovitele starých pořádků.{{Doplňte zdroj}}▼ ▲~~}}</ref> a od~~Po rozpuštění kroměřížského sněmu roku [[1849]] byl Alexander Bach nazýván mužem budoucnosti{{Doplňte zdroj}}. Byl to muž velkých schopností a [[charakter]]em kariérista.{{Doplňte zdroj}} Poté co za zemřelého [[Franz Seraph von Stadion~~-Warthausen~~\|Franze Stadiona]] převzal ministerstvo vnitra v létě [[1849]], představoval ~~Alexander~~ Bach hlavního obnovitele starých pořádků.{{Doplňte zdroj}} Bach měl velký podíl na deportaci předního českého žurnalisty Karla Havlíčka Borovského do jihotyrolského Brixenu, kterou na jeho doporučení nařídil císař [[František Josef I.]] Stalo se tak v prosinci roku 1851 bez jakéhokoli soudního řízení. <ref>Drašner, František: Karel Havlíček Borovský na Vysočině, Tiskárny Havlíčkův Brod, 2003</ref>▼ ▲~~Bach měl~~Měl velký podíl na deportaci předního českého žurnalisty [[Karel Havlíček Borovský\|Karla Havlíčka Borovského]] do jihotyrolského ~~Brixenu~~[[Brixen]]u, kterou na jeho doporučení nařídil císař [[František Josef I.]] Stalo se tak v prosinci roku 1851 bez jakéhokoli soudního řízení. <ref>Drašner, František: Karel Havlíček Borovský na Vysočině, Tiskárny Havlíčkův Brod, 2003</ref> == Po Schwarzenbergovi == Po Schwarzenbergově smrti roku [[1852]] byl pověřen vedením vlády.{{fakt?}} Tomuto období se také říká „[[Bachův absolutismus]]“. ~~Opovrhovaný ministr vnitra zůstal~~Zůstal ve funkci až do roku [[1859]]. Za jeho éry se [[Rakouské císařství\|Rakousko]] velmi zadlužilo, zejména velkými náklady na zbrojení. Bach vrátil do života mnohé staré [[Metternich\|metternichovské]] praktiky, zejména ostrou cenzuru spojenou s policejním pronásledováním nepohodlných osobností, omezil společenský i politický život. Na druhou stranu byly této době zavedeny mnohé ekonomické [[Liberalismus\|liberální]] reformy, které měly oživit hospodářství a zvýšit tím výběr daní. Rozkvétal průmysl i obchod, stavěly se silnice, železnice atd. Zrušeny byly celní bariéry. Ve státní správě byly zavedeny okresy a kraje. Nedařilo se však stabilizovat státní finance. Nepomohl ani velký rozprodej státních majetků roku [[1855]] a po prohrané [[Bitva u Solferina\|bitvě u Solferina]] následoval i pád Bachovy vlády a první demokratizační reformy.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Urban \| jméno = Otto \| odkaz na autora = \| titul = František Josef I. \| vydavatel = Mladá fronta \| místo = Praha \| rok = 1991 \| počet stran = 319 \| kapitola = \| strany = \| isbn = 23-O57-91 \| jazyk = česky}}</ref> Roku [[1868]] ukončil svou kariéru jako velvyslanec u papežského stolce v Římě.<ref name="Bartoš">{{Citace monografie Řádek 57 ⟶ 107: {{DEFAULTSORT:Bach, Alexander}} [[Kategorie:Poslanci Říšského sněmu (Rakouské císařství)]] ~~[[Kategorie:Rakouští politici]]~~ [[Kategorie:Ministři vnitra Rakouského císařství]] [[Kategorie:Ministři spravedlnosti Rakouského císařství]]

Alexander Bach: Porovnání verzí