Wikipedie

Půta III. z Častolovic: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odkaz
změna cíle odkazu
Řádek 20:
Dne [[13. srpen|13. srpna]] se mu v [[Bitva u Náchoda (1427)|bitvě u Náchoda]] podařilo porazit [[Jan Čapek ze Sán|Jana Čapka ze Sán]], který se pak stáhl za [[hradby]] města. Na konci léta pak podpořil v [[Praha|Praze]] pokus o převrat, který vedl [[Hynek z Kolštejna]]. Na [[jaro|jaře]] [[1428]] vpadli husité do [[Kladsko (území)|Kladska]], kde obsadili či vyplenili řadu [[hrad]]ů a [[město|měst]] a jejich útoku se musel bránit i Půta. V polovině [[březen|března]] pak husité dobyli hrad [[Homole (hrad)|Homoli]] a další místa v Kladsku. Následně jeden z proudů směřoval na Bystřici ([[Bystrzyca Kłodzka]]), ale brzy se stočil zpět k hlavnímu proudu, jenž směřoval na město [[Kladsko]], které nechal Půta opevnit. Po několika neúspěšných pokusech o dobytí, [[husité]] odtáhli. Cestou vyplenili [[předměstí]], [[klášter]] v [[Kamieniec Ząbkowicki|Kamenci]], město [[Frankeštejn]] a další vsi v [[kotlina|kotlině]]. Na konci roku vpadli husité do kotliny znovu, tentokrát je vedl [[Jan Královec]].
 
Půtovi, který byl útokem překvapen, přispěchal na pomoc jeho švagr [[Těma z Koldic]] s vojskem, které vyslal [[Jan Minstrberský]], a [[vratislavský biskup]] [[Konrád IV. OlešnickýStarší|Konrád]]. Ve městě Kladsku se husité pokusili o vzpouru, která však byla nemilosrdně potlačena a řada [[vůdce|vůdců]] popravena. Dne [[27. prosinec|27. prosince]] se obě vojska střetla v [[Bitva u Staré Wielislawi|bitvě u Staré Wielislawi]]. Slezské [[Armáda|vojsko]] bylo drtivě poraženo a Jan Minstrberský zde padl. Prchající vojáci se ukryli ve městě Kladsko. [[Sirotci]] ovšem na město nezaútočili, místo toho se pustili do plenění [[Minsterbersko|Minsterberska]], které bylo bez vládce. Reakcí na tento neúspěch bylo vytvoření obraného spolku, kam se dne [[23. leden|23. ledna]] [[1429]] přidali také [[Slezská knížectví|slezská knížata]], zástupci [[Horní Lužice]], [[Sasko|Saska]], [[Durynsko|Durynska]] a [[Míšeňsko|Míšeňska]] a Půta. Dne [[13. srpen|13. srpna]] [[1429]] získal od Zikmunda do [[zástava|zástavy]] [[Minsterberské knížectví]] za sumu 6000 kop [[groš]]ů. Centrum [[knížectví]] však dobyl až v [[září]] [[1430]].
 
Ve stejném roce došlo ke třem pleněním husitů v Kladsku. Půta se v této době více angažoval v [[diplomacie|diplomacii]]. V roce [[1431]] se zúčastnil [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšského sněmu]] v [[Norimberk]]u a poté jednal v [[Cheb]]u s husity. Následně mu [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] v Norimberku zastavil některé majetky v [[Kladská kotlina|Kladské kotlině]]. V [[září]] [[1433]] se stal členem [[landfríd]]u slezských knížat, jejichž členové nesměli vést v [[zahraničí]] [[válka|války]]. V [[duben|dubnu]] [[1434]] se zúčastnil [[Basilejský koncil|Basilejského sněmu]], odkud ho [[panovník]] poslal do [[Čechy|Čech]] s pověřením jednat s panskou jednotou. Po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] se zúčastnil [[Svatojánský sněm|svatojánského sněmu]], kde se podílel na domluvě [[příměří]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Půta_III._z_Častolovic“