Vrchní soud v Praze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz na commons
doplnění budovy, úprava úvodu
Řádek 14:
'''Vrchní soud v Praze''' je [[vrchní soud]] se sídlem v hlavním městě [[Praha|Praze]] s působností zejména pro [[Čechy|českou]] část [[Česko|České republiky]], pro zejména [[Morava|moravskou]] a celou [[České Slezsko|slezskou]] je zřízen [[Vrchní soud v Olomouci]]. Vznikl v souvislosti s rozpadem [[Česká a Slovenská Federativní Republika|československé federace]] roku 1993 transformací z tehdejšího [[Česká republika (1990-1992)|republikového]] Nejvyššího soudu České republiky.
 
Je [[odvolání|odvolacím]] soudem pro krajské soudy ve svém obvodu, rozhoduje tedy tam, kde tyto [[krajský soud|krajské soudy]] rozhodly v prvním stupni. Jde především o nejzávažnější [[trestný čin|trestné činy]], [[insolvenční řízení]] a o spory ve věcech [[obchodní korporace|obchodních korporací]], [[duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]] nebo [[nekalá soutěž|nekalé soutěže]]. Sídlí spolu s [[Vrchní státní zastupitelství|Vrchním státním zastupitelstvím]] v Praze v justičním paláci, který tvoří dominantu [[Náměstí Hrdinů (Praha)|náměstí Hrdinů]] na [[Pankrác (Praha)|Pankráci]]. Budova přímo navazuje na [[Věznice Pankrác|věznici Pankrác]] a velmi výrazně se zapsala do historie českého soudnictví.
[[Soud]] sídlí spolu s&nbsp;Vrchním státním zastupitelstvím v&nbsp;Praze v&nbsp;[[neoklasicismus|novoklasicistní]] budově od architekta [[Bedřich Bendelmayer|Bedřicha Bendelmayera]] na [[Náměstí Hrdinů (Praha)|náměstí Hrdinů]] na [[Pankrác (Praha)|Pankráci]], která je od roku 1992 chráněna jako [[stavební památka|nemovitá kulturní památka]].<ref>{{MonumNet
| název = soud Nejvyšší
| ID = 118518
| datum = 2014-09-02
}}</ref> Předsedou soudu je JUDr.&nbsp;[[Jaroslav Bureš]], místopředsedy JUDr.&nbsp;Stanislav Bernard (úsek obchodního soudnictví), JUDr. Milan Bořek (úsek insolvenčního a&nbsp;civilního soudnictví), JUDr.&nbsp;Vladimír Stibořík a&nbsp;JUDr.&nbsp;Vladimír Vočka,&nbsp;Ph.D. (úsek trestního soudnictví).
 
== Soudní obvod ==
Do [[soudní obvod|obvodu]] Vrchního soudu v&nbsp;Praze patří obvody těchto [[krajský soud|krajských soudů]]:
* [[Městský soud v Praze]]
* [[Krajský soud v Praze]]
Řádek 30 ⟶ 26:
 
== Historie ==
[[Soubor:Památník Horákové na náměstí Hrdinů.jpg|thumb|Památník [[Milada Horáková|Milady Horákové]] před budovou soudu na náměstí Hrdinů]]
'''Vrchní zemský soud v&nbsp;Praze''' s&nbsp;působností pro celé území [[České království|království Českého]] (tedy s&nbsp;působností vůči tehdejším krajským soudům v&nbsp;Praze, Mladé Boleslavi, Kutné Hoře, Táboře, Českých Budějovicích, Písku, Plzni, Chebu, Mostě, Litoměřicích, České Lípě, Liberci, Jičíně, Hradci Králové a&nbsp;Chrudimi; na Moravě a&nbsp;ve&nbsp;Slezsku působil [[Vrchní zemský soud v&nbsp;Brně]]) byl zřízen již roku [[1850]] jako nástupce po zrušeném všeobecném [[Rada nad apelacemi|apelačním soudu]].<ref>Nařízení ministra práv č.&nbsp;138/1850&nbsp;ř.&nbsp;z. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1850&page=3066 Dostupné online.]</ref> Vrchní soud rozhodoval v&nbsp;pětičlenných senátech pouze o&nbsp;odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně.<ref>§&nbsp;4 a&nbsp;8 zákona č.&nbsp;111/1895&nbsp;ř.&nbsp;z., jurisdikční norma. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1895&page=367 Dostupné online.]</ref> Kromě této rozhodovací činnosti měl také disciplinární pravomoc nad soudci, [[advokát]]y a [[notář]]i ve své působnosti a&nbsp;realizoval jejich profesní zkoušky.<ref>§&nbsp;13, 41, 42 a 74 zákona č.&nbsp;217/1896&nbsp;ř.&nbsp;z., o&nbsp;organisaci soudní. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1896&page=681 Dostupné online.]</ref> Přetrval i&nbsp;po vzniku [[Československá republika|Československé republiky]], nejdříve s označením ''vrchní soud'',<ref>§&nbsp;1 odst.&nbsp;1 zákona č.&nbsp;201/1928&nbsp;Sb., o&nbsp;úpravě některých organisačních otázek v&nbsp;oboru soudnictví. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1928/071-1928.pdf Dostupné online.]</ref> poté ''zemský soud'',<ref>§&nbsp;1 písm.&nbsp;c) dekretu presidenta republiky č.&nbsp;90/1945&nbsp;Sb., o&nbsp;úpravě některých organisačních a služebních otázek v&nbsp;oboru soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=41 Dostupné online.]</ref> sídlil tehdy na Malostranském náměstí&nbsp;27 a&nbsp;zrušen byl až v&nbsp;rámci „zlidovění soudnictví“ roku [[1949]].<ref>§&nbsp;141 zákona č.&nbsp;319/1948&nbsp;Sb., o&nbsp;zlidovění soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=389 Dostupné online.]</ref>
 
V&nbsp;důsledku [[federalizace Československa]] v&nbsp;roce [[1969]] vznikl vedle [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky]] se sídlem v&nbsp;Praze i&nbsp;'''Nejvyšší soud České socialistické republiky''' také se sídlem v&nbsp;Praze.<ref>§&nbsp;1 odst.&nbsp;1 zákona č.&nbsp;36/1964&nbsp;Sb., o&nbsp;organizaci soudů a&nbsp;o&nbsp;volbách soudců, ve znění po 1.&nbsp;lednu 1970</ref> A&nbsp;zatímco federální nejvyšší soud se víceméně omezil pouze na otázky týkající se celého státu, republikový v&nbsp;tříčlenných senátech rozhodoval jak o&nbsp;odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně, tak o&nbsp;mimořádných opravných prostředcích. Kromě toho mohl zaujímat i&nbsp;sjednocující stanoviska k&nbsp;výkladu zákonů, a&nbsp;to buď na úrovni [[kolegium (soud)|kolegia]] (trestní a&nbsp;občanskoprávní, později také obchodní a&nbsp;správní), nebo i&nbsp;celého [[plénum (soud)|pléna]] soudu.<ref>§&nbsp;1 odst.&nbsp;1, §&nbsp;21a–21e a&nbsp;§&nbsp;25–31 zákona č.&nbsp;36/1964&nbsp;Sb., o&nbsp;organizaci soudů a&nbsp;o&nbsp;volbách soudců, ve znění po 1.&nbsp;lednu 1970</ref><ref>§&nbsp;1 odst.&nbsp;2 a&nbsp;3, §&nbsp;15–19 a&nbsp;§&nbsp;26–32 zákona č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích</ref> Zákon o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích z&nbsp;roku 1991 nicméně přesunul sídlo Nejvyššího soudu České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky do [[Brno|Brna]],<ref>§&nbsp;33 odst.&nbsp;1 a&nbsp;§&nbsp;74 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích</ref> kde byl tento československý nejvyšší soud začátkem roku 1993 transformován na [[Nejvyšší soud České republiky]]<ref>Čl.&nbsp;3 odst.&nbsp;5 ústavního zákona č.&nbsp;4/1993&nbsp;Sb., o&nbsp;opatřeních souvisejících se zánikem České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky, a&nbsp;čl.&nbsp;1 ústavního zákona č.&nbsp;29/1993&nbsp;Sb., o&nbsp;některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky</ref> a&nbsp;dosavadní republikový Nejvyšší soud České republiky byl novelizačním zákonem s&nbsp;účinností od 1.&nbsp;ledna [[1993]] transformován ve Vrchní soud v&nbsp;Praze.<ref name="transformace">Čl.&nbsp;I odst.&nbsp;5 a&nbsp;čl.&nbsp;II odst.&nbsp;1 a&nbsp;2 zákona č.&nbsp;17/1993&nbsp;Sb., kterým se mění a&nbsp;doplňuje zákon č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích, ve znění zákona č.&nbsp;264/1992&nbsp;Sb.</ref> Existence vrchních soudů obecně je kompromisem, který řešil konkurenci dvou nejvyšších soudů v&nbsp;předvečer zániku federace, federálního a&nbsp;republikového. Nakonec se situace neřešila rušením instituce, ale právě vznikem vrchních soudů –&nbsp;navíc se dosavadní předseda federálního nejvyššího soudu [[Otakar Motejl]] stal předsedou [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] a dosavadní předseda republikového nejvyššího soudu [[Antonín Mokrý]] předsedou Vrchního soudu v&nbsp;Praze.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Němeček | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Němeček | titul = Vojtěch Cepl: Život právníka ve 20. století | vydavatel = Leges | místo = Praha | rok = 2010 | edice = Extra | strany = 96 | isbn = 978-80-87212-58-5}}</ref>
 
Až do roku [[1996]], kdy byl zřízen Vrchní soud v&nbsp;Olomouci,<ref>Zákon č.&nbsp;241/1995&nbsp;Sb., o&nbsp;zahájení činnosti Vrchního soudu v&nbsp;Olomouci</ref> vykonával pražský vrchní soud i&nbsp;jeho agendu, měl tedy v&nbsp;tomto období celostátní působnost.<ref name="transformace" /> V této době, kdy jeho postavení stále odpovídalo dřívějšímu republikovému nejvyššímu soudu, se také stále vnitřně členil na trestní, občanskoprávní, obchodní a&nbsp;správní kolegium,<ref>§&nbsp;17 zákona č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích, ve znění do 31.&nbsp;prosince 1995</ref> mohl zaujímat stanoviska k&nbsp;výkladu zákonů a&nbsp;v&nbsp;obecném soudnictví řešil i&nbsp;mimořádné opravné prostředky –&nbsp;[[dovolání]] proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů odvolacích<ref>§&nbsp;10a odst.&nbsp;1 zákona č.&nbsp;99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31.&nbsp;prosince 1995</ref> a&nbsp;[[stížnost pro porušení zákona|stížnosti pro porušení zákona]].<ref>§&nbsp;266a zákona č.&nbsp;141/1961&nbsp;Sb., trestní řád, ve znění do 31.&nbsp;srpna 1995</ref> Svou judikaturu publikoval v&nbsp;''Bulletinu Vrchního soudu v&nbsp;Praze''. Nejvyšší soud České republiky rozhodoval o&nbsp;mimořádných opravných prostředcích jen tam, kde vrchní soud rozhodl o&nbsp;[[odvolání]]. Poté však tato agenda sjednocování judikatury přešla zcela na [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]]. Po roce [[2003]] přišel i&nbsp;o rozhodování ve [[Správní soudnictví|správním soudnictví]], které bylo vyčleněno ke krajským soudům a&nbsp;k&nbsp;nově zřízenému [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššímu správnímu soudu]]. Dále tak už rozhoduje, podobně jako původní vrchní zemský soud, jen o&nbsp;odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (závažné trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, duševního vlastnictví, nekalé soutěže apod.).
 
=== Předsedové soudu ===
* JUDr. [[Antonín Mokrý]] (1993–1999)
* JUDr. [[Jaroslav Bureš]] (2000–2001)
Řádek 43 ⟶ 38:
* JUDr. Jaroslav Bureš (od 2013<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Prezident jmenoval předsedu Vrchního soudu v Praze | url = http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/archiv/7524.shtml | datum vydání = 2013-01-02 | datum přístupu = 2014-08-22 | vydavatel = Kancelář prezidenta republiky | místo = Praha}}</ref>)
 
== ReferenceBudova ==
[[Soubor:Památník Horákové na náměstí Hrdinů.jpg|thumb|Památník [[Milada Horáková|Milady Horákové]] před budovou soudu na náměstí Hrdinů]]
Justičnímu paláci předcházel areál [[Věznice Pankrác|věznice]] z&nbsp;roku 1889, který sloužil pro účely [[Krajský soud v Praze|zemského trestního soudu]]. Právě pro něj bylo rozhodnuto o&nbsp;výstavbě nové budovy, v roce 1929 se započalo se stavbou a&nbsp;soud se sem z&nbsp;Karlova náměstí přestěhoval v&nbsp;roce 1933. Zůstal zde spolu s&nbsp;krajským státním zastupitelstvím až do roku 1952, kdy objekt převzal Nejvyšší soud. Projekt vypracoval a&nbsp;realizoval pražský architekt [[Bedřich Bendelmayer]], zapojil do něj už dva stojící obytné domy a&nbsp;zároveň adaptoval vstupní budovu věznice. Jde o&nbsp;monumentální [[neoklasicismus|novoklasicistní]] dvoukřídlou budovu, jejíž čelní stranu se sloupy zdobí dvě sochy od [[František Matějů|Františka Matějů]], ''Justice s&nbsp;mečem'' a&nbsp;''Justice s&nbsp;váhami''. Nejvýraznější součástí soudu je velká porotní síň, kde se mj. odehrávaly zásadní procesy české historie.<ref name="Kýr, Kafková">{{Citace monografie
| příjmení = Kýr
| jméno = Aleš
| příjmení2 = Kafková
| jméno2 = Alena
| titul = Vrchní soud v Praze. Justiční palác v proměnách času
| vydavatel = Vrchní soud v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet stran = 55
}}</ref>
 
Během [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátního]] období byl spolu s&nbsp;pankráckou věznicí symbolem německé okupace, kromě českého krajského trestního soudu zde sídlily i&nbsp;soudy německé (okresní Amtsgericht a&nbsp;krajský Landesgericht) a&nbsp;také [[gestapo]]. Ve věznici bylo v&nbsp;letech 1943–1945 popraveno celkem 1075 osob. Po válce zda naopak působila část mimořádného lidového soudu a&nbsp;[[Národní soud]], trest smrti vyslechl např. [[Karl Hermann Frank]] nebo [[Josef Pfitzner]], v rámci retribucí byli odsouzeni také někteří členové protektorátní vlády a&nbsp;další kolaborující osoby. Po [[Únor 1948|Únoru 1948]] se historie mimořádných soudů opakovala, sídlil zde [[Státní soud]], který ve vykonstruovaných politických procesech odsoudil k&nbsp;trestu smrti např. [[Milada Horáková|Miladu Horákovou]] nebo [[Rudolf Slánský|Rudolfa Slánského]].<ref name="Kýr, Kafková" />
 
Poté budova sloužila [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššímu soudu]] a&nbsp;generální prokuratuře, po federalizaci státu také republikovému nejvyššímu soudu, který zde zůstal i&nbsp;po rozdělení Československa a&nbsp;transformoval se na Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud se přesunul do [[Brno|Brna]]. V&nbsp;letech 1993–1997 prošel justiční palác zásadní rekonstrukcí, respektující původní [[První republika|prvorepublikový]] charakter budovy a&nbsp;jejího interiéru, a&nbsp;přestěhovalo se sem Vrchní státní zastupitelství v Praze.<ref name="Kýr, Kafková" /> Stavba je už od roku 1992 [[stavební památka|nemovitou kulturní památkou]].<ref>{{MonumNet
| název = soud Nejvyšší
| ID = 118518
| datum = 2014-09-02
}}</ref>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Vrchní soud v Praze}}
* [http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html#910 Seznam soudců Vrchního soudu v Praze]
 
{{Soudy v Česku}}