Vrchní soud v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz na commons |
doplnění budovy, úprava úvodu |
||
Řádek 14:
'''Vrchní soud v Praze''' je [[vrchní soud]] se sídlem v hlavním městě [[Praha|Praze]] s působností zejména pro [[Čechy|českou]] část [[Česko|České republiky]], pro zejména [[Morava|moravskou]] a celou [[České Slezsko|slezskou]] je zřízen [[Vrchní soud v Olomouci]]. Vznikl v souvislosti s rozpadem [[Česká a Slovenská Federativní Republika|československé federace]] roku 1993 transformací z tehdejšího [[Česká republika (1990-1992)|republikového]] Nejvyššího soudu České republiky.
Je [[odvolání|odvolacím]] soudem pro krajské soudy ve svém obvodu, rozhoduje tedy tam, kde tyto [[krajský soud|krajské soudy]] rozhodly v prvním stupni. Jde především o nejzávažnější [[trestný čin|trestné činy]], [[insolvenční řízení]] a o spory ve věcech [[obchodní korporace|obchodních korporací]], [[duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]] nebo [[nekalá soutěž|nekalé soutěže]]. Sídlí spolu s [[Vrchní státní zastupitelství|Vrchním státním zastupitelstvím]] v Praze v justičním paláci, který tvoří dominantu [[Náměstí Hrdinů (Praha)|náměstí Hrdinů]] na [[Pankrác (Praha)|Pankráci]]. Budova přímo navazuje na [[Věznice Pankrác|věznici Pankrác]] a velmi výrazně se zapsala do historie českého soudnictví.
| název = soud Nejvyšší▼
| ID = 118518▼
| datum = 2014-09-02▼
== Soudní obvod ==
Do [[soudní obvod|obvodu]] Vrchního soudu v Praze patří obvody těchto
* [[Městský soud v Praze]]
* [[Krajský soud v Praze]]
Řádek 30 ⟶ 26:
== Historie ==
[[Soubor:Památník Horákové na náměstí Hrdinů.jpg|thumb|Památník [[Milada Horáková|Milady Horákové]] před budovou soudu na náměstí Hrdinů]]▼
'''Vrchní zemský soud v Praze''' s působností pro celé území [[České království|království Českého]] (tedy s působností vůči tehdejším krajským soudům v Praze, Mladé Boleslavi, Kutné Hoře, Táboře, Českých Budějovicích, Písku, Plzni, Chebu, Mostě, Litoměřicích, České Lípě, Liberci, Jičíně, Hradci Králové a Chrudimi; na Moravě a ve Slezsku působil [[Vrchní zemský soud v Brně]]) byl zřízen již roku [[1850]] jako nástupce po zrušeném všeobecném [[Rada nad apelacemi|apelačním soudu]].<ref>Nařízení ministra práv č. 138/1850 ř. z. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1850&page=3066 Dostupné online.]</ref> Vrchní soud rozhodoval v pětičlenných senátech pouze o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně.<ref>§ 4 a 8 zákona č. 111/1895 ř. z., jurisdikční norma. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1895&page=367 Dostupné online.]</ref> Kromě této rozhodovací činnosti měl také disciplinární pravomoc nad soudci, [[advokát]]y a [[notář]]i ve své působnosti a realizoval jejich profesní zkoušky.<ref>§ 13, 41, 42 a 74 zákona č. 217/1896 ř. z., o organisaci soudní. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1896&page=681 Dostupné online.]</ref> Přetrval i po vzniku [[Československá republika|Československé republiky]], nejdříve s označením ''vrchní soud'',<ref>§ 1 odst. 1 zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1928/071-1928.pdf Dostupné online.]</ref> poté ''zemský soud'',<ref>§ 1 písm. c) dekretu presidenta republiky č. 90/1945 Sb., o úpravě některých organisačních a služebních otázek v oboru soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=41 Dostupné online.]</ref> sídlil tehdy na Malostranském náměstí 27 a zrušen byl až v rámci „zlidovění soudnictví“ roku [[1949]].<ref>§ 141 zákona č. 319/1948 Sb., o zlidovění soudnictví. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=389 Dostupné online.]</ref>
V důsledku [[federalizace Československa]] v roce [[1969]] vznikl vedle [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky]] se sídlem v Praze i '''Nejvyšší soud České socialistické republiky''' také se sídlem v Praze.<ref>§ 1 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění po 1. lednu 1970</ref> A zatímco federální nejvyšší soud se víceméně omezil pouze na otázky týkající se celého státu, republikový v tříčlenných senátech rozhodoval jak o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně, tak o mimořádných opravných prostředcích. Kromě toho mohl zaujímat i sjednocující stanoviska k výkladu zákonů, a to buď na úrovni [[kolegium (soud)|kolegia]] (trestní a občanskoprávní, později také obchodní a správní), nebo i celého [[plénum (soud)|pléna]] soudu.<ref>§ 1 odst. 1, § 21a–21e a § 25–31 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění po 1. lednu 1970</ref><ref>§ 1 odst. 2 a 3, § 15–19 a § 26–32 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích</ref> Zákon o soudech a soudcích z roku 1991 nicméně přesunul sídlo Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky do [[Brno|Brna]],<ref>§ 33 odst. 1 a § 74 odst. 2 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích</ref> kde byl tento československý nejvyšší soud začátkem roku 1993 transformován na [[Nejvyšší soud České republiky]]<ref>Čl. 3 odst. 5 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, a čl. 1 ústavního zákona č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky</ref> a dosavadní republikový Nejvyšší soud České republiky byl novelizačním zákonem s účinností od 1. ledna [[1993]] transformován ve Vrchní soud v Praze.<ref name="transformace">Čl. I odst. 5 a čl. II odst. 1 a 2 zákona č. 17/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.</ref> Existence vrchních soudů obecně je kompromisem, který řešil konkurenci dvou nejvyšších soudů v předvečer zániku federace, federálního a republikového. Nakonec se situace neřešila rušením instituce, ale právě vznikem vrchních soudů – navíc se dosavadní předseda federálního nejvyššího soudu [[Otakar Motejl]] stal předsedou [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] a dosavadní předseda republikového nejvyššího soudu [[Antonín Mokrý]] předsedou Vrchního soudu v Praze.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Němeček | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Němeček | titul = Vojtěch Cepl: Život právníka ve 20. století | vydavatel = Leges | místo = Praha | rok = 2010 | edice = Extra | strany = 96 | isbn = 978-80-87212-58-5}}</ref>
Až do roku [[1996]], kdy byl zřízen Vrchní soud v Olomouci,<ref>Zákon č. 241/1995 Sb., o zahájení činnosti Vrchního soudu v Olomouci</ref> vykonával pražský vrchní soud i jeho agendu, měl tedy v tomto období celostátní působnost.<ref name="transformace" /> V této době, kdy jeho postavení stále odpovídalo dřívějšímu republikovému nejvyššímu soudu, se také stále vnitřně členil na trestní, občanskoprávní, obchodní a správní kolegium,<ref>§ 17 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění do 31. prosince 1995</ref> mohl zaujímat stanoviska k výkladu zákonů a v obecném soudnictví řešil i mimořádné opravné prostředky – [[dovolání]] proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů odvolacích<ref>§ 10a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 31. prosince 1995</ref> a [[stížnost pro porušení zákona|stížnosti pro porušení zákona]].<ref>§ 266a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění do 31. srpna 1995</ref> Svou judikaturu publikoval v ''Bulletinu Vrchního soudu v Praze''. Nejvyšší soud České republiky rozhodoval o mimořádných opravných prostředcích jen tam, kde vrchní soud rozhodl o [[odvolání]]. Poté však tato agenda sjednocování judikatury přešla zcela na [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]]. Po roce [[2003]] přišel i o rozhodování ve [[Správní soudnictví|správním soudnictví]], které bylo vyčleněno ke krajským soudům a k nově zřízenému [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššímu správnímu soudu]]. Dále tak už rozhoduje, podobně jako původní vrchní zemský soud, jen o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně
=== Předsedové soudu ===
* JUDr. [[Antonín Mokrý]] (1993–1999)
* JUDr. [[Jaroslav Bureš]] (2000–2001)
Řádek 43 ⟶ 38:
* JUDr. Jaroslav Bureš (od 2013<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Prezident jmenoval předsedu Vrchního soudu v Praze | url = http://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/archiv/7524.shtml | datum vydání = 2013-01-02 | datum přístupu = 2014-08-22 | vydavatel = Kancelář prezidenta republiky | místo = Praha}}</ref>)
==
▲[[Soubor:Památník Horákové na náměstí Hrdinů.jpg|thumb|Památník
Justičnímu paláci předcházel areál [[Věznice Pankrác|věznice]] z roku 1889, který sloužil pro účely [[Krajský soud v Praze|zemského trestního soudu]]. Právě pro něj bylo rozhodnuto o výstavbě nové budovy, v roce 1929 se započalo se stavbou a soud se sem z Karlova náměstí přestěhoval v roce 1933. Zůstal zde spolu s krajským státním zastupitelstvím až do roku 1952, kdy objekt převzal Nejvyšší soud. Projekt vypracoval a realizoval pražský architekt [[Bedřich Bendelmayer]], zapojil do něj už dva stojící obytné domy a zároveň adaptoval vstupní budovu věznice. Jde o monumentální [[neoklasicismus|novoklasicistní]] dvoukřídlou budovu, jejíž čelní stranu se sloupy zdobí dvě sochy od [[František Matějů|Františka Matějů]], ''Justice s mečem'' a ''Justice s váhami''. Nejvýraznější součástí soudu je velká porotní síň, kde se mj. odehrávaly zásadní procesy české historie.<ref name="Kýr, Kafková">{{Citace monografie
| příjmení = Kýr
| jméno = Aleš
| příjmení2 = Kafková
| jméno2 = Alena
| titul = Vrchní soud v Praze. Justiční palác v proměnách času
| vydavatel = Vrchní soud v Praze
| místo = Praha
| rok = 2004
| počet stran = 55
}}</ref>
Během [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátního]] období byl spolu s pankráckou věznicí symbolem německé okupace, kromě českého krajského trestního soudu zde sídlily i soudy německé (okresní Amtsgericht a krajský Landesgericht) a také [[gestapo]]. Ve věznici bylo v letech 1943–1945 popraveno celkem 1075 osob. Po válce zda naopak působila část mimořádného lidového soudu a [[Národní soud]], trest smrti vyslechl např. [[Karl Hermann Frank]] nebo [[Josef Pfitzner]], v rámci retribucí byli odsouzeni také někteří členové protektorátní vlády a další kolaborující osoby. Po [[Únor 1948|Únoru 1948]] se historie mimořádných soudů opakovala, sídlil zde [[Státní soud]], který ve vykonstruovaných politických procesech odsoudil k trestu smrti např. [[Milada Horáková|Miladu Horákovou]] nebo [[Rudolf Slánský|Rudolfa Slánského]].<ref name="Kýr, Kafková" />
Poté budova sloužila [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššímu soudu]] a generální prokuratuře, po federalizaci státu také republikovému nejvyššímu soudu, který zde zůstal i po rozdělení Československa a transformoval se na Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud se přesunul do [[Brno|Brna]]. V letech 1993–1997 prošel justiční palác zásadní rekonstrukcí, respektující původní [[První republika|prvorepublikový]] charakter budovy a jejího interiéru, a přestěhovalo se sem Vrchní státní zastupitelství v Praze.<ref name="Kýr, Kafková" /> Stavba je už od roku 1992 [[stavební památka|nemovitou kulturní památkou]].<ref>{{MonumNet
▲ | název = soud Nejvyšší
▲ | ID = 118518
▲ | datum = 2014-09-02
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Vrchní soud v Praze}}
* [http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html#910 Seznam soudců Vrchního soudu v Praze]
{{Soudy v Česku}}
|