Inkoust: Porovnání verzí

Inkoust se používal již ve [[starověk]]ém Egyptě (převážně černý a červený)<ref>http://www.brooklynmuseum.org/community/blogosphere/2010/09/22/pigments-and-inks-typically-used-on-papyrus/ - Pigments and Inks Typically Used on Papyrus</ref> či Číně. Černý vznikl spálením organických materiálů (odpovídá [[grafit]]u) a smíchání s vodou a gumou (např. z [[akácie]]). Až do počátku 19. století si inkoust vyráběli písaři sami, jeho kvalita byla proto rozličná. Jednalo se většinou o ''duběnkový inkoust'', který se skládal ze 4 základních složek: 1. extrakt z [[duběnka|duběnky]] (útvar na listu [[dub]]u, vytvářený larvami [[žlabatka|žlabatek]], obsahuje [[tanin]] a [[Kyselina gallová|kyselinu gallovou]]), 2. [[vitriol]], 3. [[arabská guma]], 4. tekutina (voda, víno, pivo, ocet). Inkoust vznikne až po reakci se železnatými solemi, které ale způsobují „rezavění textu“, až jeho úplné „propadnutí“ - vyleptání papíru (Více článek [[Duběnkový inkoust]]). Příměs mědi pak zase způsobuje zelenání textu.<ref>KAŠPAR, Jaroslav. ''Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím''. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. [dále jen Kašpar]. str. 31n.</ref>