Wikipedie

Wikipedista:David Kennedy/Pískoviště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m doúpravy
Řádek 13:
| příjmení = Totten
| jméno = Samuel
| odkaz na autora =
| titul = Dictionary of genocide
| url =
| vydavatel = Greenwood Press
| místo = Westport, Conn.
| rok = 2008
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 320
| isbn = 9780313346415
Řádek 29 ⟶ 25:
| odkaz na autora =
| titul = The Armenian genocide
| url =
| vydavatel = Rosen Pub. Group
| místo = New York
| rok = 2009
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 42
| isbn = 9781404218253
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| pachatel = členové [[Arménská revoluční federace|Arménské revoluční federace]] (zkr. ARF)
| pravpach =
| hlavpod =
Řádek 49 ⟶ 42:
| příjmení = Newton
| jméno = Michael
| odkaz na autora =
| titul = Famous Assassinations in World History
| url = http://books.google.cz/books?id=F4-dAwAAQBAJ&lpg=PA270&ots=uo212nBeON&dq=%22you%20blow%20up%20the%20skull%20of%20the%20Number%20One%20nation-murderer%20and%20you%20don't%20try%20to%20flee.%20You%20stand%20there%2C%20your%20foot%20on%20the%20corpse%20and%20surrender%20to%20the%20police%2C%20who%20will%20come%20and%20handcuff%20you.&hl=cs&pg=PA270#v=onepage&q&f=false
Řádek 56 ⟶ 48:
| rok = 2014
| počet stran = 864
| kapitola =
| strany = 270
| isbn = 9781610692861
Řádek 63 ⟶ 54:
| příjmení = Eminian
| jméno = Sarkis J
| odkaz na autora =
| titul = West of Malatia: The Boys of '26
| url =
| vydavatel = AuthorHouse
| místo = Bloomington, IN
| rok = 2004
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 3
| isbn = 9781418412623
Řádek 88 ⟶ 75:
| odkaz na autora =
| titul = Genocidy XX. století
| url =
| vydavatel = Themis
| místo = Praha
Řádek 96 ⟶ 82:
| strany = 151-153
| isbn = 80-85821-45-1
| jazyk =
}}</ref><ref name="power15">{{Citace monografie
| příjmení = Power
| jméno = Samantha
| odkaz na autora =
| titul = A Problem From Hell: America and the Age of Genocide
| url = http://books.google.cz/books?id=LTAgAQAAQBAJ&lpg=PP1&dq=A%20Problem%20from%20Hell&hl=cs&pg=PT26#v=onepage&q&f=false
Řádek 107 ⟶ 91:
| rok = 2013
| počet stran = 656
| kapitola =
| strany = 15
| isbn = 9780465050895
Řádek 114 ⟶ 97:
 
Dne [[2. listopad|2.&nbsp;listopadu]] [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[první světová válka|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Tentýž den vyhlásil turecký ministr války [[Enver paša]] [[džihád]], nebo-li svatou válku všem „nevěřícím“ v&nbsp;rámci Osmanské říše.<ref name="kronika187">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Kronika 20. století
| url =
| vydavatel = Fortuna print
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran = 1568
| kapitola =
| strany = 187
| isbn = 807321069X
| jazyk =
}}</ref> Krátce na to v&nbsp;lednu 1915 se turecká III.&nbsp;armáda střetla s&nbsp;ruskými vojsky na arménském území a byla u&nbsp;[[Šarikamiš]]e zničena. Arméni byli neoprávněně obviněni z&nbsp;toho, že právě oni byli příčinou turecké porážky.<ref name="genocide">{{Citace monografie
| příjmení = Hovannisian
| jméno = Richard G
| odkaz na autora =
| titul = The Armenian Genocide: Cultural and Ethical Legacies
| url = http://books.google.cz/books?id=K3monyE4CVQC&lpg=PA327&dq=Arm%C3%A9nsk%C3%A1%20genocida&hl=cs&pg=PA6#v=onepage&q&f=false
Řádek 137 ⟶ 114:
| rok = 2011
| počet stran = 461
| kapitola =
| strany = 5
| isbn = 9781412835923
Řádek 144 ⟶ 120:
 
=== Genocida ===
{{Podrobně|Arménská genocida}}
[[Soubor:Armenian genocide heads.jpg|thumb|left|Hlavy osmi arménských profesorů zmasakrovaných Turky (mezi 1915-1918)]]
Na základě nařízení [[Osmanská říše|osmanského]] ministra vnitra Mehmeda Talata [[paša|Paši]] ze dne 24.&nbsp;dubna 1915<ref name="vraždy">{{Citace monografie
| příjmení = Sifakis
| jméno = Carl
| odkaz na autora =
| titul = Encyklopedie politických vražd a atentátů
| url =
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 222
| kapitola =
| strany = 187
| isbn = 80-7033-527-0
| jazyk =
}}</ref><ref name="oxford">{{Citace monografie
| příjmení = Üngör
| jméno = Ugur Ümit
| odkaz na autora =
| titul = The Making of Modern Turkey: Nation and State in Eastern Anatolia, 1913-1950
| url = http://books.google.cz/books?id=r90CfaNzYXMC&lpg=PA95&dq=Talaat%20order%201915&hl=cs&pg=PA95#v=onepage&q&f=false
Řádek 169 ⟶ 141:
| rok = 2011
| počet stran = 336
| kapitola =
| strany = 83
| isbn = 9780191640766
Řádek 180 ⟶ 151:
| příjmení = Palmer
| jméno = Alan
| odkaz na autora =
| titul = Úpadek a pád Osmanké říše
| url =
| vydavatel = Panevropa
| místo = Praha
| rok = 1996
| počet stran = 351
| kapitola =
| strany = 244
| isbn = 80-85846-05-5
| jazyk =
}}</ref> až 1&nbsp;500&nbsp;000<ref name="voss293">{{Citace monografie
| příjmení = von Voss
| jméno = Huberta
| odkaz na autora =
| titul = Portraits of Hope: Armenians in the Contemporary World
| url = http://books.google.cz/books?id=r3vbswx_1TEC&lpg=PP1&dq=Portraits%20of%20hope%3A%20Armenians%20in%20the%20contemporary%20world&hl=cs&pg=PA293#v=onepage&q&f=false
Řádek 201 ⟶ 167:
| rok = 2007
| počet stran = 340
| kapitola =
| strany = 293
| isbn = 9781845452575
Řádek 211 ⟶ 176:
 
Dne 5.&nbsp;července 1919 byl Talat spolu s dalšími zástupci Mladoturků v&nbsp;nepřítomnosti odsouzen zvláštním vojenským soudním tribunálem v&nbsp;Konstantinopoli k&nbsp;trestu smrti za [[válečný zločin|válečné zločiny]] a „vyhlazování arménského lidu“.<ref name="voss293" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Operation Nemesis
| url = http://operationnemesis.com/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = operationnemesis.com
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Charny
| jméno = Israel W
| odkaz na autora =
| titul = Encyclopedia of genocide
| url =
| vydavatel = ABC-Clio
| místo = Oxford
| rok = 2000
| počet stran =
| kapitola =
| strany =
| isbn = 0874369282
| jazyk = anglicky
Řádek 244 ⟶ 198:
 
=== Atentáty ===
[[Soubor:Mehmet Talat Pasha.jpg|thumb|left|Mehmet Talat Paša]]
[[Soubor:Ahmed Djemal - Project Gutenberg eText 10338.png|thumb|left|Džamal Paša]]
Natalie si za primární cíl stanovil osmanského ministra vnitra a jednoho z&nbsp;vůdců [[Mladoturci|Mladoturků]] [[Talat Paša|Talaata Pašu]], kterého Natali přezdíval „číslo jedna“.<ref name="derogy">{{Citace monografie
| příjmení = Derogy
| jméno = Jacques
| odkaz na autora =
| titul = Resistance and Revenge: The Armenian Assassination of the Turkish Leaders Responsible for the 1915 Massacres and Deportations
| url = http://books.google.cz/books?id=gpL9QKCJ2L8C&lpg=PA89&dq=Talaat%20Pasha%20number%20one&hl=cs&pg=PA79#v=onepage&q&f=false
Řádek 255 ⟶ 207:
| místo = Piscataway, NJ
| rok = 1990
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 61
| počet stran = 206
Řádek 262 ⟶ 212:
| jazyk = anglicky
}}</ref>{{Poznámka pod čarou|Z chronologického hlediska ovšem nebyl zabit jako první v pořadí; primárním cílem byl z hlediska důležitost, resp. významu a podílu na masakrech – dále viz tabulku seznam atentátů}} Úkolem zabít Talata byl pověřen arménský student Sohomon Tehlirjan.<ref name="nytimes163">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Talaat Pasha Slain In Berlin Suburb
| periodikum = New York Times
| odkaz na periodikum = The New York Times
| datum = 1921-03-16
| ročník =
| číslo =
| druh nosiče = PDF
| strany =
| url = http://www.operationnemesis.com/pdf/107009996.pdf
| issn = 0362-4331
| jazyk = anglicky
}}</ref> Natali měl v&nbsp;plánu zpolitizovat pozdější soudní proces s&nbsp;Tehlirianem tak, aby do něj zatáhl osoby odpovědné za arménskou genocidu. Ve svých pamětech Natalie uvedl rozkazy udělené Tehlirjanovi: „Rozbiješ lebku národního vraha číslo jedna a nepokusíš se utéct. Stoupneš si nohou na jeho mrtvolu a v&nbsp;zdáš se policii, která si pro tebe přijede a spoutá tě.“<ref name="newton" /> Atentát na Talata Pašu byl spáchán dne 15.&nbsp;března 1921 v&nbsp;ulici Hardenberg Strasse 17 v&nbsp;[[berlín]]ském [[Charlottenburg]]u.<ref name="operation">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Operation Nemesis
| url = http://www.operationnemesis.com/condemned.html#.VBa-llfyybE
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-09-15
| vydavatel = operationnemesis.com
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Tehlirjan pašu z&nbsp;povzdálí sledoval během chůze po ulici. Následně pašovi poklepal na rameno, aby na sebe upoutal pozornost a jednou ranou z&nbsp;revolveru mu prostřelil hlavu. Druhou ranou pak zranil manželku, která jej doprovázela. Talat Paša byl na místě mrtev.<ref name="nytimes163" /> Během krátkého soudního procesu konaného ve dnech 2.–3.&nbsp;června téhož roku byl Tehlirjan zbaven všech obvinění a propuštěn. Soud tak učinil s&nbsp;přihlédnutím k&nbsp;pašovu podílu na masakru stovky tisíc arménů, během něhož byla zavražděna i&nbsp;Tehlirjanova matka.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Armenian Acquitted For Killing Talaat
| periodikum = New York Times
| odkaz na periodikum =
| datum = 1921-06-03
| číslo =
| strany =
| druh nosiče = PDF
| url = http://www.operationnemesis.com/pdf/98700803.pdf
| issn = 0362-4331
| jazyk = anglicky
}}</ref> Dalším cílem operace se stal [[Fatali Choyski]], jeden z&nbsp;hlavních strůjců masakrů Arménců v&nbsp;[[Baku]] (1918) a tehdejší předseda vlády Ázerbájdžánu.<ref name="newton" /><ref name="derogy">Derogy, str. 61</ref> Dne 19.&nbsp;června 1920 byl zastřelen na Tifliském náměstí Erevanian arméncem Aramem Jerganjanem a jeho komplicem Misakem Giragossjanem. Choyskiho doprovázel Chan Mahmadov, další z&nbsp;viníků masakrů, ten byl pouze zraněn.<ref name="derogy" /><ref name="operation" />
}}</ref>
[[Soubor:Ahmed Djemal - Project Gutenberg eText 10338.png|thumb|left|Džamal Paša]]
 
Atentát na někdejšího ázerbájdžánského ministra vnitra [[Behbud Khan Džavanšir|Behbuda Khana Džavanšira]], spoluzodpovědného za masakry arménců v&nbsp;Baku, byl spáchán v&nbsp;pozdních nočních hodinách dne 18.&nbsp;července 1921. Stalo se tak na prostranství před konstantinopolským hotelem Pera Palace, kde na něj vyčkával arménec Misak Torlakian.<ref name="operation" /><ref name="derogy25">Derogy, str. 25</ref> Torlakjan přiskočil k&nbsp;nic netušícímu Džavanširovi a dvěma výstřely do hrudníku ho usmrtil. I&nbsp;přes snahu o&nbsp;útěk byl zadržen policií a postaven před [[vojenský soud]].<ref name="derogy25" /> S&nbsp;přihlédnutím k&nbsp;Džavanširově značném podílu na masakrech arménů soud Tarlakjana osvobodil pro nepříčetnost v&nbsp;době činu a nechal jej pouze vyhostit z&nbsp;Turecka.<ref name="derogy25" />
Dalším cílem operace byl [[Fatali Choyski]], jeden z&nbsp;hlavních strůjců masakrů Arménců v&nbsp;[[Baku]] (1918) a tehdejší předseda vlády Ázerbájdžánu.<ref name="newton" /><ref name="derogy">Derogy, str. 61</ref> Dne 19.&nbsp;června 1920 byl zastřelen na Tifliském náměstí Erevanian arméncem Aramem Jerganjanem a jeho komplicem Misakem Giragossjanem. Choyskiho doprovázel Chan Mahmadov, další z&nbsp;viníků masakrů, ten byl pouze zraněn.<ref name="derogy" /><ref name="operation" />
 
Atentát na někdejší ázerbájdžánského ministra vnitra [[Behbud Khan Džavanšir|Behbuda Khana Džavanšira]], spoluzodpovědného za masakry arménců v&nbsp;Baku, byl spáchán v&nbsp;pozdních nočních hodinách dne 18.&nbsp;července 1921. Stalo se tak na prostranství před konstantinopolským hotelem Pera Palace, kde na něj vyčkával arménec Misak Torlakian.<ref name="operation" /><ref name="derogy25">Derogy, str. 25</ref> Torlakjan přiskočil k&nbsp;nic netušícímu Džavanširovi a dvěma výstřely do hrudníku ho usmrtil. I&nbsp;přes snahu o&nbsp;útěk byl zadržen policií a postaven před [[vojenský soud]].<ref name="derogy25" /> S&nbsp;přihlédnutím k&nbsp;Džavanširově značném podílu na masakrech arménů soud Tarlakjana osvobodil pro nepříčetnost v&nbsp;době činu a nechal jej pouze vyhostit z&nbsp;Turecka.<ref name="derogy25" />
 
Osmanský velkovezír a člen Mladoturků [[Sait Halim Paša]] byl zastřelen 6.&nbsp;prosince 1921 v&nbsp;[[Řím]]ě útočníkem Aršavirem Širagjanem, kterému se podařilo z&nbsp;místa činu uprchnout. Širagjan o&nbsp;rok později v&nbsp;Berlíně usmrtil také Cemala Azmiho (viz níže).<ref name="operation" /><ref>Derogy, str. 27</ref>
 
Osmanský velkovezír a člen Mladoturků [[Sait Halim Paša]] byl zastřelen 6.&nbsp;prosince 1921 v&nbsp;[[Řím]]ě útočníkem Aršavirem Širagjanem, kterému se podařilo z&nbsp;místa činu uprchnout. Širagjan o&nbsp;rok později v&nbsp;Berlíně usmrtil také Cemala Azmiho (viz níže).<ref name="operation" /><ref>Derogy, str. 27</ref> [[Behaeddin Šakir]], zakládající člen Výboru jednoty a pokroku a trebizondský guvernér [[Cemal Azmi]], známý také jako „monstrum z&nbsp;Trebizondu“,<ref name="shakirazmi">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = TWO 'YOUNG TURKS' MURDERED IN BERLIN
| periodikum = New York Times
| odkaz na periodikum =
| datum = 1922-04-18
| číslo =
| strany =
| url = http://www.operationnemesis.com/pdf/99013063.pdf
| issn = 0362-4331
| jazyk = anglicky
}}</ref> byli zavražděni současně 17.&nbsp;dubna 1922 v&nbsp;Berlíně. Oba tito členové Mladoturků se právě vraceli společně se svými manželkami a dětmi ze shromáždění místní turecké komunity.<ref name="shakirazmi" /> K&nbsp;útoku došlo na ulici Uhlandstrasse, kde v&nbsp;jednom z&nbsp;domovním vchodů vyčkávali pachatelé Aram Jerganjan a Aršavir Širagjan.<ref name="shakirazmi" /> Když se Šakir s&nbsp;Cemalem dostatečně přiblížili, vyskočili útočně z&nbsp;úkrytu a usmrtili je několika ranami z&nbsp;revolveru. Ihned poté Jerganjan a Širagjan uprchli za průběžné krycí palby ze svých zbraní.<ref name="shakirazmi" /> Dalším na řadě byl [[Osmanská říše|Osmanský]] vojenský vůdce a člen Mladoturků [[Džamal Paša]] byl zavražděn byl 21.&nbsp;července 1922 v&nbsp;gruzínském Tiflisu (dnes [[Tbilisi]]) arméncem Stepanem Dzagigjanem a dvěma jeho komplici Bedrosem Der Bogosjanem a Artašesem Kevorkjanem. Stalo se tak během Džamalovy pracovní cesty z&nbsp;Berlína do [[Afghánistán|afghánského]] [[Kábul]]u.<ref name="operation" /><ref>{{Citace periodika
 
[[Osmanská říše|Osmanský]] vojenský vůdce a člen Mladoturků [[Džamal Paša]] byl zavražděn byl 21.&nbsp;července 1922 v&nbsp;gruzínském Tiflisu (dnes [[Tbilisi]]) arméncem Stepanem Dzagigjanem a dvěma jeho komplici Bedrosem Der Bogosjanem a Artašesem Kevorkjanem. Stalo se tak během Džamalovy pracovní cesty z&nbsp;Berlína do [[Afghánistán|afghánského]] [[Kábul]]u.<ref name="operation" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Djemal Pasha, Fugitive, Assassinated in Tiflis;
Condemned as Author of Armenian Massacres
| periodikum = New York Times
| odkaz na periodikum =
| datum = 1922-07-25
| strany =
| url = http://www.operationnemesis.com/pdf/99044206.pdf
| issn = 0362-4331
Řádek 349 ⟶ 256:
 
== Dozvuky události ==
Po [[ArménskáZakavkazská sovětská federativní socialistická republika|sovětizaci Arménie]] se mnoho arménských revolučních aktivistů, toužících po znovuzískání mocenské kontroly, nebránilo spolupráci s&nbsp;ázerbájdžánskými ani tureckými představiteli. Tato politika byla v&nbsp;protikladu k&nbsp;Nataliho přesvědčení, že „Krom Turka není pro Arména jiného nepřítele a arménská pomsta je spravedlivá a zbožná.“<ref name="foundation">{{Citace elektronické monografie
| titul = Shahan Natalie, A Biography
| url = http://www.snff.org/about/shahan-natalie/
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 2014-09-20
| vydavatel = Shahan Natalie Family Foundation, Inc.
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
V&nbsp;předvečer zasedání 11.&nbsp;valného kongresu (27.&nbsp;března až 2.&nbsp;května [[1929]]) spustila ARFArménská revoluční federace čistku v předsednictvu, která měla zabránit očekávanému vítězství „bojovníků za svobodu“.<ref name="foundation" /> Nejprve byl vyloučen člen předsednictva Šanan Natali, následovaný Haigem Kntounim, dále důstojníkem arménské armády Bagrevandjanem a jeho skupinou. K&nbsp;dalším patřili Glejian a Tartyzjan spolu s&nbsp;jejich partyzány, generál Smbad, Ferrahjan a jeho skupina, Levon Mozjan, Vazgen Šušanjan, Mesrob Kouyoumjan, Levon Kevonjan a mnoho dalších. Na protest vůči této „čistce“ v&nbsp;představenstvu poté odstoupilo několik členů francouzského ústředního výboru ARF.<ref name="foundation" />
 
== Seznam atentátů ==
Řádek 373 ⟶ 287:
| 18.&nbsp;července 1921
| [[Soubor:Ottoman Flag.svg|23px]] [[Istanbul|Konstantinopole]]<br />
| align="center" | [[Soubor:Behbud xan Cavanşir.jpg|120x120px]]<br />'''[[Behbud Chan JavanširDžavanšir]]'''<br /><small>ministr vnitra Ázerbájdžánu</small>
| align="center" | [[Misak Torlakjan]]
|-
Řádek 402 ⟶ 316:
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
*{{Citace monografie
| příjmení = Ternon
| jméno = Yves
| titul = Genocidy XX. století
| vydavatel = Themis
| místo = Praha
| rok = 1997
| počet stran = 358
| isbn = 80-85821-45-1
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Palmer
| jméno = Alan
| titul = Úpadek a pád Osmanké říše
| vydavatel = Panevropa
| místo = Praha
| rok = 1996
| počet stran = 351
| isbn = 80-85846-05-5
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Sifakis
| jméno = Carl
| titul = Encyklopedie politických vražd a atentátů
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| rok = 1998
| počet stran = 222
| isbn = 80-7033-527-0
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = The Punishment
| url = http://www.hyeetch.nareg.com.au/genocide/punish_p1.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = Courtesy of Armenian Youth Federation, Greece
| místo =
| jazyk = anglicky
}}
*{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Operation Nemesis
| url = http://operationnemesis.com/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = operationnemesis.com
| místo =
| jazyk = anglicky
}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:David_Kennedy/Pískoviště“