Wikipedista:David Kennedy/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pozadí: . |
m →Pozadí: . |
||
Řádek 176:
Z propuštěných trestanců byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. [[čete]] a<ref name="ternon154" /> tato komanda pak od května 1915 [[deportace|deportovala]] desetitisíce arménců z východních provincií směrem k internačnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]].<ref name="kronika187" /> Většina z transportovaných nepřežila.<ref>Üngör, str. 89</ref> Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do táboru [[Dajr az-Zór]]<ref>Üngör, str. 95</ref><ref name="ternon156">Ternon, str. 156</ref> v [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Pokud i to přežili, vyhnala je komanda čete do pouště, kde neměli nejmenší šanci na přežití. Další způsobem likvidace bylo nahnání arménských zajatců do jeskyň, zde je polili benzínem a zaživa upálili.<ref name="ternon156" /> Dne 10. června 1915 bylo například v roklině Kemach povražděno tureckými vojáky přibližně 25 000 Arménů.<ref name="kronika187" /> Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout.<ref name="kronika187" />
V důsledku těchto deportací zemřelo 1 000 000,<ref>Power, str. 6</ref> 1 200 000,<ref name="kronika187" />
| příjmení = Palmer
| jméno = Alan
Řádek 190:
| isbn = 80-85846-05-5
| jazyk =
}}</ref> až 1 500 000<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Arménů. Deportace přežil jen zlomek, tedy přibližně 100 000 osob.<ref name="kronika187" /><ref name="ternon156" /> Pokud se vezmou v úvahu obyvatelé [[Van (provincie)|provincie Van]], kterým se podařilo prchnout do Ruska, dále zachráněné spojeneckými plavidly, či Armény z [[Palestina|Palestiny]] a [[Libanon]]u, lze odhadovat,<ref name="ternon156" /> že genocidě uniklo v rámci Osmanské říše dalších přibližně 600 000 osob.<ref name="ternon156" /> Jen osobě Talata Paši je připisována přímá zodpovědnost za smrt nejméně 600 000 osob arménské národnosti.<ref name="vraždy" /><ref name="power" /> Po uzavření [[Mudroské příměří|Mudroského příměří]] byli hlavní strůjci Arménské genocidy z řad Mladoturků souzeni vojnským soudním tribunálem konaným v Konstantinopoli roku 1919 a v nepřítomnosti odsouzeni k [[trest smrti|trestu smrti]].<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| příjmení = von Voss
| jméno = Huberta
| odkaz na autora =
| titul = Portraits of Hope: Armenians in the Contemporary World
| url = http://books.google.cz/books?id=r3vbswx_1TEC&lpg=PP1&dq=Portraits%20of%20hope%3A%20Armenians%20in%20the%20contemporary%20world&hl=cs&pg=PA293#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Berghahn Books
| místo = New York
| rok = 2007
| počet stran = 340
| kapitola =
| strany = 293
| isbn = 9781845452575
| jazyk = anglicky
▲}}</ref> Arménů.
| příjmení =
| jméno =
| |||