}}</ref> bylo ještě v ten samý den v Konstantinopoli pozatýkáno na 600 osob arménské inteligence, z nichž velká část bylo později zavražděna.<ref name="kronika183">Kronika 20. století, str. 183</ref> Současně byly z propuštěných trestanců byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. [[čete]] a<ref name="ternon154" /> tato komanda pak od května 1915 [[deportace|deportovala]] členydesetitisíce [[Arménská revoluční federace|Arménské revoluční federace]] spolu s tisíci dalších zástupců arménské inteligencearménců z východních provincií směrem k internačnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]].<ref name="kronika187" /> Většina z transportovaných nepřežila.<ref>Üngör, str. 89</ref> Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do táboru [[Dajr az-Zór]]<ref>Üngör, str. 95</ref><ref name="ternon156">Ternon, str. 156</ref> v [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Pokud i to přežili, vyhnala je komanda čete do pouště, kde neměli nejmenší šanci na přežití. Další způsobem likvidace bylo nahnání arménských zajatců do jeskyň, zde je polili benzínem a zaživa upálili.<ref name="ternon156" /> Dne 10. června 1915 bylo například v roklině Kemach povražděno tureckými vojáky přibližně 25 000 Arménů.<ref name="kronika187" /> Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout.<ref name="kronika187" />
Z celkového počtu 1 200 000<ref name="kronika187" />, 1 300 000<ref>{{Citace monografie
