Česká akademie věd a umění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Odkazy: prohození pořadí |
Výrazné rozšíření hesla a jeho hlubší strukturace, upřesnění doby vzniku instituce, doplnění důležité citace. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I.''' byla instituce pro podporu věd a umění. <!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:DoNotOptimizeForBrowser/>
</w:WordDocument>
</xml><![endif]-->Založení '''České akademie císaře Františka Josefa provědy, slovesnost a umění''' schválil 9. října 1888 zemský sněm Království českého, jeho usnesení však vstoupilo v platnost až poté, co zřízení akademie povolil a její stanovy schválil císař František Josef I., což se stalo '''23. ledna 1890'''. Tento den je tedy třeba považovat za datum vzniku akademie (tzv. zakládací listina, podepsaná císařem 5. prosince 1892, měla již jen stvrzovací charakter)<ref>http://www.cas.cz/o_avcr/historie/zakladaci_listina.html</ref> .<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:DoNotOptimizeForBrowser/>
</w:WordDocument>
</xml><![endif]-->Vlastní jednání inicioval stavitel [[Josef Hlávka]] (žil v letech 1831-1908), který se anonymně zavázal věnovat budoucí akademii 200 000 zlatých.
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:DoNotOptimizeForBrowser/>
</w:WordDocument>
</xml><![endif]--><nowiki> </nowiki>Instituce sídlila v nově postavené budově Národního muzea v čele Václavského náměstí a zahájila činnost 18. května 1891.
Dělila se na čtyři třídy: 1) filosofie, společenské vědy a historické obory, 2)
přírodní vědy, 3) filologické obory, 4) výtvarné umění, hudba a literatura. Vydávala řady výročních vědeckých sborníků (''Rozpravy České akademie věd a umění'') i jednotlivá díla, například překlady antických autorů a díla přírodovědecká i historická.
J.
Hlávka se stal prvním předsedou akademie (1890-1908); majetkově a zájmově ji propojil
s '''Nadáním Josefa, Marie a Zděňky
Hlávkových''' (krátce Hlávkova nadace, založena 1904). Po Hlávkově smrti se
jako předsedové v čele akademie vystřídali právník [[Antonín Randa]] (1908-1914)
a mineralog [[Karel Vrba]] (1914-1922).
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:DoNotOptimizeForBrowser/>
</w:WordDocument>
</xml><![endif]-->Výraznými
změnami prošla akademie po vzniku Československé republiky. 10. listopadu 1918
byla přejmenována na '''Českou akademii věd
a umění''' (ČAVU). V roce 1923 byla otevřena možnost řádného členství i
pro ženy (jako první zvolena 1924 spisovatelka [[Eliška Krásnohorská]]).
V roce 1928 se přírodovědná třída rozdělila do pěti sekcí
(matematicko-fyzikální; chemicko-mineralogicko-geologická; biologická;
lékařská; technická). ČAVU byla výběrovou učenou společností (členové řádní,
mimořádní, zahraniční a do 1923 též dopisující), jejíž role spočívala
v domácí i zahraniční reprezentaci československé vědy, ve vydávání
publikací a v redistribuci vědeckých stipendií a podpor jak ze státních
prostředků, tak i ze soukromých nadací a fondů. Odborná práce se v ní
soustředila do odborných komisí, i když se zde postupně začaly prosazovat
zárodky budoucích ústavů (jako např. kolem Kanceláře Slovníku jazyka českého,
založené už v roce 1911). Ve funkci prezidenta ČAVU se vystřídali filolog
[[Josef Zubatý]] (1923-1931), hudební skladatel [[Josef Bohuslav Foerster]] (1931-1939)
a historik [[Josef Šusta]], který byl zvolen v pohnutých dnech druhé republiky
(16. ledna 1939) a funkci vykonával přes dusné období Protektorátu Böhmen und
Mähren až do své sebevraždy 27. května 1945.
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:HyphenationZone>21</w:HyphenationZone>
<w:DoNotOptimizeForBrowser/>
</w:WordDocument>
</xml><![endif]-->V roce 1945 stanul v čele ČAVU jako její poslední
prezident [[Zdeněk Nejedlý]] (1945-1952) a některé její odborné útvary začaly tehdy
přerůstat ve vědecké ústavy (v roce 1946 vznikl Ústav pro jazyk český, 1946-50
Ústav pro nukleární fyziku, 1947 Badatelský ústav matematický, 1947/48 Ústav
pro českou literaturu). Dalších sedm tzv. ústředních vědeckých ústavů (biologický,
chemický, fyzikální, geologický, matematický, astronomický a polarografický)
bylo postupně budováno v rámci tzv. '''Ústředí
vědeckého výzkumu''', založeného v roce 1949. Obě struktury pak byly
společně s výzkumným zázemím Královské české společnosti nauk, Masarykovy akademie práce, Československé národní rady badatelské převedeny v roce 1952
do nově zakládané '''[[Československá akademie věd|Československé akademie
věd]]''' (ČSAV), kam přešla i badatelská zařízení pracující dosud pod
ministerstvem školství, věd a umění, jako byl mj. Státní ústav archeologický
(založen 1919), Státní historický ústav vydavatelský (od 1921) Orientální ústav
a Slovanský ústav (oba od 1922) a další. ČSAV byla založena 17. listopadu 1952 jakožto
vrcholná vědecká instituce spojující v sobě jak učenou společnost (řádný
člen = akademik; člen korespondent ČSAV; zahraniční člen), tak i soustavu
výzkumných pracovišť soustředěných v naprosté většině na území českých
zemí (na Slovensku pracovaly ústavy '''Slovenské
akademie věd''', která byla autonomní součástí ČSAV).
== Odkazy ==
Řádek 35 ⟶ 121:
| rok = 2004
| isbn = 80-200-1066-1}}
* MÍŠKOVÁ, Alena; FRANC, Martin; KOSTLÁN, Antonín (eds.). ''Bohemia docta. K historickým kořenům vědy v českých zemích.'' Praha : Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1809-0.
=== Související články ===
| |||