Verze z 4. 8. 2013, 20:36 editovat Faskal (diskuse \| příspěvky) 1 850 editací m →‎Typy nekódující DNA: interlink ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 9. 2014, 23:08 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací →‎Známé funkce: redlink, ale podle rozcestniku inzerce Přejít na další porovnání →
Řádek 15: ==Funkce== === Známé funkce === * Ochrana genomu před [[mutace]]mi, protože nekódující DNA snižuje dopad [[~~inserce~~inzerce (genetika)\|insercí]] a [[delece\|delecí]], které patří k mutacím s největším dopadem na syntézu proteinů, protože mohou vyvolávat [[posun čtecí fáze]]. Vložení úseků nekódující DNA snižují oblast genu zasaženou tímto typem mutace. * Fyzická ochrana genomu a role při [[buněčné dělení\|buněčném dělení]]. Telomery na okrajích lineárních chromosomů vytváří ochranu před zkrácením kódující části chromozomu při replikaci DNA. Repetitivní sekvence v oblasti centromer zase slouží jako místo pro přichycení [[kinetochor]] oddělujících jednotlivé chromosomy při dělení buněk. * Oblasti pro vazbu proteinů regulujících osudy DNA. Jak už bylo zmíněno, oblasti nekódující proteiny mohou být místa specifická pro vazbu proteinů, například [[transkripční faktor\|transkripčních faktorů]], které regulují například [[transkripce (DNA)\|transkripci]] nebo [[replikace DNA\|replikaci]] DNA.

Nekódující DNA: Porovnání verzí