Nikos Dimou: Porovnání verzí

[[File:Nikos Dimou.jpg|thumb|295x295px|Nikos Dimou]]

'''Nikos Dimou''' (novogrnovoř. Νίκος Δήμου, čti Nikos Dimu, [[AtényAthény]] * 1935, ) je řecký spisovatel, básník, filozof a kritik. Je řazen mezi nejvýznamnější moderních řeckých a evropských spisovatelů. Je známý hlavně kvůli své knize Neštěstí být Řekem (grř. ''Η Δυστυχία του να είσαι Έλληνας'', ''I Dystychia tu na ise Ellinas''), která byla přeložena do mnoha jazyků, ale i jako básník, podnikatel, kritik církve, chovatel a znalec koček a také znalec technologie.

Narodil se v Aténách do významné rodiny, jelikož z matčiny strany pocházel ze starého a významného obchodnického rodu Rodokanakisovcov z ostrova Syros, který byl známý ještě během Byzantské říše. V Aténch vystudoval francouzskou filologii, následně pokračoval ve studiích v Mnichově, kde studoval filozofii a anglickou filologii. Během studií se věnoval i psaní poezie, své první básně vydal v roce 1953. V roce 1962 začal podnikat, vybudoval nejúspěšnější reklamní agenturu v Řecku. Věnoval se také podnikání s automobily, založil společnost která jako první v Řecku prodávala značky [[BMW]] a [[Porsche]]. V roce 1983 se přestal věnovat podnikání, protože se chtěl naplno věnovat pouze psaní. V roce 1984 se stal první soukromou osobou v Řecku, která vlastnila počitač. Od 70. let přispíval články do mnoha známých novin a vystupoval v televizi. Věnoval se především společnosti, její problémům a literatuře. Dobře se znal s významnými řeckými spisovateli té doby, jakými byly [[Odysseas Elytis]] či [[Giorgos Seferis]]. V roce 2009 se stal členem mimoparlamentní strany DRASI a v roce 2014 vstoupil do nové úspěšné politické strany Stavrose Theodorakise, POTAMI, z níž však následně odešel, protože nechtěl svými názory poškodit stranu (šlo zejména o jeho tvrdou kritiku k církvi). Stranu POTAMI však nadále podporuje. Dimou je také známý svou ostrou kritikou namířenou proti řecké ortodoxní církvecírkvi, ale i proti církvi obecně. Dimou je ženatý, děti nemá.

Vydal přes 90 knih, přispívá také mnohými články a televizními diskusemi. Ve knize ''Neštěstí být Řekem'', kterou napsal po vojenské diktatuře 60. letech, kritizuje řeckou společnost a její problémy výstižným a humorným způsobem. Tato kniha byla oblíbená nejen v Řecku, ale i v Německu, Anglii, Itálii, Španělsku a Francii. Známá je i jeho básnická sbírka o kočkách, ''Kniha koček'' (''Το Βιβλίο των Γάτων'', ''To Vivlio ton Gaton''), která byla přeložena do italštiny pod názvem ''La Gatta di Corfu'' (Kočka z Korfu). Známé jsou i jeho filozoficko-etické rozhovory s názvem ''NikodémoveNikodémovy rozhovory'' (''Νικόδημου άπαντα'', ''Nikodimu Apanda''), kde sám píše v první osobě jako Nikodimos (spojení Nikos a Dimou), Sokratův žák, jak se sám Dimou vyjádřil, jde o jeho antické alter ego . Jiné jeho knihy jsou ''Satirický novořecký slovník'' (''Νεοελληνικό Σατιρικό Λεξικό'', ''Neoelliniko satiriko lexiko''), kde satiricky vysvětluje jednotlivá slova z pohledu typického Řeka. V díle ''Ztracená třída'' (Χαμένη Τάξη, Chameni Taxi), kritizuje postupné vymírání staré řecké obchodnické městské společenské třídy (do níž patří i Dimou) a nástup nové společenské třídy, která nemá starou tradici a morálku. Pravidelně také přispívá na svůj blog, byl vůbec první v Řecku, který si vytvořil soukromý internetový blog. O tvorbě Nikose Dima bylo vydáno mnoho sbírek.

*[http://www.youtube.com/watch?v=yFcmsckg9vo Německý dokument o Dimovi a Řecku ]