Frankfurtský parlament: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: no:Frankfurtparlamentet je dobrý článek
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Frankfurtský sněm''' nebo '''Frankfurtský parlament''' byl první sněm demokraticky volených zástupců z členských států [[Německý spolek|Německého spolku]], který zasedal od 18. května 1848 do 31. května 1849 v ''Pauluskirche'' ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Přes 800 poslanců, většinou akademiků, vysokých úředníků a právníků, přijalo návrh poměrně liberální Frankfurtské ústavy, která zřizovala [[Německé císařství]] jako konstituční monarchii s dědičným císařem a voleným parlamentem. Rakousko nemělo být jeho součástí ([[Maloněmecká koncepce]]), takže role hegemona připadla [[Prusko|Prusku]]. Když pruský král [[Fridrich Vilém IV.]] nabízenou korunu odmítl, záměr ztroskotal, návrh ústavy byl ale důležitým krokem na cestě německého sjednocení a ovlivnil i pozdější německé ústavy. Čeští zástupci byli k účasti pozváni, z podnětu [[František Palacký|Františka Palackého]] však účast odmítli. Sněmu se nicméně zúčastnilo přes 40 německých poslanců z českých zemí.
[[Soubor: Zeitgenössige Lithografie der Nationalversammlung in der Paulskirche.jpg |thumb|upright=1.3|Zasedání Frankfurtského sněmu (dobová litografie)]]
 
== Přípravy ==
Řádek 8:
 
== Složení sněmu ==
S různými doplněními bylo nakonec zvoleno 809 poslanců, z velké většiny městských vzdělanců: téměř všichni měli maturitu, asi 75 % univerzitní vzdělání, nejčastěji právnické. Převažovali vysocí státní úředníci, soudci a akademici. Jen 149 poslanců reprezentovalo podnikatele a svobodná povolání a jen hrstka řemeslníky a sedláky. Proto se parlamentu posměšně přezdívalo „profesorský parlament“. Jejich názory byly většinou liberální a zároveň vlastenecké až nacionalistické. Příklonem k maloněmecké koncepci bez Rakouska se jednoznačně posílilo postavení Pruska, kdežto Rakousko bylo z dalšího rozhodování vyloučeno. F. Palacký se rozhodl pozvání odmítnout známým "Listem do Frankfurtu", protože se obával, že by tím oslabil vyjednávací pozici v Rakousku. Naději pro Čechy viděl ve federalizaci Rakouska a všeněmecké hnutí sledoval spíš s obavami.
 
== Průběh a konec ==
Řádek 39:
* [[Sjednocení Německa]]
=== Externí odkazy ===
* {{commonscatCommonscat| Frankfurter Nationalversammlung }}
* {{de}} [http://zhsf.gesis.org/ParlamentarierPortal/fnv_db/fnv_db.php Databáze poslanců Frankfurtského sněmu s životopisy]