Eufrosina Polocká: Porovnání verzí

[[File:EufrasinniaPolackaja.jpg|thumb|right|Ikona Eufrosiny Polocké]]

Ve dvanácti odmítla manželství a laický život obecně a odešla do Polockého kláštera (předpokl. 1116). Zhruba v roce 1119 přestěhovala se přestěhovala do cely při polockém chrámu Svaté Sofie, kde začala přepisovat knihy v místní knihovně.

Někdy po roce 1120 Efrosinia (tehdy ještě [[řeholnice]]) dávádala podnět k vybudování ženského Spaského klášterukláštera v Selci u Polocku, kde stávala stará rezidence polockých biskupubiskupů. Po vybudování kláštera v roce 1126 byla jmenována představenou tohoto kláštera. Byla také iniciátorkou založení mužského klášteru Bohorodičky і сirkve Svaté bohorodičky při něm (1151-1154). Objednala u mistra klenotníka Lazaře Bogši (bělor. Лазар Богшa) zlatý kříž s relikviemi, který se později stal známznámým jako "kříž
„kříž Efrosinie Polocké"Polocké“ (1161). Za [[druhá světová válka|druhé světové války kříž]] byl odcizenkříž během německé okupace odcizen a ztracen.

Na konci života se Efrosinie Polocká vydala se na pouť do Jeruzaléma, kde po vyčerpávající cestě (předpoklad i diplomatické mise v [[Konstantinopol|Konstantinopolu]]) asipravděpodobně zemřela (1167).

Pravoslavné církve Efrosinie Polocké existují v [[Londýn|Londýně]]ě, [[South Rivers]] (USA) a [[Toronto|Torontu]] (CAN).

V Bělorusku byla první budova církve po kanonizaci Eufrosinie byla vybudována v roce 1914, ale byla zbourána [[Sovětský svaz|sovětskou]] vládou v roce 1951. Nová církev zasvěcená Efrosinie Polocké byla vybudovánavznikla koncem 90. let 20. století v [[Minsk|Minsku]]u.