Wikipedie

Otcovství: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Určení otcovství v českém právu: Doplnění odkazu na NOZ, oprava pravopisných chyb
Bez shrnutí editace
značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Řádek 4:
* ''sociální'' – sociálním otcem je ten, který vůči dítěti zajímá roli otce bez ohledu na pokrevní příbuznost. Je to ten, kdo dítě vychovává a koho dítě jako otce přijímá. Může to být biologický otec, ale i [[otčím]], biologický děd, starší bratr a podobně.
Stejně tak lze ve vyhraněných případech rozlišit typy otcovství: autoritář, živitel, nositel mužské role, pečovatel a vychovatel. Otcovství se od mateřství liší nejen biologickými realitami těhotenství, porodu a kojení dítěte, ale v raném věku dítěte i obvykle častějšími každodenními pečovatelskými aktivitami matky.
 
Téma otcovství jsme mohli nalézt do 31.12.2013 v zákoně o rodině. Od nového roku ho nalezneme v novém občanském zákoníku.
 
== Určení otcovství v českém právu ==
Na rozdíl od určení matky, kterou je vždy ta žena, která dítě porodila,<ref>§ 50a775 zákonanový č.občanský 94/1963 Sb., [[Zákon o rodině|o rodině]]zákoník (dále jen „ZoR“„NOZ“)</ref> právní úprava určování otcovství stojíse naurčuje existencipodle třívyvratitelných [[Právní domněnka|právních domněnek]]<strong>, (předpokládaných</strong>což skutečnostechznamená, kteréže platí do doby, pokud senebude nezjistíprokázán opak). Jejich aplikace je dána v přesně daném pořadí (první → druhá → třetí), tedy teprve pokud je vyloučena domněnka předchozí, je možné se zabývat domněnkou další v pořadí.▼
Podle občanského zákoníku<ref>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 zákony pro lidi.cz.]</ref> je za otce považován, u dítěte narozeného v manželství nebo do uplynutí tří set dní po zániku manželství, manžel matky. To platí i v případě, jestliže manželství zaniko, bylo prohlášeno za neplatné nebo pokud byl manžel matky prohlášen za nezvěstného. V případě znovu provdané ženy se za otce považuje současný manžel a to i v případě, že se dítě narodilo před uplynutím tří set dní od zániku manželství předešlého.
# '''První domněnka''' – Otcovství platí pro [[Choť|manžel]]a matky, pokud se dítě narodí v době od uzavření [[manželství]] do uplynutí třístého dne po zániku manželství. Platí též pro pozdějšího manžela matky, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po zániku předchozího manželství.<ref>§ 51776 ZoRNOZ</ref> To platí i v případě, jestliže manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Nový občanský zákoník nově, na rozdíl od úpravy obsažené v zákoně o rodině, u této domněnky stanovil, že lhůta do uplynutí třístého dne platí i v případě, pokud byl manžel matky prohlášen za nezvěstného. Zakotvením priority této domněnky se vychází z účelu manželství a v praxi předpokládaného a obvyklého stavu, že manželství přináší děti, a proto není nutné nic dokazovat. Dítě má tak od narození založené [[Rodinné právo|rodinněprávní]] (dědické, majetkové) vztahy k matce, k otci a jejich prostřednictvím k dalším pokrevním příbuzným. ▼
# '''Druhá domněnka''' – Nastupuje v případě, že je první domněnka vyloučena (např. dítě porodila neprovdaná žena) nebo otcovství z první domněnky je [[Právní moc|pravomocně]] popřeno. PakPokud se dítě narodí v době, kdy probíhá rozvodové řízení nebo po třístém dni po rozvodu a bývalý manžel uvádí, že dítě není jeho, zatímco jiný muž se k dítěti hlásí, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Prohlášení manžela, popřípadě bývalého manžela a muže, který tvrdí, že je otcem dítěte a matka dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh jednoho z nich, který lze podat do jednoho roku od narození dítěte, pak je otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným před [[Matrika|matričním úřadem]] nebo před [[Okresní soud|okresním soudem]] obvykle určeném podle bydliště dítěte. V případě [[Zletilost|nezletilého]] rodiče je nutné tak učinit vždy před soudem. Souhlasným prohlášením rodičů lze určit otcovství k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. K souhlasnému prohlášení může dojít kdykoli během života rodičů. Prohlášení musí být učiněno oběma rodiči dobrovolně, ústně, srozumitelně a zcela konkrétně. U nezletilého rodiče a u rodiče trpícího duševní poruchou platí zvláštní právní úprava.<ref>§ 52777 a § 53 ZoR, § 73 a § 9 zákona č. 99/1963 Sb., [[občanský soudní řád]]NOZ</ref>▼
# '''Třetí domněnka''' – Nastupuje v případě, že nedošlo k určení otcovství podle první a druhé právní domněnky. Dítě, matka nebo i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, mohou navrhnout, aby otcovství určil soud. Dítě musí být v procesu vždy zastoupeno kolizním [[opatrovnictví|opatrovníkem]], kterého mu ustanoví soud, zpravidla jím bývá [[orgán sociálně-právní ochrany dětí]]. Pro podání návrhu neplynou žádné lhůty. Za otce se podle této domněnky považuje muž, který s matkou dítěte [[Pohlavní styk|souložil]] v tzv. rozhodné době, což je doba, od které neprošlo do narození dítěte neuběhlo méně než 180160 a více než 300 dnůdní, pokud jeho otcovství nevylučují závažné okolnosti. V průběhu soudního řízení je třeba prokázat, že muž, který byl označen za otce nezletilého dítěte, měl skutečně s matkou dítěte v této době pohlavní styk. Otcovství, které bylo určeno na základě pravomocného soudního rozhodnutí, již nelze popírat. Dosud vyvratitelná domněnka se tak vlastně stává domněnkou nevyvratitelnou. Soud řízení zastaví, jestliže zemře muž, který tvrdil, že je otcem a matka nebo dítě v řízení nechtějí pokračovat. Jestliže je dítě počato [[Asistovaná reprodukce|umělým oplodněním]], je otcem ten muž, který k tomuto početí dal souhlas. <ref>§ 54783 - 784 ZoRNOZ</ref>▼
 
=== Popírání otcovství ===▼
Pokud se dítě narodí v době, kdy probíhá rozvodové řízení nebo po třístém dni po rozvodu a bývalý manžel uvádí, že dítě není jeho, zatímco jiný muž se k dítěti hlásí a matka toto potvrzuje, považuje se za otce. Pokud manžel nebo bývalý manžel matky tvrdí, že je otcem dítěte a matka dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh jednoho z nich. Návrh lze podat do jednoho roku od narození dítěte.
Dle [[Zákon o rodině|zákona o rodině]]<ref>§ 57 odst. 1 ZoR, ve znění do 31. prosince 2011</ref> mohl manžel do šesti měsíců ode dne, kdy mu vznikly důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte, popřít otcovství. Novela zákona o rodině ji prodloužila až v březnu 2012 na tři roky. Pokud tedy muž do tří let věku dítěte neodhalil, že potomek ve skutečnosti není jeho, neměl už nárok, aby otcovství popřel. Musel tedy nadále platit [[výživné]]. Toto změnil od ledna Nový občanský zákoník, který ji posunul až do šesti let věku dítěte. Tato lhůta se tedy oproti dosavadní úpravě prodloužila o tři roky.
 
Délka popěrné lhůty stanovená NOZ je v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a vychází i z délky popěrných lhůt stanovených v některých zahraničních právních úpravách jako například na Slovensku tři roky, ve Francii pět a deset let.
K narozenému i k nenarozenému dítěti je možné za určitých podmínek před kteroukoliv matrikou určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů.
 
==== '''Popření první domněnky otcovství ===='''▼
▲Na rozdíl od určení matky, kterou je vždy ta žena, která dítě porodila,<ref>§ 50a zákona č. 94/1963 Sb., [[Zákon o rodině|o rodině]] (dále jen „ZoR“)</ref> právní úprava určování otcovství stojí na existenci tří [[Právní domněnka|právních domněnek]] (předpokládaných skutečnostech, které platí do doby, pokud se nezjistí opak). Jejich aplikace je dána v přesně daném pořadí (první → druhá → třetí), tedy teprve pokud je vyloučena domněnka předchozí, je možné se zabývat domněnkou další v pořadí.
▲# '''První domněnka''' – Otcovství platí pro [[Choť|manžel]]a matky, pokud se dítě narodí v době od uzavření [[manželství]] do uplynutí třístého dne po zániku manželství. Platí též pro pozdějšího manžela matky, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po zániku předchozího manželství.<ref>§ 51 ZoR</ref> Zakotvením priority této domněnky se vychází z účelu manželství a v praxi předpokládaného a obvyklého stavu, že manželství přináší děti, a proto není nutné nic dokazovat. Dítě má tak od narození založené [[Rodinné právo|rodinněprávní]] (dědické, majetkové) vztahy k matce, k otci a jejich prostřednictvím k dalším pokrevním příbuzným.
▲# '''Druhá domněnka''' – Nastupuje v případě, že je první domněnka vyloučena (např. porodila neprovdaná žena) nebo otcovství z první domněnky je [[Právní moc|pravomocně]] popřeno. Pak je otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným před [[Matrika|matričním úřadem]] nebo před [[Okresní soud|okresním soudem]] obvykle určeném podle bydliště dítěte. V případě [[Zletilost|nezletilého]] rodiče je nutné tak učinit vždy před soudem. Souhlasným prohlášením rodičů lze určit otcovství k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. K souhlasnému prohlášení může dojít kdykoli během života rodičů. Prohlášení musí být učiněno oběma rodiči dobrovolně, ústně, srozumitelně a zcela konkrétně. U nezletilého rodiče a u rodiče trpícího duševní poruchou platí zvláštní právní úprava.<ref>§ 52 a § 53 ZoR, § 73 a § 9 zákona č. 99/1963 Sb., [[občanský soudní řád]]</ref>
▲# '''Třetí domněnka''' – Nastupuje v případě, že nedošlo k určení otcovství podle první a druhé domněnky. Dítě, matka nebo i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, mohou navrhnout, aby otcovství určil soud. Dítě musí být v procesu vždy zastoupeno kolizním [[opatrovnictví|opatrovníkem]], kterého mu ustanoví soud, zpravidla jím bývá [[orgán sociálně-právní ochrany dětí]]. Pro podání návrhu neplynou žádné lhůty. Za otce se podle této domněnky považuje muž, který s matkou dítěte [[Pohlavní styk|souložil]] v tzv. rozhodné době, což je doba, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů. V průběhu soudního řízení je třeba prokázat, že muž, který byl označen za otce nezletilého dítěte, měl skutečně s matkou dítěte v této době pohlavní styk. Jestliže je dítě počato [[Asistovaná reprodukce|umělým oplodněním]], je otcem ten muž, který k tomuto početí dal souhlas.<ref>§ 54 ZoR</ref>
 
▲=== Popírání otcovství ===
▲==== Popření první domněnky otcovství ====
Původní právní úprava dle [[Zákon o rodině|zákona o rodině]]<ref>§ 57 odst. 1 ZoR, ve znění do 31. prosince 2011</ref> umožňovala, aby manžel mohl u soudu popřít otcovství do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že se jeho manželce narodilo dítě. Po uplynutí této lhůty už své otcovství popřít nemohl. Nález [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]] ale dané ustanovení zrušil ke dni dnem 31. prosince 2011<ref>[http://www.concourt.cz/clanek/GetFile?id=4094 Nález Ústavního soudu ze dne 8. července 2010, sp. zn. Pl. ÚS 15/09]</ref> a [[Zákonodárná moc|zákonodárce]] tak musel lhůtu pro popření otcovství vymezit nově. Stalo se tak nicméně až k 20. březnu 2012 a manželovi matky sice zůstala subjektivní lhůta šesti měsíců, která se ale nově počítá až ode dne, kdy mu vznikly důvodné pochybnosti o tom, že je otcem dítěte. Objektivně je ovšem k popření svého otcovství omezen lhůtou tří let právě od narození dítěte.<ref>§ 57 odst. 1 ZoR, ve znění zákona č. 84/2012 Sb.</ref>
 
Pokud se dítě narodí v době mezi stoosmdesátýmstošedesátým dnem od uzavření manželství a třístým dnem od jeho zániku nebo prohlášení za neplatné, může manžel matky dítěte popřít své otcovství jen tehdy, pokud je vyloučeno, aby skutečně byl otcem dítěte. Takový [[Důkaz (právo)|důkaz]] se provádí [[Soudní znalec|znaleckým]] posudkem. K popření otcovství dítěte narozeného před stoosmdesátýmstošededesátým dnem od uzavření manželství postačí pouhé prohlášení manžela, musí se však jednat o případ, kdy s matkou dítěte nesouložil v době od stoosmdesátéhostošedesátého do třístého dne před narozením dítěte nebo o případ, kdy manžel o těhotenství matky dítěte při uzavírání manželství nevěděl. Kromě toho lze ale první domněnku vyloučit také na základě souhlasného prohlášení matky dítěte, jejího manžela a dalšího muže, který prohlásí, že je otcem. Je-li rozhodnuto, že pozdější manžel není otcem dítěte znovu provdané matky, může u soudu popřít otcovství dřívější manžel, a to do šesti měsíců od okamžiku, kdy se o rozhodnutí dozvěděl.<ref>§ 57–60785–786 ZoRNOZ</ref> Otcovství k dítěti narozenému v době mezi stoosmdesátýmstošedesátým a třístým dnem od [[Asistovaná reprodukce|umělého oplodnění]], vykonaného se souhlasem manžela matky, nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito nelze u soudu popřít, ledaže by se prokázalo, že matka otěhotněla jinak. Důkaz se provádí opět znaleckým posudkem.<ref>§ 58 odst. 2787 ZoRNOZ</ref>
 
Uplynula-li lhůta k popření otcovství jedním z rodičů a vyžaduje-li to zájem dítěte a veřejný pořádek, může podat návrh na popření otcovství proti otci, matce a dítěti pouze[[soud]] (dříve to byl podle ZoR [[Nejvyšší státní zastupitelství|nejvyšší státní zástupce]].) Na zásah nejvyššího státního zástupce ale není právní nárok, svého práva využívá výjimečně, a pouze je-li to v zájmu dítěte (který se nemusí vždy shodovat se zájmem otce).<ref>§ 62–62a792 ZoRNOZ</ref>
 
==== Popření druhé domněnky otcovství ====
Matka dítěte i muž, ačkoli určili otcovství svým souhlasným prohlášením, mohou později otcovství soudně popírat. Pro podání žaloby nicméně běží jen šestiměsíční lhůta od souhlasného prohlášení, u prohlášení učiněnému vůči nenarozenému dítěti však skončí až dovršením jeho šesti měsíců života. A také v tomto případě, pokud uplyne lhůta k popření otcovství a vyžaduje-li to zájem dítěte a veřejný pořádek, může návrhsoud podatrozhodnout, nejvyššíže státnízmeškání lhůty zástupcepromíjí. Navíc tak může učinit i před uplynutím šestiměsíční lhůty, jestliže takto určený otec dítěte jím být nemůže, je-li to ve zřejmém zájmu dítěte a nebudou-li tím porušena [[základní lidská práva]].<ref>§ 61–62a790 - 792 ZoRNOZ</ref>
 
==== Popření třetí domněnky otcovství ====
V případě třetí domněnky žalovaný muž popírá své otcovství v tomtéž řízení, ve kterém se uplatňuje třetí domněnka. Důkaz se také provádí znaleckým posudkem.
 
Není-li již domnělý otec naživu, určí mu soud tzv. [[opatrovnictví|opatrovníka]], který pak jedná za zemřelého. Zemře-li navrhovatel během řízení, může v něm pokračovat druhý k návrhu oprávněný (avšak zemře-li muž tvrdící, že je otcem, soud řízení zastaví, pokud v něm nepokračují dítě nebo matka). Do šesti měsíců od smrti dítěte mohou podat návrh na určení otcovství i potomci navrhovatele, prokáží-li právní zájem na určení otcovství.<ref>§ 55784 a § 56 ZoRNOZ</ref>
 
=== Znalecký posudek pro určení otcovství ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Otcovství“