Kostel svatého Prokopa (Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
OndraVozar (diskuse | příspěvky)
m →‎Historie: jaz. úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 14:
 
==== Interiér ====
Uvnitř kostela se nachází nestejně veliké [[Dvojlodí|dvojlodí]], severní loď je výrazně užší (téměř o dvojnásobek) a na jejíž ose se nalézá zpovědní kaple a sakristie (jenž se nachází pod kostelní věží). Na ose jižní lodi se nachází kněžiště. Obě lodi jsou odděleny dvěma osmibokými pilíři, na které se přenáší váha a roztlaky z kleneb lodí. Dekor pilířů je tvořen malbou, která připomíná stavební kvádry. Rozdíl mezi loděmi není jen v jejich velikosti, ale také v způsobu jejich zaklenutí, neboť užší severní loď je zaklenuta křížovou žebrovou klenbou o třech polích. V jižní lodi se nachází klenba síťová dělená pomocí pasů do tří polí. Žebra jsou kamenná, hrubě opracovaná s hlubokými výžlabky, zakončena na trojdílných příporách s heraldickým prvkem a dekorována malbou. Způsob zaklenutí kněžiště je pomocí síťové žebrové klenby, drobná žebra s výžlabky jsou dekorována stejně jako sloupy a navazující na přípory. V místě styku přípory a žeber je rovněž umístěn heraldický znak. Hlavice přípor v kněžišti jsou tvořeny vegetabilním prvkem. Uvedenou heraldickou výzdobu tvoří sedm erbů zakladatelů a stavebníků kláštera. První patří pánům z Lemberku pod Ještědem (erb s vlaštovkami umístěný nad bočním vchodem), další pak pánům z Lichtenburka (dvě zkřížené ostrve), Bočku z Obřan (orlice), pánů z Kunštátu (erb s dvě černými pruhy) vévodům mustenberským (znak slezské orlice nesoucí na prsou klenot černými pruhy pánu z rodu Kunštátu), znak císaře Rudolfa II. se nachází na severní straně, erb opata Václava Vejmluvy se nachází na stěně vítězného oblouku, dále je pak znak Lichtenburků. Přípory na východní straně kněžiště nedosahují až k zemi a končí přibližně v polovině stěny. Na západní straně kostela se nachází hudební kruchta, jež se táhne přes obě lodě. Její podporu zajišťují čtyři osmiboké pilíře, mezi nimiž jsou oblouky. Celý prostor pod hudební kruchtou je zaklenut hřebínkovou klenbou. Prostor jižní lodi a kněžiště, které je o něco užší než jižní loď, odděluje vítězný oblouk. Za severní lodí se nachází podvěžní kaple, která je zaklenutá hřebínkovou klenbou. Za kaplí se nachází sakristie, nad níž je [[oratoř]].
 
=== Věž kostela ===
Řádek 31:
Staletí 19. – 20. byla ve znamení regotizace (obnova v gotickém slohu) kostela. Do let 1870-1910 se datují barevné vitráže v oknech. V roce 2000 během rekonstrukce došlo k objevu původních nástěnných maleb.
 
== Vybavení kostela ==
Nejvýznamnějšími památkami kostela je křtitelnice s datem 1624 a Mariánský oltář z 15. století. Další vybavení kostela tvoří patnáct zastavení křížové cesty od akademického sochaře Karla Stádníka, který vytvořil také Muže bolesti, jehož sochu můžeme nalézt jižní stěně kněžiště v blízkosti křtitelnice. Na druhé straně kněžiště se nachází dřevěná barokní kazatelna zdobená deskami Desatera a na ní sochu stojícího Krista. Nový obětní stůl s ostatky [[Svatý Prokop|svatého ProkopaProkopapochází]]pochází od Karla Stádníka z roku 1984.
Nynější hlavní oltář se svatostánkem a obrazem sv. Prokopa nahradil v 70. letech 20. století pseudogotický oltář z 1909. Nynější oltář byl do kostela přenesen z kostela sv. Prokopa v Praze. Jeho zhotovitelem byl řezbář J. J. Charem.
Moderní varhany pocházející z roku 1988 se nacházejí na pozdně gotickém kůru.
Řádek 60:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Church of Saint Procopius (Žďár nad Sázavou)}}
* http://www.zdarns.estranky.cz/clanky/kostel-sv_-prokopa.html
* http://www.zdarskefarnosti.cz/indexprokop.aspx
 
{{geo cz|49|33|48|15|56|18}}
 
[[Kategorie:Kostely v okrese Žďár nad Sázavou|Prokopa Žďár nad Sázavou]]
[[Kategorie:Stavby ve Žďáru nad Sázavou]]