Joseph Stepling: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
překlep
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Joseph Stepling''' ([[29. červen]] [[1716]] [[Řezno]] – [[11. červenec]] [[1778]] [[Praha]]) byl fyzik, astronom a matematik.
 
== Život ==
Narodil se v národnostně smíšeném manželství. Jeho otec pocházel z [[Vestfálsko|Vestfálska]], byl sekretářem vyslanectví [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] německého národa u říšského sněmu. Po otcově smrti se se svou matkou, která pocházela z Čech, přestěhovali do [[Praha|Prahy]]. Vzdělání se mu dostalo pouze na jezuitských školách. Jako žák si zvláště oblíbil [[Matematika|matematiku]], [[astronomie|astronomii]] a experimentální [[fyzika|fyziku]]. Už v šestnácti letech dokázal vypočítat zatmění Měsíce, k němuž došlo v Praze 28. března 1733 <ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Český rozhlas
| titul = 573. schůzka: V Čechách věčně tvoje jméno od potomků budiž ctěno
| datum přístupu = 8.3.2013
| url = http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/573-schuzka-v-cechach-vecne-tvoje-jmeno-od-potomku-budiz-cteno--1133877 }}</ref>. Dne 9.10.1733 vstoupil do [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]]. V letech 1734–1735 absolvoval noviciát v Brně, 1736–1738 filozofická studia v Olomouci. Po působení v polském Kladsku a Svídnici studoval v letech 1742–1746 teologii v Praze<ref name="phil.muni">{{Citace elektronické monografie
| autor = FFMU Brno katedra filozofie
| titul = Joseph Stepling
| datum přístupu = 8.3.2013
| url = http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/stepln.html }}</ref>. V roce 1747 byl vysvěcen na kněze a začal přednášet matematiku a fyziku.
Roku 1748 odmítl veřejně vyučovat [[aristotelés|aristotelovskou]] filozofii, protože nehodlal jiným vnucovat nauku, která byla proti jeho přesvědčení. Na jeho žádost mu představení řádu povolili přednášet pro své spolubratry matematiku a fyziku v [[Isaac Newton|newtonovském]] duchu, navíc jej jmenovali ředitelem matematicko-fyzikálních studií na pražské univerzitě.
V roce 1751 se významně zasloužil o vybudování [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] a stal se jejím prvním ředitelem.
 
Tou dobou zavedla císařovna [[Marie Terezie]] rozsáhlé školní reformy, které směřovaly k zesvětštění výuky a posílení státního dohledu nad ní. Proto se v roce 1753 stal státním direktorem na filozofické fakultě v Praze. Díky jeho zásluhám pro rozvoj vzdělávání mu byla ponechána profesura i po zrušení jezuitského řádu. V novém duchu vychoval budoucí učitele matematiky a fyziky na pražské univerzitě [[Jan Tesánek|Jana Tesánka]], [[Antonín Strnad|Antonína Strnada]] a [[František Josef Gerstner|F. J. Gerstnera]].Během svého života udržoval vědecké styky s [[Christian Wolff|Christianem Wolffem]], [[Jean-Antoine Nollet|A. Nolletem]], [[Leonhard Euler| L. Eulerem]] a [[Ruđer Bošković|R. Boškovićem]], s kterým plánovali návštěvu Prahy, jež se nakonec neuskutečnila. Z dědictví daroval na zakoupení přístrojů pro klementinskou hvězdárnu vysokou částku 4000 zlatých, desetkrát víc, než činil příspěvek českých [[stavy|stavů]]. Před svou smrtí odkázal univerzitní knihovně 600 svazků knih.
 
== Vědecká činnost fyzikální ==
 
[[Soubor:Stepling záznam měření.jpg|thumb|Ukázka z jeho zveřejněných záznamů z měření]]
==Vědecká činnost fyzikální==
[[FileSoubor:Stepling záznamukázka měřeníz díla.jpg|thumb|Ukázka z jeho zveřejněnýchknížky záznamů''De zpluvia lapidea anni MDCC. LIII. ad Strkow et ejus causis měřenímeditatio'']]
Steplingovy práce byly první u nás, které vycházely z výsledků soudobé fyziky, byly spíše přehledového charakteru a psány latinsky. V jedné z nich věnované [[James Bradley|Bradleyho]] objevu [[aberace (astronomie)|aberace světla]] zdůrazňuje, že experimentálně zjištěná hodnota pro velikost velké osy elipsy, kterou opisují [[nebeská sféra|stálice]] za rok vlivem aberace světla, určená na 40" (správná hodnota je 20"), je v dobré shodě s výsledky získaných početně z hodnot pro rychlost světla a velikost zemské dráhy <ref name="A">{{Citace monografie
[[File:Stepling ukázka z díla.jpg|thumb|Ukázka z jeho knížky ''De pluvia lapidea anni MDCC. LIII. ad Strkow et ejus causis meditatio'']]
Steplingovy práce byly první u nás, které vycházely z výsledků soudobé fyziky, byly spíše přehledového charakteru a psány latinsky. V jedné z nich věnované [[James Bradley|Bradleyho]] objevu [[aberace (astronomie)|aberace světla]] zdůrazňuje, že experimentálně zjištěná hodnota pro velikost velké osy elipsy, kterou opisují [[nebeská sféra|stálice]] za rok vlivem aberace světla, určená na 40" (správná hodnota je 20"), je v dobré shodě s výsledky získaných početně z hodnot pro rychlost světla a velikost zemské dráhy <ref name="A">{{Citace monografie
| příjmení = NOVÝ
| jméno = L
Řádek 30 ⟶ 29:
}} </ref>.
Při výpočtech vycházel z newtonovské koncepce, podle níž je vesmír statický a zaplněný stálicemi, které jsou v klidu.
V dalších pracích se věnoval např. kolísání zemské osy, pojednání o zatmění Slunce. Jako první pozoroval, že voda může být i v kapalném stavu při teplotě nižší než 0&nbsp;°C, tzv. [[přechlazená voda]].
 
V roce 1748 byl požádán Berlínskou akademií věd, která vytvářela novou přesnou mapu Německa, o změření [[zeměpisná délka|zeměpisné délky]] délky Prahy. Při měření používal dvou metod, zatmění Měsíce a zatmění satelitů Jupitera. Aby zpřesnil měření, doplnil údaje o vstup a výstup některých měsíčných kráterů do zemského stínu. V časopise Nova Acta Eruditorium z roku 1748 o tom podal podrobnou zprávu, což byla první vědecká práce pražské hvězdárny. Měření se snažil co nejvíce zpřesňovat, proto v padesátých letech 18. století použil sedmi současných měření zatmění Měsíce v Praze a ve Vídni (výsledky mu předal Maxmillián Hell). Došel k závěru, že pražská hvězdárna leží 32°11′15″ východně od [[El Hierro|Ferra]]. Pro geodetická měření v naší zemi, která se konala pod záštitou [[Učená společnost České republiky|Učené společnosti]], se určováním přesné polohy hvězdárny zabývali i jeho nástupci ve funkci ředitele hvězdárny.
Řádek 57 ⟶ 56:
}} </ref>. se vyjadřuje k událostem z [[Zemětřesení v Lisabonu|Lisabonu]] a k teplickým léčivým pramenům.
 
V únoru 1775 poprvé změřil [[magnetická inklinace|magnetickou inklinaci]] v Praze. Využíval tlakoměr k určení nadmořské výšky, sledoval i teplotu vody ve Vltavě. Sestrojil rtuťový teploměr s [[Stupeň Réaumura|Réaumurovou stupnicí]]. Prováděl experimenty s elektrostatickou elektřinou, které byly v té době velmi populární. Nechal natahat po chodbách Klementina stovky metrů železných řetězů, které nechal elektricky nabíjet a do obvodu bývali občas zapojování i vysocí státní a církevní hodnostáři. Na žádost Vlastenecko-hospodářské společnosti se začal zabývat ochranou proti blesku. Na rozdíl od [[Prokop Diviš|Prokopa Diviše]] zastával názor, že nejlepší ochrana před bleskem bude spočívat v jednorázovém odvedení výboje do země. V roce 1778 poslal dopis P. Ignáci Musilovi, ve kterém vypracoval návod k výstavbě hromosvodu ve městě [[Polička-Město| Polička]]. Návod se stal prvním elektrotechnickým posudkem u nás a jeho překlad můžeme najít v knize ''Meteorologie skoro detektivní''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = MUNZAR
| jméno = J
Řádek 72 ⟶ 71:
}}</ref>.
 
== Vědecká činnost matematická ==
 
Zabýval se problematikou [[diferenciální počet| diferenciálního]] a [[integrální počet|integrálního počtu]], [[teorie čísel|teorií čísel]], v které se spíše zabýval problematikou [[prvočíslo|prvočísel]], jako například vytváření metod hledání prvočísel aj. O prvních dvou problémech napsal následující pojednání „Differentiarum minimaru, quantitatum vaeiantium Calculus directus, vulgo differentialis“ a „Exercitationes geometrico-analyticae.“
==Vědecká činnost matematická==
Zabýval se problematikou [[diferenciální počet| diferenciálního]] a [[integrální počet|integrálního počtu]], [[teorie čísel|teorií čísel]], v které se spíše zabýval problematikou [[prvočíslo|prvočísel]], jako například vytváření metod hledání prvočísel aj. O prvních dvou problémech napsal následující pojednání „Differentiarum minimaru, quantitatum vaeiantium Calculus directus, vulgo differentialis“ a „Exercitationes geometrico-analyticae.“
Například nekonečně malou veličinu definuje jako „výsledek nekonečného dělení konečné veličiny,“ nebo válec definuje jako „těleso, které vznikne přímočarým pohybem libovolné rovinné křivky, při němž křivka zůstává stále rovnoběžná s předcházejícími svými polohami.“<ref name="A"/>
 
== Vědecká činnost univerzitní ==
Na univerzitě zavedl consenssus philosophici, neboli pravidelná setkání vyučujících z filozofické fakulty. Součástí tohoto setkání byla přednáška, kterou míval většinou sám Stepling, a následná diskuze. Dochovaly se názvy některých z nich, např.: „Co je příčinou barometrických změn“, „Jaké jsou nejlepší teploměry“, „Odkud se bere ve vzduchu elektřina, napájející kovové tyče?“<ref name="A"/>
 
== Členství ==
 
Stal se členem Společnosti pro orbu a svobodná umění v Čechách, založenou dvorským dekretem Marie Terezie v roce 1767, a dále Soukromé učené společnosti pro rozvoj matematiky, vlasteneckých dějin a přírodovědy z roku 1773, z níž se později vyvinula [[Královská česká společnost nauk]]<ref>{{Citace monografie
Řádek 100 ⟶ 98:
<references />
 
== Literatura ==
{{ID autority|nkp=jk01121150}}
* Liber II. Euclidis algebraicae demonstratus (1756)
* Miscellanea philosophica tam mathematica quam physica (1759, 1763)
* Differentiarum minimarum quantitatum variantium calculus directus vulgo differentialis (1765).
* {{Citace periodika
| příjmení = KOLOMÝ
| jméno = R
Řádek 115 ⟶ 113:
| issn =
}}
* {{Citace periodika
| příjmení = MUNZAR
| jméno = J
Řádek 155 ⟶ 153:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* Stepling, Josef. [http://eod.vkol.cz/11715/ De pluvia lapidea anni MDCC. LIII. ad Strkow et ejus causis meditatio ...] elektronická kniha v katalogu [[Vědecká knihovna v Olomouci|Vědecké knihovny v Olomouci]], digitalizována v rámci služby [[elektronické knihy na objednávku|eBooks on Demand]]