Gyrobus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Přednosti a nevýhody: náhrada cizího výrazu českým...carbon/karbon/uhlík značka: editace z Vizuálního editoru |
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Gyrobus G3-interior1.jpg|thumb|Interiér gyrobusu, uprostřed setrvačník]]
[[Soubor:Gyrobus aan het opladen.jpg|thumb|Dobíjení gyrobusu na zastávce, tyčové sběrače připojeny k napájecímu systému]]
'''Gyrobus''' je silniční vozidlo hromadné přepravy osob s elektrickým pohonem. Elektřinu pro trakční elektromotor dodává generátor poháněný roztočeným [[Setrvačník|setrvačníkem]], zabudovaným ve vozidle. Předpona gyro- v názvu pochází od řeckého výrazu pro kotouč. V padesátých letech minulého století postavila [[Švýcarsko|švýcarská]] firma Maschinenfabrik Oerlikon (dnešní [[ABB]]) jen 19 vozidel. Princip gyrobusu se do současné techniky neprosadil, přestože do pohonu byla integrována rekuperace. V devadesátých letech minulého století byly v [[Mnichov
== Princip ==
Řádek 14:
Nevýhodou je hmotnost. Gyrobus pro dvacet cestujících s akčním radiusem přibližně dvacet kilometrů potřebuje ocelový setrvačník o hmotnosti 1,5 tuny k uložení přibližně 9,15 kWh. Navíc rotující disk setrvačníku vyžaduje mimořádná bezpečnostní opatření. Obvodová rychlost disku s průměrem 1,6 metru je při 3 000 otáčkách za minutu přibližně 900 km/hod. Mimo to musí být setrvačník i s poháněcím motorem/generátorem umístěn v plynotěsné schránce. Zde je udržován snížený tlak, aby se omezily ztráty třením. Tato opatření zvyšují hmotnost vozidla o tři tuny oproti srovnatelnému autobusu s [[Vznětový motor|dieselovým motorem]]. Moderní setrvačníky z plastu vyztuženého uhlíkovými vlákny nezvyšují vlastní hmotnost vozidla o tolik.
Další nepříjemnou vlastností gyrobusu jsou jeho jízdní vlastnosti. Setrvačník se svislou osou se snaží udržet vozidlo stále ve stejném směru (princip [[Gyroskop|gyroskopu]]). Při zatáčení nebo náklonu vozidla účinkuje setrvačník proti této změně a na konstrukci vozidla působí nežádoucími bočními silami. Tento jev by bylo možné odstranit dvěma protiběžnými setrvačníky.
Také vinou těchto nevýhod se koncepce vozidel se setrvačníkovým pohonem neprosadila. Osobní dopravu ovládly výkonné autobusy se spalovacími motory, s velkým odjezdem, velmi přizpůsobivé při používání. V současnosti je myšlenka zásobování vozidel elektrickou energií na zastávkách opět aktuální, a to kvůli ekologickým problémům se spalovacími motory. Například na výstavě Expo 2010 v [[Šanghaj
== Prototypové vozidlo ==
Řádek 21:
Ve Švýcarsku využívala dopravní společnost Societé anonyme des Transport Publics Yverdon-Grandson (TPYG) od září 1953 do října 1960 dva gyrobusy na osmikilometrové trase Tuileries de Grandson – Condémines. Jezdily v hodinových intervalech, ve špičce po půlhodině.
Od srpna 1955 jezdily gyrobusy na čtyřech linkách také v [[Kinshasa|Léopoldville]], metropoli tehdejšího Belgického Konga. Ještě do konce padesátých let byl provoz kvůli technickým problémům a také politickým nepokojům zastaven.
Mezitím byly gyrobusy vyrobené švýcarskou firmou MFO (Maschinenfabrik Oerlikon) uvedeny do provozu také v belgickém [[Gent
Z pohledu uživatelů probíhal zkušební provoz gyrobusů příznivě. Byli ušetřeni výfukových plynů i pohledu na trolejové vedení. Všechny pokusy o zavedení provozu gyrobusů skončily zásluhou pokračující motorizace a požadavkem provozovatelů na větší flexibilitu v provozu.
Řádek 30:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Gyroscope-powered buses}}
* [http://www.fbw.ch/galerie/Gyrobus/gyrobus.HTM Der Gyrobus von FBW] {{de}}
* [http://www.travys.ch/index.php?option=com_content&view=article&id=200%3Agyrobus&catid=17%3Aarticles&Itemid=77&lang=FR Geschichte des Gyrobusses und technische Details] {{fr}}
| |||