Otcovství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
Aktualizovala jsem a doplnila věci z Občanského zákoníku k úvodu, podkapitole Určení otcovství v českém právu a Znalecký posudek pro určení otcovství. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Aktualizovat}}
'''Otcovství''' či '''paternita''' je vztah [[Otec|otce]] k [[dítě]]ti, podobně jako [[mateřství]] je vztah [[Matka|matky]] k dítěti. Otcovství je společenský model, který se přizpůsobuje potřebám společnosti. Otcovství není nikde přesně stanovené a přesně definované. Záleží jen na mužích, jakou cestou se vydají a vytvoří vlastní verzi, která bude splňovat jak jejich požadavky, tak požadavky dítěte a rodiny. Otec se v ideálním případě spolu s matkou podílí na materiálním zabezpečení, výživě a výchově dítěte, utváření morálních hodnot, odhalování skrytých talentů a rozvoji osobnosti dítěte. Někteří autoři rozlišují otcovství:
* ''biologické'' – biologickým otcem je ten, jehož sperma oplodnilo matku dítěte;
* ''sociální'' – sociálním otcem je ten, který vůči dítěti zajímá roli otce bez ohledu na pokrevní příbuznost. Je to ten, kdo dítě vychovává a koho dítě jako otce přijímá. Může to být biologický otec, ale i [[otčím]], biologický děd, starší bratr a podobně.
Řádek 6:
== Určení otcovství v českém právu ==
Podle Občanského zákoníku je za otce považován, u dítěte narozeného v manželství nebo do uplynutí tříset dní po zániku manželství, manžel matky. To platí i v případě, jestliže manželství zaniko, bylo prohlášeno za neplatné nebo pokud byl manžel matky prohlášen za nezvěstného. V případě znovu provdané ženy se za otce považuje současný manžel a to i v případě, že se dítě narodilo před uplinutím tříset dní od zániku manželství předešlého.
Pokud se dítě narodí v době, kdy probíhá rozvodové řízení nebo po třístém dni po rozvodu a bývalý manžel uvádí, že dítě není jeho, zatímco jiný muž se k dítěti hlásí a matka toto potvrzuje, považuje se za otce. Pokud manžel nebo bývalý manžel matky tvrdí, že je otcem dítěte a matka dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh jednoho z nich. Návrh lze podat do jednoho roku od narození dítěte.
K narozenému i k nenarozenému dítěti je možné za určitých podmínek před kteroukoliv matrikou určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů.<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = |vydání = |vydavatel = |místo = |rok = |počet stran = |strany = |isbn = 978-80-7365-336-1}}</ref>
Na rozdíl od určení matky, kterou je vždy ta žena, která dítě porodila,<ref>§ 50a zákona č. 94/1963 Sb., [[Zákon o rodině|o rodině]] (dále jen „ZoR“)</ref> právní úprava určování otcovství stojí na existenci tří [[Právní domněnka|právních domněnek]] (předpokládaných skutečnostech, které platí do doby, pokud se nezjistí opak). Jejich aplikace je dána v přesně daném pořadí (první → druhá → třetí), tedy teprve pokud je vyloučena domněnka předchozí, je možné se zabývat domněnkou další v pořadí.
# '''První domněnka''' – Otcovství platí pro [[Choť|manžel]]a matky, pokud se dítě narodí v době od uzavření [[manželství]] do uplynutí třístého dne po zániku manželství. Platí též pro pozdějšího manžela matky, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne po zániku předchozího manželství.<ref>§ 51 ZoR</ref> Zakotvením priority této domněnky se vychází z účelu manželství a v praxi předpokládaného a obvyklého stavu, že manželství přináší děti, a proto není nutné nic dokazovat. Dítě má tak od narození založené [[Rodinné právo|rodinněprávní]] (dědické, majetkové) vztahy k matce, k otci a jejich prostřednictvím k dalším pokrevním příbuzným.
# '''Druhá domněnka''' – Nastupuje v případě, že je první domněnka vyloučena (např. porodila neprovdaná žena) nebo otcovství z první domněnky je [[Právní moc|pravomocně]] popřeno. Pak je otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů učiněným před [[Matrika|matričním úřadem]] nebo před [[Okresní soud|okresním soudem]] obvykle určeném podle bydliště dítěte. V případě [[Zletilost|nezletilého]] rodiče je nutné tak učinit vždy před soudem. Souhlasným prohlášením rodičů lze určit otcovství k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. K souhlasnému prohlášení může dojít kdykoli během života rodičů. Prohlášení musí být učiněno oběma rodiči dobrovolně, ústně, srozumitelně a zcela konkrétně. U nezletilého rodiče a u rodiče trpícího duševní poruchou platí zvláštní právní úprava.<ref>§ 52 a § 53 ZoR, § 73 a § 9 zákona č. 99/1963 Sb., [[občanský soudní řád]]</ref>
# '''Třetí domněnka''' – Nastupuje v případě, že nedošlo k určení otcovství podle první a druhé domněnky. Dítě, matka nebo i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, mohou navrhnout, aby otcovství určil soud. Dítě musí být v procesu vždy zastoupeno kolizním [[opatrovnictví|opatrovníkem]], kterého mu ustanoví soud, zpravidla jím bývá [[orgán sociálně-právní ochrany dětí]]. Pro podání návrhu neplynou žádné lhůty. Za otce se podle této domněnky považuje muž, který s matkou dítěte [[Pohlavní styk|souložil]] v tzv. rozhodné době, což je doba, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů. V průběhu soudního řízení je třeba prokázat, že muž, který byl označen za otce nezletilého dítěte, měl skutečně s matkou dítěte v této době pohlavní styk. Jestliže je dítě počato [[Asistovaná reprodukce|umělým oplodněním]], je otcem ten muž, který k tomuto početí dal souhlas.<ref>§ 54 ZoR</ref>
Řádek 29 ⟶ 35:
=== Znalecký posudek pro určení otcovství ===
{{podrobně|Test otcovství}}
Určení a popření otcovství se v dnešní době provádí metodou [[DNA]] profilování, která se využívá i v [[kriminalistika|kriminalistice]] pro identifikaci osob ([http://www.4n6gen.org/cz/1145/ka4/ viz flipbook]). Test otcovství zahrnuje analýzu vzorků DNA od předpokládaného otce a dítěte s cílem potvrdit nebo vyloučit otcovství. [[Soudní znalec|Znalecký]] posudek určuje jaká je pravděpodobnost DNA profilů vyšetřovaných osob (obvykle žalovaného muže, dítěte a matky) za předpokladu, že žalovaný muž je otcem dítěte a jaká je pravděpodobnost DNA profilů vyšetřovaných osob za jiného relevantního předpokladu (obvykle, že otcem dítěte je neznámý nepříbuzný muž). Podílem těchto dvou pravděpodobností (tzv. věrohodnostním poměrem) se mění apriorní pravděpodobnost otcovství na pravděpodobnost aposteriorní. Soud určuje, při které aposteriorní pravděpodobnosti se otcovství považuje za prakticky prokázané. Znalecký posudek je opatřen [[soud]]em stanovenými náležitostmi (kulatým razítkem, znaleckou doložkou) a podává jej znalec v oboru zdravotnictví, odvětví [[genetika]]. Kromě znaleckých posudků jsou nabízeny i anonymní testy otcovství, kdy není vyžadována autentizace analyzovaných vzorků. Kontrolou kvality vyšetření otcovství je přinejmenším každoroční účast v externích okružních testech, kdy pořádající organizace rozesílá k analýze slepé vzorky a kontroluje správnost vyšetření a interpretace jednotlivých přihlášených [[laboratoř]]í. Pro zkušební laboratoře je nejvyšším atestem kvality obdržení akreditace Českého institutu pro akreditace dle normy [http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=39883ISO17025 ISO17025], která kontroluje veškeré aspekty správně provedeného vyšetření (nejen používané metody, ale také systém řízení osob, vzorků, dodavatelů a další body normy).
== Reference ==
| |||