Wikipedie

Rohanové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
přepracování alespoň do trochu slušné podoby
Řádek 1:
{{Infobox dynastie
| jméno = Rohanové <br /> (Rohan-Rochefort)
| znak = Blason_fam_fr_Rohan-Rochefort.svg
| znak velikost = 100px
Řádek 18:
|}}
 
'''RohanéRohanové''' (francouzsky se vyslovuje ''Roan'') jsou [[bretaň|bretonský]], respektive francouzský šlechtický rod, jméno je odvozeno od [[Rohan (Morbihan)|Rohanu]] v [[Morbihan]]u. Za zakladatele tohoto rodu se považuje [[Alain I. de Rohan]], který začal používat titul [[vikomt]] de Rohan (poprvé [[1118]] a později další členové získávají tituly [[hrabě]] a [[kníže]] de Rohan). Postupem času se rod Rohanů rozštěpil na několik linií, některé odešly z Francie (po Velké francouzské revoluci) a dnes žijí i v Rakousku, Spojeném království atd.
 
== Historie ==
[[Soubor:Rohanský palác, Karmelitská 02.JPG|náhled|[[Rohanský palác]] v Karmelitské ulici v Praze]]
Rohanové pocházíse zpíší poměrněpo malé vesnice z bretaňského Morbihanu (dnešní department), jako vedlejší linie rodu Porhoët. Alain I. jako syn Alaina de Porhoët začal používat jméno Rohan po místě, kde se narodil. Svůj původ, možná částečně smyšleně, odvozují od mnoha vládnoucích rodů v Evropě, především pak v Bretani. Stávají se poměrně záhy po začlenění Bretaně do Francké říšeFrancie významným rodem, který si upevňuje moc vytvářením přátel s nejmocnějšími rody Francie. Čtyři členové rodu se stali [[kardinál]]y a [[Henri II. de Rohan|Jindřich II. Rohan]] byl bratranec [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha Navarského]], vůdce hugenotů a pozdějšího francouzského krále.<ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| datum = 22.07.2005| url = http://www.part.cz/part/buxus/generate_page.php3?page_id=7442| titul = Sychrov: Zámek princezen| jazyk =| datum přístupu = 2007-10-25| rok přístupu =}} </ref> Rod se během času rozdělil na tyto větve.
 
=== Rohan ===
[[Soubor:Blason fam fr Rohan.svg|<brthumb|Moderní style="clear: both;" />|60px|left|Erberb Rohanskéhorohanského rodu]]
První, kdo používal titul ve spojení se místním jménem Rohan (vikomt de Rohan) je Alain I. v první polovině 12. století. Po vymření této hlavní větve v 16. století nakonec titul přešel na hlavu linie Rohan-Gié.
Založena Alainem I. Rohanem, vymírá [[1540]].
 
<br style="clear: both;" />
=== Rohan-Gué-de-l'Isle ===
<!-- [[Soubor:Blason fam fr Rohan du Gué de l'Isle.svg|60pxthumb|left|ErbRohanský Rohanů,erb seigneuors dubrisurou, Guéstříbrným de l'Islebřevnem]] -->▼
Větev, která vznikla ji roku 1270, vymřela roku 1530. Příslušníci se psali po [[Saint-Étienne-du-Gué-de-l'Isle]] v [[Côtes-d'Armor]]. Z této větve se oddělila větev Rohan-Polduc.
 
=== Rohan-Poulduc ===
Nejvýznamnějším členem této větve byl [[Emmanuel de Rohan-Polduc]], velmistr řádu maltézských rytířů (jím zároveň větev vymřela).
▲[[Soubor:Blason fam fr Rohan du Gué de l'Isle.svg|60px|left|Erb Rohanů, seigneuor du Gué de l'Isle]]
Založena Eonem, seigneuor du Gué de l'Isle, vymírá [[1775]].
<br style="clear: both;" />
 
=== Rohan-GuéménéGuémené ===
[[Soubor:Blason fam fr Rohan-Guéménée.svg|60px|leftthumb|Erb Rohanů, knížat de GuéménéGuémené]]
 
'''Získané tituly:'''
Větev založil Charles I., mladší sny Jeana I. a Jany, dcery navarrské královny [[Jana II. Navarrská|Jany II.]] Charles začal na konci 14. století užívat titul pána z Guémené ([[Guémené-sur-Scorff]], knížectví od roku 1570). Později byl pro Rohany-Guémené vytvořen vévodský titul de Montbazon (1588, poté zanikl a byl obnoven roku 1594) spojený se stavem francouzských pairů.
* [[1570]] (majestátem ?. září, registrováno [[1571]]) '''kníže de Guéméné'''
 
* 1588 (registrováno 27. IV. 1589) '''vévoda de Montbazon''', s tímto titulem byl spojen stav pairů Francie; smrtí Louise (VII.) de Rohan již v roce [[1589]] přestal titul existovat a byl nově udělen
Z této větve pochází řada významných osobností, včetně kontroverzních, intrikánky [[Marie de Rohan]], provdané vévodkyně de Luynes, nebo [[Louis René Édouard de Rohan|kardinála Rohana]] zapleteným do náhrdelníkové aféry.
* [[1594]] (majestátem ?. března, registrováno [[13. květen|13. května]] [[1595]]) '''vévoda de Montbazon''' (pair Francie)
 
* [[1808]] (diplomem [[2. červenec|2. července]]) francouzský hrabě císařství (comte de l Empire)
V době Velké francouzské revoluce Rohanové emigrovali a tato větev hrála důležitou roli v řadách royalistické kontrarevoluce (ve službách Velké Británie a Rakouska). V mezidobí našla větev azyl v Rakousku (v roce 1808 jim zde byl uznán titul knížete z Rohanu). Za Napolenova císařství se někteří Rohanové smířili a navrátili se do Francie (ještě v roce 1808 byl této větvi potvrzeno postavení [[šlechta císařství|hrabat císařství]]), nicméně hlava rodu [[Charles Alain de Rohan|Charles Alain]] se odmítl do Francie vrátit, načež byl roku 1809 ve Francii odsouzen k smrti.
* [[1808]] (nejvyšším rozhodnutím 17. VI., diplomem 27. XI.) '''kníže von Rohan''' pro české (habsburské) země s titulem '''vysoceurozený''' (''Hochgeboren'')
 
* [[1814]] ([[4. červen|4. června]]) obnovení stavu paira Francie pro hlavu rodu
Po restauraci Bourbonů došlo k normalizaci vztahů (byl jim například obnoveno postavení pairů), nicméně ani poté se do Francie nevrátili, naopak si vybudovali venkovské sídlo v Čechách na [[Sychrov (zámek)|Sychrově]] v roce 1820.
* [[1815]] ([[19. srpen|19. srpna]]) dědičný pair Francie pro hlavu rodu
 
* [[1816]] vévoda de Bouillon (královskou ordonancí z 26. VI. 1816 byl Charlesovi-Alainovi-Gabrielovi de Rohan přiznán titul i pozemky vévodství Bouillon, rozhodnutí lutyšského soudu z roku 1824 přiznalo vévodství (resp. náhrady za ně) jiným uchazečům a rodu Rohanů zůstal pouze vévodský titul)
Na vídeňském kongresu bylo řešeno také bouillonské dědictví, které bylo roku 1824 vyřešeno přiznání titulu vévody de Bouillon pro hlavu rodu.
* [[1817]] ([[31. srpen|31. srpna]]) dědičný '''vévoda-pair Francie''' pro hlavu rodu
* [[1825]] (nejvyšším rozhodnutím [[24. prosinec|24. prosince]], diplomem [[10. leden|10. ledna]] [[1826]]) titul '''jasnost''' (''Durchlaucht'') pro Rakouské císařství
<br style="clear: both;" />
 
=== Rohan-Gié ===
<!-- [[Soubor:Blason fam fr Rohan-Gié.svg|60pxthumb|Erb Rohan, seigneur de Gié]] -->
Větev, která se oddělila od větve Rohan-Guémenée v roce 1541 a píše se po obci [[Gyé-sur-Seine]].
'''Získané tituly:'''
 
* [[1548]] '''kníže de Léon''' (vikomství Léon zdědili Rohanové ve 14. století, 1515 sňatkem přešlo na linii Gié)
Po oddělení získali získali Léon (zprvu vikomství, od roku 1548 knížectví). Členové konvertovali ke kalvinismu a tato větev po dobu své existence hrála důležitou roli v podpoře [[hugenot]]ů v Bretani. Největší význam dosáhla větev za [[Henri II. de Rohan|Henriho II.]], kterému se podařilo povýšit na vévodu z Rohanu (1603), s titulem spojen stav pairů Francie.
* [[1603]] (majestátem ?. dubna, registrováno [[7. srpen|7. srpna]]) '''vévoda de Rohan''', s titulem spojen stav pairů Francie
Pro Henriho bratra Benjamina byl vytvořen roku [[1626]] titul vévody de Frontenay.
* [[1626]] (majestátem [[5. únor]]a) '''vévoda de Frontenay''', s titulem byl spojen stav pairů Francie, ale k registraci nedošlo
 
<br style="clear: both;" />
Bratry Henrim a Benjaminem vymřela větev po meči, Henriho dcera Marguerite si vzala Henriho Chabota a jejich dětem byly potvrzena většina výsad patřící jejich dědovi, vznikla tak rodina Rohan-Chabot (Rohanové vesměs neuznaly její příslušnost mezi rohanské větve).
 
=== Rohan-Soubise ===
[[Soubor:Blason fam fr Rohan-Soubise.svg|60px|leftthumb|Erb Rohan, seigneurs de Soubise]]
Větev, která se od větve Rohan-Guémenée oddělila v roce 1630, svoje jméno odlišila se podle vlastnictví [[Soubise]] v [[Charente-Maritime]] (zprvu panství, od roku 1667 spojeno s knížecím titulem).
'''Získané tituly:'''
 
* [[1667]] '''kníže de Soubise'''
Byl větev byl obnoven titul vévody de Frontenay, později roku 1714 přeměněn na vévoda Rohan-Rohan (pro odlišení od hlav rodu Rohan-Chabot, kterým byl potvrzen titul vévoda de Rohan, s vévodstvím Rohan-Rohan byl spojen s důstojenstvím paira Francie). Mezi nejvýznamnější členy patřil [[Charles de Rohan-Soubise]], známý jako maršál de Soubise, který byl maršálem Francie.
* [[1714]] (majestátem [[20. říjen|20. října]], zaregistrováno [[18. prosinec|18. prosince]]) '''vévoda de Rohan-Rohan''', s tímto titulem byl spojen stav francouzských pairů (jedná se o obnovený titul vévoda de Frontenay, udělený roku [[1626]] Benjaminovi de Rohan-Gié)
 
<br style="clear: both;" />
Větev vymřela roku 1807.
 
=== Rohan-Rochefort ===
<!-- [[Soubor:Blason fam fr Rohan-Rochefort.svg|60px|leftthumb|Erb Rohan, seigneurs de Rochefort]] -->▼
[[Soubor:Rohanský palác, Karmelitská 07.JPG|náhled|Erb knížat Rohan-Rochefort na [[Rohanský palác|Rohanském paláci]] v Karmelitské ulici v Praze]]▼
Větev odlišující se od ostatních Rohanů podle [[Rochefort-en-Yvelines]] v [[Yvelines]], která se oddělila od větve Guémenée v roce 1693.
▲[[Soubor:Blason fam fr Rohan-Rochefort.svg|60px|left|Erb Rohan, seigneurs de Rochefort]]
Pro habsburskou monarchii a Čechy obzvlášť významná větev, která se po [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluci]] přestěhovala do Rakouska, převzala jako svůj rodový jazyk [[němčina|němčinu]] (můžeme často vidět titulované jako von Rohan) a usazují se na [[Sychrov (zámek)|zámku Sychrově]], který upravili za své sídlo a žili zde až do roku [[1945]], kdy jim byl vyvlastněn. Roku [[1830]] [[23. červen|23. června]] bylo povoleno bezdětnému Victoru Louisi Meriadeku von Rohan-Guéméné adoptovat své dospělé synovce Camilla a Benjamina, aby nevymřela linie Guéméné po meči, čímž vznikla linie '''Rohan-Guéméné-Rochefort'''. Děti Louise Antona Benjamina Marie princ von Rohan zakládají linii '''Rohan-Choustník'''.
 
Jejich hlavními majetky byly Rochefort a Montauban. Z této linie pocházela mimo jiné [[Charlotte de Rohan-Rochefort|Charlotte]], partnerka [[Louis Antoine Henri de Bourbon Condé|vévody d'Enghiena]]. Roku [[1833]] adoptoval Jules Armand Louis z větve Rohan-Guémenée (v té době již usazené v Čechách) své dva dospělé synovce [[Kamil Rohan|Camilla]] a Benjamina z větve Rohan-Rochefort. Bratři a jejich potomci získali dědictví po obou liniích (linie se nazývá též Rohan-Guémenée-Rochefort) a až do roku 1945 sídlili v Rakousku (zde Camille zřídil fideikomis a zajistil pro hlavu rodu dědičné členství v panské sněmovně Říšské rady).
'''Získané tituly:'''
* [[1728]] kníže de Rochefort;
* [[1830]] ([[23. červen|23. června]], majestát [[15. květen|15. května]] 1833) adopcí pro rakouské země '''kníže von Rohan''' a tituly '''vysokoblahorodí''' (''Durchlauchtig-Hochgeborne'') a '''jasnost''' (''Durchlaucht'')
* [[1847]] ([[26. únor]]a) '''fideikomis''' z panství Sychrov, Český Dub, Lomnice nad Popelkou atd.
* [[1861]] ([[18. duben|18. dubna]]) dědičné členství v rakouské panské sněmovně pro hlavu rodu
<br style="clear: both;" />
 
=== Rohan-Choustník ===
Po jihočeském [[Choustník|Choustníku]] se označuje větev, která se vydělila od Rohanů v Čechách a jejich postavení bylo upraveno pouze normami platnými pro hlavní (sychrovskou) větev.
Poměrně moderní větev žijící v českém [[Choustník]]u.
 
Linii založil Louis, mladší syn Benjamina (adaptovaného Rohan-Rochefort-Guémenée). Teprve syn Louise Raoul Benjamin vlastnil Choustník. Na rozdíl od sychrovské větve nebyl této větvi majetek zabaven Benešovými dekrety (ale komunisty po roce 1948), takže jim byl majetek v Česku včetně Choustníku restituován po roce 1990.
== Rohanský erb a motto ==
[[Soubor:Rohan stone coa.jpg|thumb|Poměrně netradičně, na oválném štítu, umístěný erb Rohan-Rocherfortů se lvy a knížecí korunou.]]
Rohanský [[erb]] byl červený štít s devíti zlatými routami ve třech řadách. Některé větve začaly používat (zvláště pak vévodové z Bretaně) na levé polovině hermelín. Měly také právo používat dva zlaté lvy jako štítonoše. Často používaly knížecí korunu na erbu s erbovním pláštěm.<ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| url =http://www.zamky-hrady.cz/8/roha.htm| titul =Erb Rohanů-Guéméné| jazyk =| datum přístupu =2007-10-25}} </ref>
Mnoho dalších větví začalo používat znaky dalších francouzských provincií a erby po rodech se kterými se spojily. Rodina Guéméné například požívala ''Navarské řetězy'' a ''francouzské královské lilie'' a další.
 
== OdkazyErb ==▼
Rohanové v průběhu staletí používali hned několik [[motto|hesel]], ale většina reflektovala jejich původ. První osobní heslo Alaina IX. de Rohan bylo ''"A plus"''. Později začínají používat ''"Duc je ne daigne, Roi je ne puis, Prince de Bretaigne, De Rohan je suis"'' znamenající ''"Vévodou nechci, králem nemůžu, jsem kníže Bretaňský a Rohanský"'' nebo ve zkrácené podobě ''"Roi ne puis, duc ne daigne, Rohan je suis"'' ve významu: ''"Králem být nemohu, vévodou být nechci, jsem Rohan."'' Na další sadě je opět velice dobře vidět hrdost na svůj rod a původ: ''"Plutôt la mort que la souillure"'' (Raději zemřít nežli být nečestný) nebo ''"Potius mori quam foedari"'', které používali středověcí vládcové Bretaně.
▲[[Soubor:Rohanský palác, Karmelitská 07.JPG|náhled|Erb knížatRohanský Rohan-Rocheforterb na [[Rohanský palác|Rohanském paláci]] v Karmelitské ulici v Praze. Velmi se blíží podobě erbu, který byla Rohanům v roce 1808 pro Rakousko uznán (odchyluje se pouze užitím jednoho hesla na místo dvou uznaných)]]
Rohanský [[erb]] byl červený štít se zlatými prázdnými routami (ve starší podobě sedm prádzných rout v postavení 3, 3, 1, novější podoba má devět rout v postavení 3, 3, 3). Tento štít používala hlavní linie, po ní dědická linie Rohanů-Gié, od linie Rohan-Guémenée užívají Rohanové (tedy všechny odnes žijící linie) polcený štít, kde byla pravá polovina červená s devíti routami a levá polovina potažená hermelínovou kůží (jak odkaz na blízký vztah k bretaňským vévodům). V Rakousku byl Rohanům právě tento štít potvrzen (spolu s dvěma lvi jako štítonoši, knížecí korunou a pláštěm). Původně ve Francii se odlišovali jednotlivé linie štítem, na kterém byl polcený roahanský štít položen jako srdeční štítek.
 
Nejstarší rodové heslo doložené ve výzdobě [[Josselin]]u je „A plus“. Později, zřejmě jako důsledek nesplněných nároků na bretaňský knížecí stolec, používali heslo „Roi ne puis, duc ne daigne, Rohan suis“ (Králem nemůžu, vévodou nechci být, jsem Rohan). Důležitou roli hrají hesla zdůrazňující čest a hrdost na svůj původ, používali „Potius mori quam foedari“ (to je vlastně obdoba hesla Bretaně „Plutôt la mort que la souillure“, tedy Raději zemřít nežli být nečestný) a druhé heslo obdobného významu „Macla sine macula“. Hesla „Potius mori quam foedari“ a „Macla sine macula“ byla potvrzena i v rohanském erbu v Rakousku.
▲== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Rohanové“