Odvolání: Porovnání verzí

Odvolání v [[Civilní proces|občanském soudním řízení]] může podat každý účastník řízení, v taxativně stanovených řízeních i [[státní zástupce]], do 15 dnů od doručení rozhodnutí. V odvolacím řízení se však projevuje obecná tendence směřující k tzv. ''koncentraci řízení'', a tak je např. nepřípustné uplatňovat nové důkazy, pokud strana mohla tyto důkazy uplatnit (a věděla o jejich relevanci) už v řízení u soudu prvního stupně. V některých případech není odvolání přípustné vůbec nebo jsou jeho důvody striktně omezeny, např. se nelze odvolat proti [[Usnesení (soud)|usnesení]], jímž soud pouze upravuje vedení řízení (např. odročuje jednání) nebo jímž schválil [[smír]], stejně jako není možné odvolání proti [[Rozsudek|rozsudkům]] v tzv. bagatelních věcech (spory o [[plnění]] do 10&nbsp;000 Kč).<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákonZákon | číslo = 99/1963 Sb. | název = [[občanský soudní řád]] | poznámka = dále jen "o„o. s. ř."“ | paragraf = 202-205b202–205b | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref>

Opožděně podané odvolání odmítne už soud prvního stupně,<ref>§ 208 odst. 1 o. s. ř.</ref> jinak rozhoduje ''odvolací soud'' (u rozhodnutí [[Okresní soud|soudů okresních]] jím je [[Krajský soud|soud krajský]], u rozhodnutí soudů krajských [[Vrchní soud|soud vrchní]]). V [[Nesporné řízení|nesporném řízení]] se uplatňuje systém úplné apelace, ve [[Sporné řízení|sporném]] pak systém neúplné apelace, kdy soud přezkoumává napadené rozhodnutí jen v mezích podaného odvolání. Zjištěným skutkovým stavem ale odvolací soud vázán není a může jak provedené [[dokazování]] zopakovat, tak provést důkazy nové, má-li to za potřebné.<ref>§ 212–213a o. s. ř.</ref> Neoprávněně podané odvolání odmítne, jinak buď věcně správné rozhodnutí potvrdí či je jako nesprávné změní, případně jako vadné či nepřezkoumatelné zcela či zčásti zruší. V takovém případě pak buď věc postoupí příslušnému orgánu, řízení zastaví nebo věc vrátí se závazným právním názorem soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.<ref>§ 218–226 o. s. ř.</ref>

Odvolání lze v [[Trestní řízení|trestním řízení]] uplatnit jen proti [[Rozsudek|rozsudku]], řádný opravný prostředek proti [[usnesení]] nazývá [[stížnost]]. Toto rozlišování mezi odvoláním a stížností mělo základ v [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestním řádu]] z r.roku [[1873]], podle něhož bylo možno napadnout rozsudek jak odvoláním, tak zmateční stížností (odvolací a zmateční důvody se však lišily a různé byly i soudy, které o těchto opravných prostředcích rozhodovaly). Řízení o odvolání se nazývá ''opravné řízení'' a je nepovinným stadiem celého řízení trestního.

Odvolání je třeba podat do osmi dnů od doručení rozsudsku a mohou ho podat jak [[státní zástupce]], tak [[obžalovaný]], případně i jeho příbuzní, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu [[újma|škody]], nebo zúčastněná osoba proti výroku o [[zabrání věci]]. V neprospěch obžalovaného ale jen státní zástupce či poškozený.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákonZákon | číslo = 141/1961 Sb. | název = [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád]] | poznámka = dále jen "tr„tr. ř."“ | paragraf = 246-248246–248 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref> Opožděně nebo neoprávněně podané odvolání odvolací soud zamítne, pokud nebude splňovat všechny zákonné náležitosti, tak je odmítne. Zamítne jej také tehdy, pokud odvolání shledá nedůvodným, jinak rozsudek zcela nebo částečně zruší a buď věc postoupí jinému příslušnému orgánu, trestní stíhání přeruší či zastaví, věc vrátí státnímu zástupci k došetření či soudu prvního stupně k novému rozhodnutí, nebo ve věci rozhodne sám. Sám ale nemůže obžalovaného uznat vinným skutkem, pro který již byl napadeným rozhodnutím zproštěn, a nemůže ho také uznat vinným těžším trestným činem (zásada zákazu ''[[reformatio in peius]]''). Pokud věc vrátí soudu prvního stupně, je ten poté vázán právním názorem soudu odvolacího.<ref>§ 253–264 tr. ř.</ref>

Lhůta k podání odvolání činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí a odvolání může podat každý účastník daného řízení. I zde se uplatňuje koncentrace řízení, protože nové [[Důkaz (právo)|důkazy]] a skutečnosti lze uplatnit jen tehdy, pokud je účastník nemohl uplatnit již dříve. Odvolací správní orgán pak opožděné nebo nepřípustné odvolání zamítne, zamítne jej a napadené rozhodnutí potvrdí také tehdy, pokud odvolání shledá nedůvodným. Jinak rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a buď řízení zastaví nebo věc vrátí správnímu orgánu prvního stupně k novému rozhodnutí, přičemž tento už bude vázán jeho právním názorem. Může také dané rozhodnutí sám změnit, nikoli však u rozhodnutí obce či kraje v [[Samostatná působnost|samostatné působnosti]] nebo v neprospěch odvolatele.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákonZákon | číslo = 500/2004 Sb. | název = [[správní řád]] | paragraf = 81-9281–92 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref>

V [[Daňové řízení|daňovém řízení]] je odvolání řádným opravným prostředkem. Odvolací řízení upravuje § 109–116 [[Daňový řád|daňového řádu]].<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákonZákon | číslo = 280/2009 Sb. | název = [[daňový řád]] | paragraf = 109-116109–116 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref> Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje. Správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláváním napadeno, může rozhodnutí změnit sám [[Autoremedura|autoremedurou]]. Nerozhodne-li správce daně o odvolání sám, postoupí odvolání odvolacímu orgánu. Odvolacím orgánem vůči [[Finanční úřad|finančním úřadům]] je Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně.