Úrok z prodlení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
posečkání |
m reference |
||
Řádek 1:
'''Úrok z prodlení''' je [[platba]], která náleží [[věřitel]]i, pokud [[dlužník]] nesplnil své povinnosti a včas nesplatil svůj [[peníze|peněžitý]] [[závazek]] (tzv. [[prodlení]]), ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 89/2012 Sb. | název = [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] |
== Úrok z prodlení v občanském zákoníku ==
Výše [[úrok]]u z prodlení může být [[smlouva|smluvně]] dohodnuta (např. ke každému dni po datu splatnosti – pohybuje se řádově v [[promile]] – nebo měsíčně – pohybuje se max. v několika procentech) nebo vyplývá z [[právní předpis|právního předpisu]] ([[repo sazba]] + 8 procentních bodů<ref>{{Citace právního předpisu | typ = nařízení vlády | číslo = 351/2013 Sb. | název = kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob | paragraf = 2 | vydání = 16. října 2013 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-351 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref>). Základem pro výpočet úroku je částka peněžitého závazku (ke které se úrok z prodlení s každým nedodrženým datem splatnosti přičítá, takže ve skutečnosti opisuje dlužná částka mírnou [[exponenciální funkce|exponencielu]]). [[Věřitel]] má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Prohlásí-li soud ujednání za neúčinné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak.<ref>§ 1972
== Úrok z prodlení v daňovém řádu ==
Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá výši [[Repo sazba|repo sazby ČNB]] zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejvýše za 5 let prodlení.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 280/2009 Sb. | název = [[daňový řád]] | paragraf = 252 |
Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky. Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost hradit úrok z prodlení. Za dobu posečkání vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši [[Repo sazba|repo sazby ČNB]] zvýšené o 7 procentních bodů. Správce daně může upustit od předepsání úroku z posečkání, pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku.<ref>§ 156 a 157 daňového řádu</ref>
== Reference ==
|