Úrok z prodlení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
posečkání
m reference
Řádek 1:
'''Úrok z prodlení''' je [[platba]], která náleží [[věřitel]]i, pokud [[dlužník]] nesplnil své povinnosti a včas nesplatil svůj [[peníze|peněžitý]] [[závazek]] (tzv. [[prodlení]]), ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 89/2012 Sb. | název = [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanský zákoník]] | paragrafpoznámka = 1970dále jen "OZ" | vydáníparagraf = 25. ledna 20121970 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref> Nejedná se o sankci, ale o náhradu ceny peněz (tedy náhrada za věřitelovu nemožnost jimi ke dni splatnosti disponovat). Nárok na úrok z prodlení vzniká věřiteli nezávazně na důvodech, které vedly k nesplnění včasného závazku. Dlužník je povinen zaplatit úrok dnem, kdy nedodržel datum [[splatnost]]i, až do dne zaplacení.
 
== Úrok z prodlení v občanském zákoníku ==
Výše [[úrok]]u z prodlení může být [[smlouva|smluvně]] dohodnuta (např. ke každému dni po datu splatnosti – pohybuje se řádově v [[promile]] – nebo měsíčně – pohybuje se max. v několika procentech) nebo vyplývá z [[právní předpis|právního předpisu]] ([[repo sazba]] + 8&nbsp;procentních bodů<ref>{{Citace právního předpisu | typ = nařízení vlády | číslo = 351/2013 Sb. | název = kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob | paragraf = 2 | vydání = 16. října 2013 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-351 | datum přístupu = 2014-01-01}}</ref>). Základem pro výpočet úroku je částka peněžitého závazku (ke které se úrok z prodlení s každým nedodrženým datem splatnosti přičítá, takže ve skutečnosti opisuje dlužná částka mírnou [[exponenciální funkce|exponencielu]]). [[Věřitel]] má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Prohlásí-li soud ujednání za neúčinné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak.<ref>§ 1972 občanského zákoníkuOZ</ref> Je v zájmu dlužníka, aby úroky z prodlení nenavýšily dlužnou částku do výše, ve které ji nebude schopen splácet – jedna z možností je dohodnutí [[splátkový kalendář|splátkového kalendáře]].
== Úrok z prodlení v daňovém řádu ==
Daňový subjekt je v&nbsp;prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v&nbsp;den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z&nbsp;prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá výši [[Repo sazba|repo sazby ČNB]] zvýšené o 14&nbsp;procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z&nbsp;prodlení se uplatní nejvýše za 5&nbsp;let prodlení.<ref>{{Citace právního předpisu | typ = zákon | číslo = 280/2009 Sb. | název = [[daňový řád]] | paragraf = 252 | vydání = 22. července 2009 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280 | datum přístupu = 2014-01-19}}</ref><br />
Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky. Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost hradit úrok z&nbsp;prodlení. Za dobu posečkání vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z&nbsp;posečkané částky, který odpovídá ročně výši [[Repo sazba|repo sazby ČNB]] zvýšené o 7&nbsp;procentních bodů. Správce daně může upustit od předepsání úroku z&nbsp;posečkání, pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku.<ref>§ 156 a 157 daňového řádu</ref>
== Reference ==