Liberalismus: Porovnání verzí

Základní hodnotou liberalismu je [[svoboda]]. Tím se liší od zbylých dvou demokratických politických názorů ([[konzervatismus|konzervatismu]] i [[socialismus|socialismu]]). Stejně jako ony je však v protikladu k [[Totalitarismus|totalitarismu]]. Od [[anarchismus|anarchismu]] se liberalismus odlišuje tím, že stát považuje za nutný k ochraně svobody. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou. [[Klasický liberalismus]] dobře charakterizuje citát: „''Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu''“. {{Fakt/dne|20120528005552}}

Počátky liberalismu sahají do [[osvícenství]], vzniku svobodného pohledu na svět, a jeho uplatnění ve [[filosofie|filozofii]] a [[politika|politice]]. {{Fakt/dne|20120528005552}} Liberalismus chce osvobodit společnost od [[ideologie|ideologií]], které se snaží obhajovat nutnost nesvobody (příklad: „vše jest od milosti boží“). Základem jeho politické filozofie je [[individuum]], [[Občanství|občan]], který má co největší svobodu. Svoboda je podle liberálního přesvědčení základem společnosti, na němž [[stát]], [[politika]] a [[hospodářství]] spočívají a který stát chrání. Kde začíná osobní svoboda, končí státní moc, která může zakročit jenom, když je porušena svoboda osobní. {{Fakt/dne|20120528005552}}

Pro liberalismus konce 18. a začátkem 19. století byla cílem svoboda a individualismus. Pomocí „[[laissez faire]]“ mělo docházet k omezování státních zásahů do hospodářství, a tedy i posílení role jednotlivce. V politice šlo hlavně o ochranu občanských svobod jednotlivců. Avšak v první třetině 20. století hlavně v USA nabývá tento pojem zcela jiný nádech, nadále má vyjadřovat spíše blahobyt a rovnost, které se mají konečně stát alternativou svobody. {{Fakt/dne|20120528005552}} Americká levice tedy pod pojmem liberalismus prosazuje odlišné záměry oproti původnímu významu pojmu i oproti evropskému úzu; pro americkou levici liberalismus představuje podporu centralizované moci a široké zásahy do ekonomické oblasti. Změna v chápání liberalismu je citelnější v oblasti ekonomické než v politické.

V některých vyspělých zemích, např. ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], se prosadila tato definice liberalismu: ''Svoboda a zodpovědnost – pro každého bez rozdílu.'' {{Fakt/dne|20120528005552}} Svoboda a zodpovědnost jak ekonomická, tak politická, tak sociální. Tito liberálové jej považují za jedinou alternativu k [[tržní fundamentalismus|tržnímu fundamentalismu]], „divokému kapitalismu“ (svoboda bez zodpovědnosti) na straně jedné a k „všeovládajícímu státu“ (zodpovědnost bez svobody) na straně druhé. Nepovažují se za ani pravé, ani levé. Poukazují na to, že svoboda bez zodpovědnosti směřuje k rozpadu společnosti na „mocensko-politické klany“, jejímž zájmům je společnost vydána napospas. Zároveň poukazují na to, že zodpovědnost bez svobody vede k [[Totalitarismus|totalitě]] a k rostoucí [[byrokracie|byrokracii]], jejímž zájmům je společnost nakonec podřízena. {{Fakt/dne|20120528005552}}

Zde dole uvedená matrice dvou aspektů politického spektra má podle jedné z prací Institutu Sotomo ''(sociotopological modeling)'' Univerzity [[Curych]], dvě hlavní dimenze – na jedné ose dole konzervativní (snažící se co nejvíce zachovat, trvající na jednou, kdysi, prosazeném) a nahoře liberální (tolerantní, otevřená změnám, pokroku) a na druhé ose klasickou dimenzi levou (orientace více na společnost a na zástupcům delegované kompetence) a pravou (orientace více na jednotlivce a jeho přímou zodpovědnost). Liberály podle jejich politiky a činů curyšští experti zobrazují v horních dvou čtvercích. {{Fakt/dne|20120528005552}}