Workshop: Porovnání verzí

Název '''workshop''' se patrně poprvé objevil v profesní hantýrce psychoterapeutů koncem 60. let. Tímto slovem se označovala praktická ukázka určité léčebné metody nebo techniky. Tato obvykle zakončovala pracovní konferenci. V lékařských kruzích je možno toto označit i jako demonstrační příklad.

Během 70-80. let proniká výraz '''workshop''' do slangu divadelníků, kde rychle po roce 1990 zdomácní. Nazývá se tak praktické setkání, které je časově omezené, a je určené k výměně tvůrčích zkušeností, tedy něco jako ''tvůrčí dílna''.

Slangový charakter slova potvrzuje i to, že slovníky cizích slov z let šedesátých až osmdesátých tento výraz neznají. Ve slovníku cizích slov z roku 2005 je k výrazu '''workshop''' přiřazeno vysvětlení: ''pracovní seminář, kurz, konference'' což není z lexikografického pohledu úplně správně ''(viz literatura)''.

Základnímu významu anglického slova '''workshop''' odpovídá v češtině ''prostá'' '''dílna'''. Podobně jako v angličtině, i v česká dílna se užívá v přeneseném významu: od označení místnosti, kde se něco dělá se přechází k tomu, co se tam dělá, tj. k činnosti samé. Pod takto přenesený význam již je možno schovat daleko více oborů činnosti, od tvořivé, vzdělávací až po akademickou.

Slovo '''workshop''' pro svoji expresivnost zní daleko zajímavěji a honosněji než prostá '''dílna''', případně pracovní setkání. ''Pro zajímavost, v dobách budování rozvinutého a blahoslaveného socialismu existovaly na pracovištích tzv. '''údernické a zlepšovatelské koutky''', což v podstatě nebylo nic jiného dnešní '''workshopy''', kde se předávaly nápady a zkušenosti.''

U domácího označení '''dílna''' však přenos významu naráží na jazykové omezený významu slova, které je dané vžitými jazykovými zvyklostmi. V univerzitní pedagogické praxi či v medicíně je stále používáno označení ''praktické cvičení'' nebo ''praktikum''. V akademických kruzích bychom ''přednášku s následnou diskuzí'' těžko označili dílnou, zrovna tak by označení dílna bylo nesmyslné pro ''pracovní konferenci'' nebo ''seminář''. Převažuje-li při odborném setkání prvek debaty, je vhodnější použít označení ''panelová diskuse'', ''diskusní stůl'' nebo ''kulatý stůl''. Pro mezinárodní akce podobného typu je zažité označení ''symposium'' nebo méně časté ''kolokvium'' a těžko si představíme pozvánku, na Mezinárodní workshop o Vesmíru.

Čeština je v tomto ohledu velmi dobře lexikálně vybavená potřebnými názvy a výrazy. Každý výraz nebo název je odlišný a lépe vystihuje danou akci než společný a neurčitý výraz '''workshop - dílna'''. Příznačně se však pod vlivem globalizace a neschopnosti najít správný výraz mnoho takových setkání nebo schůzek schovává právě pod '''workshop'''. '''Workshop''' je v češtině stále nové a neusazené slovo, které nemá pevné etymologické souvislosti. Používání slova ''workshop'' se šíří jak v akademickém tak i praktickém světě bez toho, aby tento výraz poskytoval konkrétní a blíže specifikující vysvětlení, o co se konkrétně jedná. Výraz ''workshop'' není nijak obecný tím, že by pod sebe zahrnoval nějaké téma nebo činnost ale je výrazem mlhavým neboť z informace, že se někde pořádá ''workshop'' nepoznáme, jedná-li se o praktický kurz, seminář nebo o odbornou diskusi.

Za svou oblíbenost vděčí výraz '''workshop''' anglické módě, globalizaci ale i poklonkování ve sféře managementu. Co je na něm pro hovorovou řeč přitažlivé, toť právě jeho splachovací potenciál (Doslovná citace z článku).