Vévodství Naxos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-[[dědictví +[[pozůstalost)
Taco (diskuse | příspěvky)
m Typo
Řádek 35:
[[Itálie|Italské]] městské státy, mezi nimi zejména [[Janovská republika]], [[Pisa]] a [[Benátská republika]] soustředili svůj imperiální zájem na egejské ostrovy již dávno před [[čtvrtá křížová výprava|čtvrtou křížovou výpravou]]. Italští obchodníci měli své obchodní stanice v [[Konstantinopol]]i a italští [[piráti]] často ve [[12. století]] útočili na osadníky v [[egejské moře|Egejském moři]]. Po pádu [[Konstantinopol]]e a vyvrácení [[Byzantská říše|Byzantské říše]] [[Křížové výpravy|křižáky]] roku [[1204]] [[benátská republika|Benátčané]], kteří na této výpravě měli lví podíl, mohli své plány v Egejském moři realizovat.
 
Vévodství Naxos bylo založeno v roce [[1207]] vůdcem benátské [[flotila|flotily]], která [[čtvrtá křížová výprava|čtvrtou křížovou výpravu]] do [[Konstantinopol]]e doprovázela, [[Marco Sanudo|Marcem Sanudem]], synovcem [[benátská republika|benátského]] [[dóže]]te [[Enrico Dandolo|Enrica Dandola]]. Dobytí Kyklad byl od Marca Sanuda nezávislý a velmi riskantní podnik, ke kterému neměl od [[latinské císařství|latinského císaře]] [[Jindřich Flanderský|Jindřicha Flanderského]] svolení. Na jeho výpravě Marca doprovázel jeho bratranec Marino Dandolo, bratři Ondřej a Jeremiáš Ghisiové, a také Ravano dalle Carceri, pán z [[Euboja|Euboje]], a Philocalo Navigaioso, pán z [[Lemnos]]u. Pro svou kampaň si Sanudo zařídil zapůjčení devíti [[Galéra|galér]] z benátského loďstva. Sanudova flotila zakotvila v přístavu Potamidides na severozápadě Naxu a odtud Benátčané dobyli většinu ostrova.
 
[[Pravoslaví|Východní ortodoxní]] [[Řekové]] přesto pokračovali v odporu a zřídili si tábor kolem pevnosti Apalyros. [[Marco Sanudo]] Apalyros oblehl. na po pěti až šesti týdnech obléhání pevnost, navzdoryNavzdory podpory hlavních rivalů Benátek v [[Itálie|Itálii]] [[Janov (Itálie)|Janovanů]], pevnost po pěti až šesti týdnech obléhání padla.
 
[[Soubor:Naxos Venetian Tower.jpg|thumb|left|Zbytky benátské pevnosti na ostrově Naxu]]
Řádek 49:
[[Soubor:ShepherdByzempire1265.jpg|thumb|left|Vévodství Naxos spolu s ostatními [[křižácké státy|křižáckými státy]] a řeckými nástupnickými státy, (William R. Shepherd, Historical Atlas, 1911)]]
 
Spolu s novými pány přišel do země [[západní Evropa|západoevropský]] [[feudalismus]], což způsobilo zpřetrhání starého byzantského systému vlastnictví půdy zvaného ''[[Pronoia]]''. Obyvatelé povětšinou žili se svým novým [[benátská republika|Benátským]] relativně panstvem relativně v klidu a míru. [[Marco Sanudo]] a jeho nástupci na trůnu prováděli vůči Řekům velmi smířlivou a uvážlivou [[politika|politiku]], udělujíce jim dokonce [[léna]] ve snaze je ke státu více připoutat.
 
[[Benátská republika|Benátčané]] s sebou do země přinesli také [[římskokatolická církev|katolictví]],. avšakAvšak jako ve všech [[křižácké státy|křižáckých státech]] byli [[křesťan]]é západního vyznání v Naxoském vévodství pouze menšinou, většinu tvořili původní Řekové, [[pravoslaví|východoortodoxního vyznání]]. [[Marco Sanudo]] na Naxu jmenoval jako hlavního oficiálního [[náboženství|náboženského]] představitele latinského [[arcibiskup]]a, ale ani Sanudo ani jeho nástupci se nepokoušeli ortodoxní řeckou většinu na [[katolictví]] obrátit násilím. Přesto však vévodové z Naxu omezili vliv východního kléra a nechali vyloučit všechny východní křesťany z významných státních pozic. Takto, náboženským klíčem rozdělení křesťané, postupně vytvořili sociální vrstvyrozvrstvení, kde [[katolictví|katolíci]] tvořili vládnoucí vrstvu ve městech, zatímco řečtí ortodoxní převažovali na [[venkov]]ě.
 
Velkou starostí egejských Benátčanů byly nákladné obchodní cesty na ostrovy daleko od [[Anatolie]], které nyní mohli ovládat, ačkoliv zůstávaly součástí [[Latinské císařství|Latinského císařství]] a později obnovené [[Byzantská říše|Byzantské říše]] až do doby, kdy je ve [[14. století]] definitivně dobyli Turci a připojili je k [[osmanská říše|Osmanské říši]]. Mimo zajišťování ochrany obchodních námořních tras pro obchodní lodě Benátčané exportovali do [[Benátky|Benátek]] [[korund]] a [[mramor]], které se těžili na Naxu. Některá latinská feudální práva na Naxu a dalších ostrovech se zachovala až do roku [[1720]], kdy je zrušili [[osmanská říše|osmanští Turci]].
 
== Pozdější historie ==
 
 
 
''Anály'' latinského Egejského vévodství se při popisování historie vévodství soustřeďují především na rodiny Sanudo, Dandolo, Ghisi, Crispo a Sommaripa, Venier a Quirini, Barozzi a Gozzadini. Na [[Naxos (ostrov)|Naxu]] se vystřídalo celkem dvacet jedna [[vévoda|vévodů]] jako vazalové [[latinské císařství|latinských císařů]] i [[Villehardouinové|villehardouinských]] [[achajské knížectví|knížat z Achaje]], [[anjouovci|Anjouovců]] v [[Neapolské království|Neapolském království]] ([[1278]]) a po roce [[1418]] [[Benátská republika|Benátské republiky]].