|
* řada dalších brožur, přednášek a polemik k aktuálním tématům
'''Útěcha z filosofie - rozbor:'''
Škola:
Kritický realismus
věnuje se trvalým hodnotám pravdy a morálky.
Jan Patočka jej označil za dona Quijota české filosofie
Téma: Uchopení filosofie pro užitek lidstva, píše i na
základě vlastních zkušeností (hrozba války)
Obsah: Filosofie by měla být založena hlavně na morálních
zákonech, na nichž tkví i budoucí osud světa (v atmosféře války)!
K morálním zákonům nelze nutit, ale je třeba klást důraz na
pravdu, čest a spravedlnost, jak učí Kristus. Vrcholem morálního
života je manželství jakožto spojení
dvou lidí před vyšší autoritou.
O lidských bytostech hovoříme nikoli biologicky, ale pro
porozumění člověku. Morální život související s životem vitálním nezajistí
pouze reprodukce.
Na počátku filosofie stojí údiv. Na Aristotelův názor o
jednotném a dokonalém světě a kosmu navazují i ve středověku. Existuje
tak dějství přirozené a násilné. Přirozená je účelnost a správnost jednání.
Morální řád ve starověku i středověku (který přejal řeckou
filosofii a římskou právní vědu) se rozvíjí v křesťanství, ve 14.
století
otřeseny hodnoty, nastupuje nominalismus, jeho vrcholem je pro Rádla
Kierkegaard, když víru pojednává individualisticky. -
Z
nominalismu pak pocházejí myšlenky anarchistické, které docházejí tak hojného
uplatnění v našich časech. Rádl volá po návratu ke středověku a k antice.
V renesanci tedy byly opuštěny morální zákony i realismus a
na hlavu byl převrácen dualismus světské a duchovní moci -
první totiž vládla najednou druhé. Renesance se snažila vrátit
k antice, jenže – co je to antika? Nelze to zodpovědět. Navázala scholastika a proti ní se zase postavila renesance
s návratem k antice. Renesance je vnímána jako vzpoura a výsměch,
když přece i novověk navazuje na výdobytky dřívější.
Galilei byl největší postavou jak renesance, tak nominalismu.
Konec metafyziky: Metafyzika upadá, lidé o ni nejeví zájem, i
když zjevuje pravdu o světě, lidé ji hledají jinak.
Konstrukce pojmů: Pro vědu jsme si zkonstruovali pojmy, které
se však v přírodě nikde nevyskytují, na rozdíl od dřívější filosofie,
která
hledala
pojmy z přírody.
Technická výroba:
Technická civilizace vytlačuje metafyziku a filosofii a filosof zůstává
v technické civilizaci nepochopen.
Konstruované pojmy v životě morálním: Konstrukce pojmů
se uplatní v technice a v přírodních vědách, ale ne v morálce. Základem
morálky má
být skutečnost.
Světový mechanismus: Pokud budeme uvažovat o síle, která
domněle pohání přírodu a planety, hledáme sílu, která pak již není
k rozeznání
od
morálky. Důsledkem je morální anarchie.
Vesmír za hranicemi Galileových konstrukcí: Galilei přetrhl
návaznost na antiku, novověká filosofie tak nemá zájem o živé bytosti.
Idea: je něco, o čem víme a vnímáme to jako krásné, ale
nemůžeme to uchopit a dosáhnout toho (bílé labutě, které letí
vzhůru;
idea loupežníka o tom, že by neměl krást.)
== Odkazy ==
=== Reference ===
| 