Umělá stěna: Porovnání verzí

'''Umělá stěna''' je [[sport]]ovní zařízení sloužící k [[trénink]]u skalního lezení ([[horolezectví]]). Umožňuje [[výcvik]] lezeckých technik, rozvoj specifických svalových skupin používaných při lezení a také nácvik jištění jednodélkových lezeckých cest. Umělé lezecké stěny lze rozdělit na venkovní (outdoorové stěny) a stěny v [[sportovní hala|halách]] (indoor) umožňující pravidelný [[trénink]] bez ohledu na [[počasí]] nebo denní dobu. Umělé lezecké stěny bývají většinou konstruovány z desek nebo [[panel]]ů uchycených na pevné konstrukci. [[Konstrukce]] určuje tvar a profil stěny. Desky nebo panely, často imitující povrch [[Skála|skály]], bývají opatřeny sítí montážních otvorů, které umožňují variabilní uchycení chytů a stupů.

Od prvotních jednoduchých, překližkových a mírně převislých stěn, stavěných nadšenci v tělocvičnách nebo na půdách, dospěl vývoj k profesionálně budovaným zařízením, umístěným v samostatných [[sportovní hala|halách]]. Moderní stěny poskytují různě převislé a tvarované profily umožňující expertům tvrdý [[trénink]] a vedle toho také lezení pro začátečníky nebo mírně pokročilé lezce. U novějších stěn se povrch více či méně zdařile snaží napodobit přírodní [[skála|skálu]] včetně [[krápník]]ů, [[Spára|spár]] různých šířek, děr nebo boulí. Větší stěny bývají vybaveny [[fixní jistící bod|fixními jistícími body]] (borháky, nýty, slaňovací řetězy) ve kterých jsou v některých případech již umístěny [[Expreska|expresky]]. Nízké stěny, určené k lezení bez lana, jsou slangově označovány jako "bouldrovky" (z anglického výrazu [[bouldering]]). Ke zmírnění pádu z těchto stěn se běžně používají speciální žíněnky ([[bouldermatka|viz také bouldermatky]]). Umělé stěny jsou hojně využívány širokou veřejností a z lezení na umělé stěně se stala také sportovní disciplína, ve které jsou pořádány [[soutěžní lezení|soutěže]] včetně světového poháru.

Pro lezení na umělé stěně stačí, kromě vhodného sportovního oblečení a pytlíku s [[uhličitan hořečnatý|magnéziem]], většinou [[sedací úvaz|horolezecký úvazek]], [[lezecké boty|lezecká obuv]] (slangově lezečky) a vhodná lanová brzda (HMS [[karabina]], "kyblík" atp.). Na některých stěnách je nutné vlastní [[horolezecké lano]] a případně i sada [[expreska|expresek]]. Většinu vybavení lze zpravidla vypůjčit přímo u provozovatele. Nezbytné jsou ale alespoň základní znalosti jištění, spouštění a bezpečného pohybu po jednodélkových lezeckých cestách. Bez těchto znalostí, nebo při nerespektování zásad bezpečného pohybu v lezeckém terénu, hrozí i na umělých stěnách vážné [[úraz|úrazy]]! Většina provozovatelů stěn proto vyžaduje zpravidla nějakou formu školení nebo ověření znalostí. Vybavení potřebnému k provozování horolezectví, tj. i lezení na umělých stěnách se podrobněji věnuje článek [[horolezectví]]

[[Kurz (pedagogika)|Kurz]] lezení si lze sjednat na mnoha umělých stěnách nebo u profesionálních škol či instruktorů [[Český horolezecký svaz|ČHS]]. Při sjednávání kurzu se předem informujte o instruktorovi, který vás bude kurzem provádět a pokud možno si o něm před první lekcí zjistěte jeho profesní informaci a ujistěte se, zdali je akreditovaný Českým horolezeckým svazem, nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.