Lod: Porovnání verzí

Nachází seLeží jihovýchodně od [[Tel Aviv]]u v rovinaté [[Izraelská pobřežní planina|pobřežní planině]]. Leží v nadmořské výšce 65 metrů. Na východní straně města protéká potok [[Nachal Ajalon]], do kterého tu od jihu ústí [[vádí]] [[Nachal Gezer]].

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o [[dálnice 40 (Izrael)|dálnici číslo 40]] a [[dálnice 44 (Izrael)|dálnici číslo 44]]. Východně od Lodu prochází i [[dálnice 6 (Izrael)|dálnice číslo 6]] (''Transizraelská dálnice''). Na jihu města se s nimi kříží nová dálniční komunikace [[silnice 431 (Izrael)|silnice číslo 431]]. Město je rovněž napojeno na železniční trať a je důležitým vlakovým uzlem. Stojí tu [[železniční stanice Lod Ganej Aviv]] a [[železniční stanice Lod]]. Prochází tudy [[železniční trať Tel Aviv-Jeruzalém]], [[železniční trať Tel Aviv-Beerševa]], [[železniční trať Tel Aviv-Rišon le-Cijon]], [[železniční trať Tel Aviv-Aškelon]] a i jen zčásti využívaná [[Východní železniční trať (Izrael)|východní železniční trať]]. Mnohé z nich ale procházejí po stejných kolejových tělesech, takže dopravní uzel není natolikaž zas tak složitý.

Lod, jehož historie sahá až do období [[starověké Řecko|starověkého Řecka]] a [[Starověký Řím|Říma]], je domovem hlavního izraelského letiště – [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Ben Gurionova mezinárodního letiště]] (dříve známé jako Lodské letiště). Letiště a s ním související průmysl je hlavním zdrojem zaměstnanosti ve městě. V Lodu se rovněž nachází absorbčníabsorpční centrum [[Židovská agentura|Židovské agentury]].

Lod se nacházíleží na místě starodávného města Lydda. To je zaznamenáno faraonem [[Thutmose III.|Thutmosem III.]] v [[Karnak]]u již v [[2. tisíciletí př. n. l.]] ve výčtu [[kanaán]]ských měst.<ref name="fran-cyb">

| datum přístupu = 2008-08-23}}</ref> Podle [[Bible]] byl Lod vybudován Šemedem, členem kmene Benjamin.<ref>{{Citace bible|1Pa|8|12||}}</ref> Během babylonského zajetí bylo město opuštěné, ale po návratu [[Židé|Židů]] z exilu bylo znovu- osídleno.<ref>{{Citace bible|Ezd|2|33||}}</ref><ref>{{Citace bible|Neh|11|35||}}</ref> V [[helenismus|helénském období]] se město nacházelo mimo hranice [[Judsko|Judska]], ale za Makabejských se stalo židovským městem. V roce [[43]] n. l. byli všichni obyvatele města prodáni syrským guvernérem Cassiusem do [[Otrokářství|otroctví]]. Město bylo vyhlazeno římským prokonzulem v Sýrii, Cestiem Gallem, který jejje minul během své cesty do [[Jeruzalém]]a v roce [[66]]. V roce 68 bylo město okupováno [[Vespasián]]em.<ref name="JAFI"/>

| datum přístupu = 2008-08-23}}</ref> Bylo jedním z legendárních míst narození [[Svatý Jiří|svatého Jiří]], patrona [[Anglie]], a proto bylo známé jako ''Georgiopolis''. Z&nbsp;toho důvodu zde byla také vybudována svatyně Sv. Jiří.<ref name="fran-cyb"/> V [[Nový zákon|Novém zákoně]] se praví, že byl Lod byl (Lydda) místem, kde [[Petr (apoštol)|Petr]] uzdravil ochrnutého muže.

Křižáky byl Lod okupován roku [[1099]]. Krátce na tonato byl dobyt [[Saladin]]em, ale roku [[1191]] byl znovu- získán křižáky. Pro anglické křižáky, jako byl král [[Richard Lví srdce]], byl Lod velmi důležitým místem, jelikož se věřilo, že byl rodištěm anglického patrona svatých, [[svatý Jiří|svatého Jiří]]. <!--The Crusaders made it the seat of a Latin rite diocese,[7] and it is still a titular see.[8] According to the Jewish traveler Benjamin of Tudela, in 1170 there was only one Jewish family living in the town.[6]-->

Během raného osmanského období nežili v Lodu nežili žádní [[Židé]]. Židovské komunita se zde začala rozvíjet až počátkem [[19. století]]. V průběhu Arabského povstání roku [[1921]] byli všichni Židé vypuzeni. V roce [[1944]] žilo v Lodu 17&nbsp;000 obyvatel, z čehož byla pětina křesťanských Arabů.

Podle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|Plánu OSN na rozdělení Palestiny]] z roku [[1947]] byl Lod zahrnut vdo území, které mělo připadnout arabskému státu.

Během izraelské [[První arabsko-izraelská válka|války o nezávislost]] byl Lod v rámci [[Operace Danny]] obsazen izraelskými vojenskými organizacemi [[Hagana]] a [[Irgun]]. Arabští obyvatelé byli vyhnání společně s obyvateli nedaleké [[Ramla|Ramly]]. Kvůli zabezpečení strategicky důležité silnice spojující [[Jeruzalém]] a [[Tel Aviv]] odtud nakonec uprchlo na 50 tisíc lidí.<ref>{{Citace periodika

}}</ref> Izraelský historik [[Benny Morris]] napsal: ''„Všichni [[Izraelci]], kteří byli svědky těchto událostí, souhlasili, že tento exodus pod horkým červencovým sluncem byl dlouhoudlouhým příhodou v utrpeníutrpením uprchlíků, zejména těch z Lodu... Stovky civilistů zahynulozahynuly v parném vedru na vyčerpánívyčerpáním, dehydrataci a nemocinemocemi.“''<ref>{{Citace monografie

| datum přístupu = 2008-08-23}}</ref> Na druhou stranu Morris tvrdí, že vyhnání je ospravedlnitelné: ''„...za jistých okolností není vyhnání válečnýválečným zločinzločinem. Nemyslím si, že by vyhnání z roku [[1948]] byla válečnými zločinyzločinem. Nemůžete udělat omeletu, aniž byste rozbilirozbijete [[vejce|vajíčka]]... Nebyla žádná jiná možnost, než je vyhnat.“''<ref>{{Citace elektronické monografie

Podle statistik [[Izraelský centrální statistický úřad|Izraelského centrálního statistického úřadu]] (CBS) z roku [[2000]], žilo ve městě 23 032 zaměstnanců a 1 405 podnikatelů. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance je 4 754 šekelů (NIS). Průměrná měsíční hrubá mzda muže je 5 821 šekelů oproti 3 547 šekelů u žen. Průměrná měsíční hrubá mzda u podnikatelů je 4 991 šekelů. Podle statistik bylo v roce 2000 ve městě 1 275 nezaměstnaných osob a 7 145 osob pobírajících nějakou formu sociálních benefitů.

Podle CBS seje ve městě nachází 38 škol s celkovým počtem 13 188 žáků. Ti jsou rozděleni do 26 [[základní škola|základních škol]] s 8 325 žáky a 13 [[střední škola|středních škol]] s 4 863 studenty. V roce 2001 získalo 52,5 % studentů 12. ročníků [[maturita|maturitní vysvědčení]].

Lod je město s etnicky smíšenou populací. Podle údajů z roku [[2005]] tvořili 70,1 % obyvatel [[Židé]], a 22,9 % [[Arabové]], přičemž 21,8 % obyvatel města činili [[muslim]]ští Arabové a 1,1 % arabští [[křesťan]]é.<ref name="CBS Local Councils"/> Podle údajů z&nbsp;roku [[2009]] tvořili většinu obyvatel Židé – cca 46 500 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k&nbsp;židovskému náboženství, cca 51 400 osob). Arabská komunita čítala 18 400 osob.<ref name="bycode2009"/> K&nbsp;31. prosinci [[2012]] zde žilo 71&nbsp;100 lidí, z toho 45&nbsp;500 Židů.<ref name="CBS2012"/>