Geografie Číny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎top: předělání odkazu
→‎Povrch: předfělání odkazu
Řádek 8:
 
== Povrch ==
Charakteristickým znakem reliéfu Číny je stupňovité snižování směrem od [[Himálaj]]e na západě podél veletoků [[Žlutá řeka]] a [[Jang-c’-ťiang]] k Tichému oceánu na východě. Ke geologicky nejstabilnějším oblastem patří: [[Tarimská pánev]], [[Ordos]], [[Jižní Čína (kontinent)|Jihočínský masívmasiv]] apod. Současný reliéf byl ve značné míře vytvořen alpinským vrásněním v třetihorách. Tato horotvorná činnost měla za následek vznik "mladých" nestabilních pohoří - [[Altaj (pohoří)|Altaj]], [[Kchun-lun-šan|Kchun-lun]], [[Nan-šan]]. Přibližně jednu třetinu povrchu tvoří pohoří, přičemž většina z nich je orientována ve východo-západním směru. Výjimku tvoří například horstva ve východním [[Tibet|Tibetu]], která se táhnou od severu na jih a pohoří při čínsko-korejských hranicích, probíhající ze severovýchodu na jihozápad.
 
Na jihozápadě se nachází [[Tibetská náhorní plošina]], se svou rozlohou 2200000 km² a průměrnou nadmořskou výškou 4500 m se řadí k nejrozlehlejším a nejvýše položeným oblastem světa. Z jižní a jihozápadní strany ji obklopují Transhimaláje a Himaláje, kde se v nadmořské výšce 8848 m vypíná nejvyšší bod země i světa - štít [[Mount Everest]]. Západní hranici lemují horská pásma [[Pamír]] a [[Karákóram]], známý ledovci vskytujícími se ve výšce nad 2900 m n. m. a dlouhými místy 40–60 km. Mohutné pásmo Kchun-lun, dosahující nadmořské výšky kolem 6000 m, obepíná Tibetskou náhorní plošinu ze severu a spolu s pohořími [[Altyn-tagh]] a Nan-šan ohraničují Chajdamskou pánev.