Verze z 6. 12. 2013, 16:45 editovat David Kozler (diskuse \| příspěvky) 482 editací m →‎Sídla Matice slovenské: typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 7. 2014, 13:50 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~File~~Soubor:Martin-14.jpg\|right\|thumb\|První sídlo Matice slovenské]] '''Matica slovenská''' je [[Slovensko\|slovenské]] národní kulturní sdružení se sídlem v [[Martin (město)\|Martině]]. Od roku [[2010]] je předsedou Matice slovenské [[Marián Tkáč]]. Řádek 5: === Přípravy vzniku === [[Soubor:Slovak Celebrities 1863.jpg\|thumb\|250px\|Zakládající členové Matice slovenské. Kreslil [[Josef Rupert Maria Přecechtěl]]]] První zmínku o potřebě založit Matici slovenskou vyslovil v listě [[Ján Kollár\|Jánu Kollárovi]] roku [[1827]] [[Pavel Josef Šafařík]] a to v reakci na nedávno založenou [[Matice srbská\|Matici srbskou]], která jako první slovanská matice vznikla o rok dříve ([[1826]]). Od roku [[1831]] existovala [[Matice česká]], což dalo Slovákům konkrétní představu ohledně toho, jak by mohla Matice vypadat. Myšlenky se chopili revolučně naladění [[štúrovci]], kteří měli v programu svého kroužku [[Vzájemnost]] (1837) i založení Matice slovenské. Jejich plány se však neuskutečnily. Vznik slovenské Matice v roce 1863 byl výsledkem snah slovensky orientovaných demokratů na [[Martin (město)\|martinském]] [[Memorandové shromáždění\|Memorandovém shromáždění]] roku 1861. === Přípravný výbor === Řádek 22: === Zhodnocení prvních 12 let činnosti === Za prvních 12 let svého působení si Matice vytvořila téměř stotisícovou základnu dárců, příznivců a spolupracovníků a vybudovala z [[Martin (město)\|Martina]] kulturní centrum Slovenska. Roku 1874 měla Matice 1200 členů, mezi kterými bylo 66 kolektivních členů jako obce, města, školy, sdružení apod. Po celém Slovensku, i v Uhersku, měla vybudovanou širokou síť místních „jednatelů“, kteří se starali o rozšiřování jejího tisku a kulturně-osvětového úsilí v daném okolí. Do roku 1875 vydala pod vedením F. V. Sasinka 12 ročníků "[[Letopis Matice slovenskej\|Letopisu Matice slovenskej]]", což byl v podstatě první vědecký časopis Slováků. Mimo to vydala 41 knižních titulů nejrozličnějšího zaměření. Velkou pozornost též věnovala rozvoji ochotnického divadla a sborového zpěvu a podařilo se jí prostřednictvím místních "jednatelů" založit řadu ochotnických souborů. K významnému okruhu působení MS patřila i sběratelská činnost. V tomto směru nahrazovala úlohu národního muzejnictví, archivnictví, galerie a knihovny. Fond její knihovny se rozrostl do výše 10 000 svazků; v literárním archivu opatrovala 332 rukopisů a velmi se rozrostly sbírky jejich archeologických, numismatických, přírodovědných a výtvarných děl. V posledních letech své existence vyvinula velké úsilí i na poli organizování vědecké výzkumné činnosti. Jako jediná celonárodní organizace udržovala čilé kulturní a vědecké styky s ostatními slovanskými ústavy podobného zaměření. Řádek 47: == Předsedové Matice slovenské == * 1863–1869 [[Štefan Moyzes]] * 1870–1875 [[Jozef Kozáček]] * 1919–1926 [[Matúš Dula]] (1846-1926) * 1919–1921 [[Pavol Országh Hviezdoslav]] (1849-1921) * 1919–1926 [[František Richard Osvald]] (1845-1926) * 1919–1950 [[Vavro Šrobár]] (1867-1950) Řádek 58: * 1931–1949 [[Jozef Országh]] (1883-1949) * 1945–1954 [[Jur Hronec]] * 1945–1950 <br />1968–1973<br />1974–1976 čestný předseda [[Laco Novomeský]] * 1973–1990 [[Vladimír Mináč]] * 1990 (leden–srpen) [[Viliam Gruska]] Řádek 66: == Externí odkazy == {{commonscat}} * [http://www.matica.sk/ Matica slovenská] [[Kategorie:Matica slovenská\| ]]▼ [[Kategorie:Slováci]] ▲[[Kategorie:Matica slovenská]] [[Kategorie:Dějiny Slovenska]]

Matica slovenská: Porovnání verzí