Kognitivní věda: Porovnání verzí

 

'''Kognitivní věda''' (z latinského ''cognoscere'' = poznávat) se zabývá interdisciplinárním výzkumem mysli a jejích procesů. Zahrnuje disciplíny jako je [[psychologie]], [[umělá inteligence]], [[lingvistika]], [[neurověda]], [[antropologie]] či [[filosofie]].<ref name="thagard2012" />

Mysl je tradičním předmětem filosofie již od dob starověkého Řecka. Její metodou byla především teoretická analýza problémů (např. poznání) založená na [[introspekce|introspekci]]. Zlom nastal v 19. století s příchodem empiricky založené experimentální psychologie. I psychologové konce 19. a počátku 20. století spoléhali na introspekci jako cenný zdroj poznání, přestože byla její nespolehlivost univerzálně uznávána.<ref name="wundt1900" /> Psychologie především ve Spojených státech se v první polovině 20. století prakticky všeobecně přiklonila k [[behaviorismus|behaviorismu]], který prosazoval např. [[John Watson]].<ref name="watson1913" /> Dle behavioristů nejsou mentální události otevřeně pozorovatelné, to je pouze chování, proto se psychologie může stát objektivní vědou jen skrze vytváření teorií chování bez užívání mentálních konceptů. Například místo termínů "vnímání", "paměť" a "jazyk" se mluvilo o "diskriminaci", "učení" a "verbálním chování".<ref name="miller2003" />

 

 

K obrovskému rozvoji došlo na poli [[informatika|počítačové vědy]]. Její počátky se pojí s [[teorie informace|teorií informace]] [[Claude Shannon|Clauda Shannona]], prací [[Alan Turing|Alana Turinga]] a [[John von Neumann|Johna von Neumanna]]. Popularitu nyní začala získávat [[kybernetika]] [[Norbert Wiener|Norberta Wienera]]. [[Marvin Minsky]] a [[John McCarthy]] stáli u zrodu výzkumu umělé inteligence. [[Alan Newell]] a [[Herbert Simon]] prvně výpočetně modelovali kognitivní procesy.<ref name="miller2003" />

=== Psychologie ===

{{Podrobně|Psychologie}}

* Za základ kognitivní vědy lze považovat psychologii, konkrétně [[obecná psychologie|obecnou]], t.j. [[kognitivní psychologie|kognitivní psychologii]]. Základní metodou jsou experimenty s lidmi zkoumající konkrétní aspekty mysli z mnoha směrů. Pomocí experimentů se vytváří, ověřují a upravují psychologické teorie, často v pojmech reprezentací a procedur.<ref name="thagard2012" /> Využívá se také výpočetních modelů simulujících lidské výsledky na základě teorie, které pak lze porovnat se skutečnými experimentálními výsledky.

* Kromě klasických behaviorálních metod jako je měření reakčních časů a [[psychofyzika]] se v současnosti v psychologii využívá i neurovědných metod jako jsou [[Elektroencefalogram|Elektroencefalografie (EEG)]], [[funkční magnetická rezonance|funkční magnetická rezonance (fMRI)]] či [[transkraniální magnetická stimulace|transkraniální magnetická stimulace (TMS)]]. Psychologie využívající tyto metody se někdy chápe jako samostatná disciplína pod názvem neurokognitivní psychologie či [[kognitivní neurověda]].

=== Informatika ===

{{Podrobně|Informatika}}

* Zmíněnou aplikací informatiky je tvorba výpočetních modelů simulujících operace lidského myšlení.

* Kromě modelování přirozeného myšlení se subdisciplína [[umělá inteligence]] snaží vytvořit umělou mysl - stroje vykazující známky inteligentního chování.

=== Lingvistika ===

{{Podrobně|Lingvistika}}

* Lingvisté hledají základní gramatická pravidla jazyka pomocí analýzy rozdílů mezi gramatickými a agramatickými větami, provádí psychologické experimenty a vytváří výpočetní modely.<ref name="thagard2012" />

* Na pomezí lingvistiky a psychologie vznikla [[psycholingvistika]], která se zabývá jazykovými schopnostmi člověka a jejich předpoklady z psychologického a neurobiologického hlediska.

=== Neurověda ===

{{Podrobně|Neurověda}}

Neurověda je vědecká disciplína zkoumající nervový systém na mnoha úrovních, od genetiky po chování, proto ji lze různě dělit na velké množství specializovaných odvětví.

* Neurovědy nižších úrovní popisu (např. [[molekulární neurověda|molekulární]] a [[buněčná neurověda|buněčná]] neurověda) se zabývají např. mechanismem přenosu signálů, tvorbou synapsí a neurotransmitery. [[Systémová neurověda]] pak studuje neurální systémy a okruhy složené z mnoha buněk a synapsí, a zjišťuje, jak tyto systémy vykonávají funkce jako je pohyb, vnímání či rozhodování. Lze například snímat elektrickou aktivitu skupin neuronů během toho, co člověk, ale kvůli invazivnosti metody častěji zvíře, vykonává nějakou úlohu.

=== Reprezentace a výpočty ===

{{Podrobně|Výpočetní teorie mysli}}

Centrální hypotézou kognitivní vědy je komputačně-reprezentační pojetí mysli. Dle této velmi obecné hypotézy lze mysl nejlépe chápat jakožto obsahující množství reprezentací, mentálních struktur analogických k počítačovým datovým strukturám, na kterých operují výpočetní procedury, analogy počítačových algoritmů. Povaha těchto reprezentací a procedur je předmětem zkoumání kognitivní vědy. Většina navržených reprezentací má symbolický charakter, kromě subsymbolického [[konekcionismus|konekcionismu]], který je inspirován paralelním distribuovaným zpracováním v biologických neuronových sítích, viz níže. Kognitivní věda tak pracuje s trojitou analogií mezi myslí, mozkem a počítačem.<ref name="thagard2012" />

 

 

Základní teorie ohledně povahy reprezentací a výpočtů jsou:<ref name="thagard2012" />

<ref name="walsh1999">Walsh, V.; Rushworth, R. (1999). A primer of magnetic stimulation as a tool for neuropsychology. Neuropsychologia 37, 125-135.</ref>

<ref name="gallzah2008">GALLAGHER, Shaun; ZAHAVI, Dan. The Phenomenological Mind : an introduction to philosophy of mind and cognitive science. London and New York : Routledge, 2008. 257 s. ISBN 0-203-08659-7.</ref>

<ref name="thagard2005">Thagard, P. (2005). Mind: Introduction to Cognitive Science, second edition, Cambridge, MA: MIT Press.</ref>

</references>

* {{sk}} [http://www.fmph.uniba.sk/index.php?id=1401 Program Kognitivní věda na Univerzitě Komenského v Bratislavě]

 

[[Kategorie:Věda]]