Československé opevnění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
Řádek 44:
[[5. červen|5. června]] [[1936]] byl schválen druhý program, který počítal s těžkým opevněním po celém obvodu hranic. Nevýhodou bylo, že veškeré síly by se vložily do opevnění a prostředky na mobilní vojsko by nezbyly.
 
Třetí program byl schválen [[9. listopad|9. listopadu]]u [[1937]]. Ředitel ŘOPu [[Karel Husárek]] prosadil plán, který počítal s výstavbou dvousledových [[Lehké opevnění vz. 37|lehkých objektů vz. 37]] po celé délce hranic a na ústupových příčkách a na nejohroženějších úsecích posílenou linií těžkého opevnění. Celkově tedy mělo být postaveno 1 276 těžkých a 15 463 lehkých objektů. Z důvodu nákladné investice, kterou si předválečné Československo nemohlo dovolit, byl projekt rozpracován na více jak 10 let, t.j. poslední etapa výstavby opevnění měla být dokončena až po roce 1946<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Tesař
| jméno = Jan
Řádek 99:
 
=== Dělostřelecké tvrze ===
[[FileSoubor:Opevnění Náchod from air K3.jpg|thumb|300px|Objekt N-D-S 73 "Jeřáb" tvrze Dobrošov.]]
{{Viz též|Dělostřelecká tvrz}}
[[Dělostřelecká tvrz|Dělostřelecké tvrze]] jsou těžké objekty, které tvořily uzavřenou soustavu tvrze. Její součástí byly tvrzové [[pěchotní srub]]y (základní součást těžkého opevnění), které navazovaly na linii izolovaných pěchotních srubů, [[vchodový objekt]], který umožňoval vstup do podzemí spojující všechny objekty tvrze. Dalšími objekty mohl být [[dělostřelecký srub]], [[minometný srub]], [[dělostřelecká otočná věž]] a [[dělostřelecká pozorovatelna (československé opevnění)|dělostřelecká pozorovatelna]], které měly již samostatné úkoly v rámci tvrze.
Řádek 212:
 
== Reference ==
<references />
 
== Související články ==
Řádek 229:
 
{{Portály|Československé opevnění}}
 
[[Kategorie:Československé opevnění| ]]
[[Kategorie:Obranné linie druhé světové války]]
[[Kategorie:Československé vojenství|Opevnění 1935-1938]]