|
'''Funkční magnetická rezonance''' (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu [[neurozobrazování|zobrazování mozku]], resp. mapování cerebrálnímozkové odezvy na vnější či vnitřní [[podnět]]. S progresivním vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí perspektivní metoda fMRI –jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. Liší se od standardní [[magnetická rezonance|magnetické rezonance]] schopností detekovat dynamické změny signálu způsobené lokálním kolísáním poměru [[oxyhemoglobin]]<nowiki/>u a [[deoxyhemoblogin]]<nowiki/>u v závislosti na neuronální aktivitě (BOLD, tzn. Blood Oxygenation Level Dependent).
jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. Liší se od standardní MR
schopností detekovat dynamické změny signálu způsobené lokálním kolísáním poměru oxyhemoglobinu a deoxyhemobloginu v závislosti na neuronální aktivitě (BOLD-Blood Oxygenation Level Dependet).
fMRI mapuje neuronální aktivitu pouze nepřímo, v návaznosti na lokální změnu oxygenace a [[perfuze]] mozkové kůry. Z toho také vychází její přednosti a limitace ve srovnání s dalšími metodami funkčního mapování mozku. Meze jednotlivých metod jsou dány tzv. časovou a prostorovou [[Rozlišovací schopnost|rozlišovací]] schopností. Funkční MRI má relativně vysokou prostorovou rozlišovací schopnost (řád jednotek milimetrů), časová rozlišovací schopnost je ve srovnání s [[EEG]] (elektroencefalografie) či [[MEG]] (magnetoencefalografie) omezená. fMRI nalézá uplatnění především v neurofyziologickém výzkumu. Na řadě pracovišť se fMRI využívá např. jako doplňující vyšetření před neurochirurgickou intervencí v oblastech kritických pro řečové či motorické funkce. fMRI umožňuje zpřesnění diagnostiky některých neurologických i psychiatrických onemocnění a nabízí možnosti plánování chirurgických výkonů.
fMRI mapuje neuronální aktivitu pouze nepřímo, v návaznosti na lokální změnu oxygenace a perfuze mozkové kůry. Z toho také vychází její
přednosti a limitace ve srovnání s dalšími metodami funkčního mapování mozku. Meze jednotlivých metod jsou dány tzv. časovou a prostorovou rozlišovací
schopností. Funkční MRI má relativně vysokou prostorovou rozlišovací schopnost
(řád jednotek milimetrů), časová rozlišovací schopnost je ve srovnání
s [[EEG]] (elektroencefalografie) či [[MEG]] (magnetoencefalografie) omezená. fMRI
nalézá uplatnění především v neurofyziologickém výzkumu. Na řadě pracovišť
se fMRI využívá např. jako doplňující vyšetření před neurochirurgickou
intervencí v oblastech kritických pro řečové či motorické funkce. fMRI umožňuje zpřesnění diagnostiky některých neurologických i psychiatrických onemocnění a nabízí možnosti plánování chirurgických výkonů.
== Magnetické vlastnosti jádra ==
[[Atomové jádro]] se skládá z [[nukleon]]<nowiki/>ů (protonů a neutronů). Protony neustále rotují kolem své vlastní osy a tento pohyb je označován jako [[spin]]. Každá nabitá částice, která se pohybuje, vytváří ve svém okolí magnetické pole a vykazuje [[magnetický moment]]. Protony si lze tedy představit jako miniaturní [[magnet]]<nowiki/>y. Atomová jádra se sudým nukleonovým číslem se nechovají ke svému okolí magneticky, protože se jejich magnetické momenty ruší a nelze je využít pro MR zobrazování. Atomová jádra s lichým nukleonovým číslem si svůj magnetický moment zachovávají. Charakteristickým zástupcem této skupiny je atom [[vodík]]<nowiki/>u <sup>1</sup>H, který má jeden proton a vykazuje relativně velký magnetický moment. V organismu je více než 60 % vody a <sup>1</sup>H je tedy nejvhodnějším objektem pro MR zobrazování. Dalšími zástupci jsou <sup>13</sup>C, <sup>19</sup>F,
Atomové
jádro se skládá z nukleonů (protonů a neutronů). Protony neustále rotují
kolem své vlastní osy a tento pohyb je označován jako spin. Každá nabitá
částice, která se pohybuje, vytváří ve svém okolí magnetické pole a vykazuje
magnetický moment. Protony si lze tedy představit jako miniaturní magnety.
Atomová jádra se sudým nukleonovým číslem se nechovají ke svému okolí
magneticky, protože se jejich magnetické momenty ruší a nelze je využít pro MR
zobrazování. Atomová jádra s lichým nukleonovým číslem si svůj magnetický
moment zachovávají. Charakteristickým zástupcem této skupiny je atom vodíku <sup>1</sup>H,
který má jeden proton a vykazuje relativně velký magnetický moment.
V organismu je více než 60% vody a <sup>1</sup>H je tedy nejvhodnějším
objektem pro MR zobrazování. Dalšími zástupci jsou <sup>13</sup>C, <sup>19</sup>F,
<sup>23</sup>Na, <sup>31</sup>P. Za normálních okolností je orientace rotačních
os protonů (jejich magnetických pólů) ve tkáních nahodilá, magnetické momenty
| 