Tramvajová doprava v Teplicích: Porovnání verzí

'''[[Teplice]]''' jsou severočeské [[Lázně|lázeňské město]], které mezi lety [[1895]] a [[1959]] provozovalo jednu z historicky nejstarších elektrických '''[[tramvaj]]ovýchTramvajová dráha|tramvajových sítí]]''' na území dnešního [[Česko|Česka]].

Roku [[1891]] byla zahájena jednání o stavbě tzv. [[malodráha|malodráhy]]; [[22. prosinec|22. prosince]] téhož roku obdrželo město z ministerstva z [[Vídeň|Vídně]] povolení a zřídilo společnost TEKG (= [[Teplická elektrárenská a malodrážní společnost]]). Během čtyř let vznikla první trať vedená severo-jižním směrem, spojující [[Teplice v Čechách (nádraží)|Hlavní nádraží]] s [[Novosedlice]]mi a horní částí [[Dubí]] (tam byla později poprvé v [[Čechy|Čechách]] [[Tramvajová dráha|tramvajová trať]] ukončena [[smyčkaTramvajové obratiště|smyčkou]]) na severu a s ''Školním náměstím'' (nyní Benešovo nám.) na jihu.

Mezi ''Školním náměstím'' a nádražím byla tramvajová trať zprovozněna [[25. červenec|25. července]] [[1895]], tedy ještě před oficiálním otevřením provozu. V úseku k vozovně (tramvajím sloužila dnešní [[autobus]]ová [[vozovna]]) se jezdilo zatím pouze manipulačně. Nedaleko vozovny se [[ŽelezniceŽelezniční trať Ústí nad Labem – Chomutov|železniční trať]] křížila s tou [[Tramvajová dráha| tramvajovou]] úrovňově; současný podjezd vznikl až později.

Město však celý plán znovu přepracovalo roku [[1956]], tramvaje z něj vypustilo a nahradilo [[trolejbusTrolejbusová doprava v Teplicích|trolejbusy]]y. Ještě téhož roku, tedy v souladu s plánem, zanikla městská teplická trať a jezdilo se pouze na meziměstské do [[Dubí]]. Ta byla ve své jižní části ukončena u [[Trnovany (Teplice)|Trnovan]] poblíž ''Městských sálů'', kde na ni navazovaly trolejbusy. Přestože staré [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] tramvaje nahradily moderní československé z [[Česká Lípa|České Lípy]] (jednalo se o vozy typu [[Tramvaj 6MT|6MT]]), na posledním tramvajovém úseku mezi [[Červený kostel (Teplice)|Červeným kostelem]] v Trnovanech a Horním Dubím se dojezdilo [[31. leden|31. ledna]] [[1959]], ačkoliv oficiálně byl provoz zastaven až [[28. únor]]a téhož roku.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Černý | jméno = Martin | spoluautoři = a kol. | titul = Malý atlas městské dopravy 2002 | vydavatel = Gradis Bohemia | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-902791-5-5 | strany = 27}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Bajer | jméno = Jan | příjmení2 = Havlík | jméno2 = Petr | rok = 2002 | titul = Půlstoletí teplických trolejbusů 1952–2002 | vydavatel = Jana Wolfová – Vydavatelství WOLF | místo = Ústí nad Labem | stránky = 6}}</ref> Zbylé tramvaje byly odprodány do [[Tramvajová doprava v Ústí nad Labem|Ústí nad Labem]], [[Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově|Mostu]] a [[Tramvajová doprava v Mariánských Lázních|Mariánských Lázní]].