Karel Guth: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Národní muzeum: dodatky a opravy dat značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 60:
== Životopis ==
Narodil se v Praze na Starém Městě vedle Klementina jako syn varhanáře. Vystudoval gymnasium v Žitné ulici. Dále v letech 1902–1907 studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Před závěrečnými zkouškami začal studovat dějiny umění a obecný dějepis na filozofické fakultě téže univerzity, kde byl žákem profesorů [[Karel Chytil|Karla Chytila]], [[Gustav Friedrich|Gustava Friedricha]], [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]] a [[Josef Šusta|Josefa Šusty]]. Zejména pod jejich vlivem převzal medievalistickou orientaci a přísně kritickou metodu svého bádání. Doktorát získal roku [[1910]].
Již během studia od roku 1907 a dále do roku 1913 pracoval jako konzervátor na archeologické a stavebně historické dokumentaci bouraných objektů při asanaci staré Prahy, zúčastnil se například již dohledu při úpravách gotického kostela sv. Václava Na Zderaze a jeho hřbitova v Resslově ulici. V letech 1913-1915 byl zaměstnancem zemského konservatoria.
Roku 1915 nastoupil do Zemského památkovho úřadu v Praze.
Řádek 73:
V muzeu Guth organizoval tři výstavy: o Janu Žižkovi (1924), o Albrechtovi z Valdštejna (1934) a o padělcích starožitností (1938) a roku 1941 byl nucen převzít nacistickou propagandistickou výstavu Německá velikost.
Nástupu nacismu v Národním muzeu znamenal reorganizaci, která vedla od 26. června 1941 ke Guthovu sesazení, nucenému penzionování.
=== Pedagogická činnost ===
Řádek 81:
Specializoval se jednak na dějiny české předrománské a románské architektury od 10. do 12. století, dále na archeologii středověku (resp. historickou archeologii), která až do jeho nástupu nebyla samostatným oborem, a konečně také na dějiny uměleckého řemesla.
Roku 1923 vedl archeologický výzkum [[Vyšehrad]]u. Samostatně vedl archeologický výzkum [[Ostrovský klášter|Ostrovského kláštera]], zúčastnil se výzkumu ve Staré Boleslavi, v Budči, v letech 1933-1934 a kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Významně se podílel na výzkumu rotundy sv. Víta a architektonického vývoje Pražského hradu, na němž vedl archeologický průzkum od roku 1925 do roku 1942. Jako přední odborník byl zvolen členem Archeologické komise při České královské akademii věd a umění, jejímž byl dlouholetým jednatelem, a vědeckým pracovníkem Archeologického ústavu.
Již jako památkář se věnoval dějinám Nového Města nad Metují a stavebním dějinám paláce hrabat Příchovských v Praze Na Příkopech (1913). Dále byl první, kdo provedl průzkum a hypotetickou rekonstrukci Betlémské kaple (1916 a 1922), podílel se na výzkumu nejvýznamnějších lokalit z počátků českých dějin: Řípu, Vyšehradu, Budče, Libušína či Staré Boleslavi.
Řádek 92:
* Palác hrabat Příchovských na Příkopě v Praze (spolu s Václavem Vojtíškem), 1913
* Kaple betlémská, 1917
* Koruna sv. Václava, Friedrichův sborník, 1921
* Jan Žižka ve výtvarném umění, Žižkův sborník, 1924
* České rotundy, v: ''Památky archeologické'' 34, 1925, s. 113-188
* Musejní obzor, 1925-1926
Řádek 102 ⟶ 104:
* Praha středověká, v: Jak rostla Praha (cyklus přednášek, kolektiv autorů), 1936
* Zpráva stát. musejního inspektora pro zemi českou r. 1937, v:''Zprávy památkové péče'', 2, 1938, s. 66-67
* Pastoforium v kostele sv. Ducha v Hradci Králové, Sborník k 60tinám Zdeňka Wirtha (1938)
* ''Svatováclavský sborník'' II. (redakce) 1939
* Výstava falešných památek, v: ''Časopis Národního musea'', 113, 1939, s. 145-154
| |||