Eneolit na území Česka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dějiny Česka
Řádek 22:
V této málo archeologicky poznané etapě českého pravěku doznívají kulturní projevy pozdního [[neolit]]u, pokračuje pozdní fáze [[lengyelská kultura|lengyelské kultury]], vedle ní se archeologicky vyčleňuje lengyelské kultuře příbuzná [[kultura münchshöfenská]]. V [[lengyelská kultura|lengyelské kultuře]] se někdy rozlišují dva horizonty: [[horizont Horní Cetno]] a [[horizont Praha–Střešovice]].
 
V mladší fázi raného eneolitu je určena [[jordanovská kultura]]/skupina (o mladším stupni mezi dolním Poohřím a Kolínskem se hovoří jako o [[jenštejnská skupina|jenštejnské skupině]]). Vedle těchto kultur se v Čechách nacházejí charakteristické džbánky, většinou v kontextech mladší jordanovské kultury, [[schussenriedská kultura|schussenriedské kultury]]. Na Pražsku a v severozápadních Čechách byly zachyceny nálezy a také příkopová ohrazení [[michelsberská kultura|michelsberské kultury]]. Především na výšinných sídlištích se už na konci jordanovské kultury vyskytuje keramika zdobená [[brázděný vpich|brázděným vpichem]], o které se v literatuře nejčastěji hovoří jako o [[památky typu Retz|památkách typu Retz]], a která se jako déletrvající jev projevuje ještě v bolerázském období [[badenská kultura|badenské kultury]]. Nicméně Rezt spadá na území Moravy.
 
==Starý eneolit==
Ve střední a severní Evropě převládla [[kultura nálevkovitých pohárů]], která zasahovala jak do Čech tak i na Moravu. DoKultura staréhonálevkovitých eneolitupohárů je(KNP) řazena nejstaršímladší fázea KNP,starší zvanástupeň. [[baalberg]]Do ([[baalberskástaršího skupina]])stupně ase střednířadí baalberská fáze a siřemská, zvanádo [[siřem]]skámladšího stupně pak salzmündskou fázi KNP. Z této doby pocházejí první doklady odlévání mědi na českém území ([[Makotřasy (okr. Kladno)|Makotřasy]]). Vývoj Moravy, ale i Čech ovlivnil o něco později také vývoj na jihovýchodě Evropy, definována je zde [[badenská kultura]] (v literatuře také jako [[kultura s kanelovanou keramikou]]), resp. její starší [[bolerázský stupeň]].
 
==Střední eneolit==
[[Kultura nálevkovitých pohárů]] pokračovala teď již pouze ve středních (Nymburk - mohyla) a severovýchodních Čechách svým nejmladším stupněm [[salymünd|salzmündským]]. Na Moravě převládla plně [[badenská kultura]] (klasický stupeň), která je zastoupena i v nálezech ve východních (a slabě i středních a severovýchodních) Čechách. Bádenská kultura má v čechách dva stupně, fáze Lysolaje a Kamýk. Na Moravě pak jsou stupně čtyři. [[Badenská kultura]] v Čechách ve svém protořivnáčském stupni přechází v [[řivnáčská kultura|řivnáčskou kulturu]]. V západních a jižních Čechách se objevují sídliště [[chamská kultura|chamské kultury]]. Na Moravě se po rozpadu [[kultura s kanelovanou keramikou|kultury s kanelovanou keramikou]] a ještě pod vlivem z jihovýchodu vyčlenila [[bošácká kultura]]. Její vliv sahal až do východních Čech. V závěru středního eneolitu se v kontrastu s badenským vývojem na severní Moravě a ve východních a severovýchodních Čechách objevuje [[kultura kulovitých amfor]].
 
==Mladý eneolit==