Ervěnický koridor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění historie |
m →Odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
Po zemním tělese tvořeném [[důlní výsypka|důlní výsypkou]] vede [[Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov|železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov]]. Podél severního svahu probíhá [[silnice]] I. třídy č. 13 ([[I/13]]) (též i evropská silnice E442) a ještě blíže [[Lom ČSA|lomu Československé armády]] řeka [[Bílina (řeka)|Bílina]] svedená do [[potrubí]] 4xJs 1200mm. Od roku ([[2007]]) se připravují plány na [[revitalizace|revitalizaci]] koryta [[Bílina (řeka)|Bíliny]], vytvoření [[meandr|meandrů]] a podpoření samočistící schopnosti.<ref>[http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK315 EIA - Revitalizace Bíliny ( revitalizace zatrubněné části a spojovacího koryta)]</ref><ref>[http://www.estav.cz/zpravy/nove/bilina-tezba-uhli-chomutovsko.html Řeka Bílina se vrátí do krajiny - nyní je kvůli uhlí v potrubí]</ref><ref>[http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/v-prirode/bilina-reka-mucednice Bílina - řeka mučednice]</ref> Důvodem navrácení do koryta je stabilita terénu a vzdalování lomových lokalit. Po koridoru jsou vedeny téměř všechny [[inženýrské sítě]] z Chomutova do Mostu.
Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma (který dalším postupem přešel v [[lom Vršany]]). V roce 1964 bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření, kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala, tak byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964 - 1985 bylo na trasu koridoru přemístěno 520 mil. [[Metr krychlový|m3]] skrývkových hmot.
Předpokládalo se, že násep bude zpočátku klesat až o půl metru za rok. Proto tu byly postaveny čtvery [[kolej]]e – po dvou se jezdilo, další dvě se průběžně opravovaly.
| |||