Cukrodárné rostliny: Porovnání verzí

(''Alhagi maurorum'').<ref name=manov/> z čeledi [[bobovité| bobovitých]] (''Fabaceae'') roste v aridních oblastech Egypta, Sinaje, Sýrie až po IránÍrán. Xerofytní trnitý keř má redukované olistění a růžové kvítky. Větévky roní sladkou pryskyřici, která tuhne v červená zrnka známá jako židovská mana nebo perská mana.<ref name=TropR114/><ref name=polivka/>

(''Tamarix mannifera''), dnes považovaný za varietu tamaryšku galského (''Tamarix gallica'' var. ''mannifera''),<ref name=tamar/> z čeledi [[tamaryškovité| tamaryškovitých]] (''Tamaricaceae'') roste v aridních oblastech Egypta, Sinaje, v IránuÍránu. Na keři parazituje červec ''Coccus manniparus''. Poraněné větévky roní v obraně sladkou tuhnoucí šťávu známou jako mana.<ref name=TropR114/><ref name=polivka/>

'''[[Zblochan| Zblochan vzplývavý]]''' (''Glyceria fluitans'') z čeledi [[lipnicovité| lipnicovitých]] (''Poaceae'') byl lokálně znám jako polská nebo pruská manna. Místní obyvatelé ve Východním Prusku, Slezsku a Polsku nazývali manou omleté obilky, z nichž si připravovali rozmanité pokrmy. Dle obsahu sacharidùsacharidů a užití však mezi cukrodárné rostliny nepatří.

Některé druhy ovoce jsou kromě přímé konzumace a zpracování obvyklé pro ovoce využívány pro produkci cukrů, především glukózy a fruktózy. Z datlí se zpracovává datlový sirup, konzistencí podobný tmavému medu, s ovocnou, lehce navinulou příchutí. Na sladidlo se zpracovávavajízpracovávají přebytky fíků. Nejčistší fruktóza se získává z hroznů, plodů révy vinné, ovšem nejrozšířenější je výroba vysokofruktózních sirupů z cukrových odrůd kukuřice.