Opera seria: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Kategorie
m Úprava odkazu
Řádek 3:
Žánr opery seria vznikl na přelomu 17. a 18. století jako reakce na zmatená operní libreta [[baroko (hudba)|barokní]] opery 17. století. Děj těchto oper byl, mírně řečeno, chaotický, často velmi nepravděpodobný a obsahoval v sobě prvky komické i tragické, heroické výšiny i lacinou pouliční grotesku. Z této žánrové všehochuti se vyvinula jednak [[opera buffo]] s výhradně komickými prvky a opera seria s vážnými a nadčasovými motivy.
 
Autoři opery seria se snažili dosáhnout kvalit [[antika|antické]], respektive francouzské [[klasicismus|klasicistní]] [[tragédie]]. Snažili se i o formální návrat k antickému divadlu. Zachovávali proto jednotu místa, děje i času a odstranili komické postavy. Tématika byla rovněž brána z antických dějin a mýtů. Děj se soustřeďoval zejména na vznešené ideály, střet osobních zájmů a božských úmyslů s vysoce morálním posláním.
 
Klasická opera seria byla zalidněna nejméně dvěma mileneckými páry, které přes četná protivenství došly k naplnění svých tužeb a nejméně jedním padouchem, kterému se dostalo zaslouženého potrestání, aby mu bylo v závěrečné scéně opery slavnostně odpuštěno. Dílo byla pak korunováno sňatkem nebo sňatky. Divák měl po shlédnutí opery být dojat, morálně uspokojen a povznesen.
 
Toto dějové schéma dávalo velké možnosti skladatelovi i interpretovi. Každá jednající postava měla ihned po příchodu na jeviště svoji samostatnou a i zpravidla recitativem formálně oddělou [[árie|árii]]. Nosnou dramatickou kostru děje tvořily právě árie, které vedle pěveckých kvalit umožňovaly uplatnit i herecké umění interpreta. Právě opera seria vytvořila kult pěveckých hvězd a zlatý věk kastrátů ([[FarineliFarinelli]]).
 
Je nepochybné, že tento styl kladl vysoké požadavky zejéna na kvalitu libreta. První díla tohoto nového typu vznikala již koncem [[17. století]] v prostředí literární akademie nazvané [[Arkadie]] a jejím prvním významným představitelem se stal spisovatel, libretista a učenec [[Apostolo Zeno]]. K dokonalosti tento žánr přivedl [[Pietro Metastasio]], spisovatel a básník, jehož jméno se stalo symbolem celé jedné operní epochy a jehož dílo inspirovalo skladatele dobrých sto let. Jeho operní libreta přetrvala až do dob Mozartových a bývala dokonce hrána jako činohry. Naopak vysloveně činoherní spisovatel [[Carlo Goldoni]] byl rovněž autorem řady zdařilých operních libret.
 
Mezi nejvýznamější hudební skladatele opera seria patřili [[Luigi Cherubini]], [[Gaspare Spontini]], [[Georg Friedrich Händel]], [[Christoph Willibald Gluck]] a konečně i v několika svých operách (Idomeneo, La Clemenza di Tito) i [[Wolfgang Amadeus Mozart]].