Verze z 4. 6. 2014, 22:07 editovat Jakub Ehrenberger (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 027 editací + sekundární literatura ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 6. 2014, 18:29 editovat zrušit editaci Jakub Ehrenberger (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 027 editací přepracován a doplněn úvod článku Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Rakouská literatura''' je ~~z pravidla~~součástí [[němčina\|německy]] ~~psaná~~psané [[Literatura\|literatury]]. Tradičně je rakouská literatura chápána jako literatura, která vznikla a nadále vzniká na území zaniklé "dunajské monarchie" a dnešního [[Rakousko\|Rakouska]], zpravidla tedy psaná autorkami a autory pocházejícími z Rakouska nebo těmi, kteří na tomto území dlouhodobě žili, příp. stále žijí, třebaže Rakousko není jejich původní vlastí. Navzdory její dlouholeté provázanosti a zejména jazykové blízkosti s literaturou z území dnešního [[Německo\|Německa]], tedy [[Německá literatura\|německou literaturou]] v užším slova smyslu, se na území [[Rakousko\|Rakouska]] postupně vyvinula samostatná literatura zabývající se zčásti odlišnými, "rakouskými" tématy - např. rozpadem monarchie, rolí Rakouska za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], setrvávajícím [[Fašismus\|fašistickým]] smýšlením obyvatelstva apod. Označení "rakouská literatura" se dále může vztahovat i na [[Slovinština\|slovinsky]] psanou literaturu z [[Korutany\|Korutan]]. == Vymezení pojmu rakouská literatura == Jak je naznačeno výše, rozsah pojmu "rakouská literatura" může být pro jednotlivé mluvčí velmi rozdílný. Ve svém nejširším pojetí může rakouská literatura zahrnovat nejen autorky a autory původem rakouské, ale také ty, kteří na území současného Rakouska nežili, příp. žili jen krátce, ale byli ve své tvorbě zcela zjevně ovlivněni kulturním a politickým vývojem v monarchii. K těmto autorům by patřili např. zástupci tzv. [[Pražská německá literatura\|pražské německé]] ([[Paul Leppin]], [[Max Brod]], [[Franz Werfel]] a další) nebo [[moravská německá literatura\|moravské německé literatury]]. Zatímco někteří z těchto autorů se orientovali spíše na bližší Německo,<ref name=Kriegleder>{{Citace monografie \| příjmení = Kriegleder \| jméno = Wynfrid \| odkaz na autora = \| titul = Eine kurze Geschichte der Literatur in Österreich \| url = \| vydavatel = Praesens-Verlag \| místo = Wien \| rok = 2011 \| strany = 314-315 \| počet stran = 559 \| isbn = 978-3-7069-0665-4 \| jazyk = de }}</ref> jiní, mezi nimi již jmenovaný Franz Werfel, měli později výrazněji blíže k Rakousku. Pojem rakouská literatura dále přirozeně zahrnuje autorky a autory původem z Rakouska, kteří však z nějakého důvodu Rakousko opustili a upřednostnili život v zahraničí. K těmto autorkám a autorům by mj. patřili [[Ingeborg Bachmannová]] (Itálie), [[Peter Handke]] (Francie) či [[Norbert Gstrein]] (Německo). Protipól k nim tvoří nemalá skupina autorek a autorů, kteří se sice nenarodili v Rakousku, ale později se do něj z nejrůznějších důvodů přestěhovali a rakouská kulturní a politická scéna je výrazně formovala. Příkladem by tu mohli být spisovatelé [[Daniel Kehlmann]] (Německo) a [[Doron Rabinovici]] (Izrael) či autorky [[Julya Rabinowich]] (Sovětský svaz) a [[Ann Cotten]] (Spojené státy). Specifickou skupinu rakouských literátek a literátů tvoří korutanští Slovinci, jejichž mateřským a často též tvůrčím jazykem je primárně slovinština. Nejvýraznějšími hlasy slovinské menšiny jsou [[Florjan Lipuš]] a [[Maja Haderlapová]]. Na počátku 21. století se vymezení literatury dle národnosti či bydliště autora zdá bolestivě nedostačující a limitující současně. Německy hovořící autorky a autoři často prezentují své knihy napříč německy hovořícími zeměmi, přebírají ocenění a stipendia bez ohledu na svou původní vlast, německé nakladatelské domy vydávají rakouské autorky a autory a rakouská nakladatelství zase spisovatelky a spisovatele původem německé apod. Určujícím není často ani téma. Příkladem za všechny může být rakouský spisovatel [[Josef Haslinger]], který dlouhá léta vyučuje tvůrčí psaní v [[Lipsko\|Lipsku]], je předsedou německého PEN klubu a ve svých knihách se věnuje mj. tématům z litevské (''Das Vaterspiel'') a české historie (''Jáchymov'').<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Ehrenberger \| jméno = Jakub \| autor = \| odkaz na autora = \| spoluautoři = \| titul = Haslinger: Ten příběh je střípkem evropské historie \| periodikum = Literární.cz \| odkaz na periodikum = \| datum vydání = 2012-9-19 \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 2014-6-5 \| ročník = \| číslo = \| strany = \| url = http://www.literarni.cz/rubriky/zive/rozhovory/haslinger-ten-pribeh-je-stripkem-evropske-historie_9314.html \| issn = }}</ref> == Od počátků do konce 18. století == Řádek 38 ⟶ 82: == Odkazy == === Reference === <references> === Literatura === * {{Citace elektronického periodika

Rakouská literatura: Porovnání verzí