Vápenka: Porovnání verzí

[[Image:Vápenka ve Velké Chuchli1.jpg|thumb|Vápenka ve Velké Chuchli]]

'''Vápenka''' je soubor průmyslových technologických celků, kde hlavní roli zastává [[pec]] určená k výrobě [[vápno|vápna]].

 

[[Vápno]] se používalo již ve [[starověk]]u jako pojiva do malt i jako hnojiva. Znalost vápna spadá do doby 3000 let před naším letopočtem, kdy již [[Starověký Egypt|Egypťané]] používali vápenné malty obsahující sádru. Pojivo se pravděpodobně vyrábělo pálením sádrovce s příměsí vápence, který se v [[Egypt]]ě vyskytuje. Pálilo se v pecích, které byly v podstatě periodické šachtové pece. [[Féničané]] a [[Židé]] používali vápna pro pozemní stavby, [[Babylón|Babyloňané]] znali směsné pojivo z vápna a popelové škváry a používali je pro vodní stavby. Poprvé se tak v historii objevuje hydraulické vápno, jehož výroba se později značně rozšířila. Vápno používali i staří [[Čína|Číňané]], [[Starověké Řecko|Řekové]] a [[Starověký Řím|Římané]].

 

[[Image:Old lime kiln at Badenyon.jpg|thumb|Jednoduchá selská vápenice]]

Ve [[středověk]]u se rozšířila výroba vápna a jeho používání v celé [[Evropa|Evropě]]. Pálení se nelišilo od starověkého způsobu, zvláště římského. Postupně se zaváděly trychtýřové pece s kulatým nebo elipsovitým průřezem. Pece se vyzdívaly cihlami a vytápěly se dřívím. Nejstarší pece v [[Čechy|Čechách]] pocházejí z konce 10. století, kdy se pálilo vápno pro účely stavby knížecího hradu [[Boleslav I.|Boleslava I.]] a stavby [[Břevnovský klášter|Břevnovského kláštera]].

K dalšímu rozvoji vápenictví došlo v 19. století, kdy byla potřeba hromadné produkce pro rozvíjející se stavební výrobu, zemědělství i cukrovarnictví. Byly stavěny různé typy moderních pecí a z původně řemeslné výroby se stalo samostatné průmyslové odvětví. Koncem 19. a na počátku 20. století vznikla řada vápenek. V Čechách byla roku [[1872]] vystavěna vápenice a cementárna v [[Beroun]]ě, v roce [[1872]] vápenice v [[Hlubočepy|Hlubočepích]], o něco později vápenky v [[Sušice|Sušici]], [[Vápenný Podol|Vápenném Podole]], [[Litoměřice|Litoměřicích]], [[Železný Brod|Železném Brodě]] a další. Na Moravě vznikly vápenky v [[Štramberk]]u, [[Přerov]]ě, [[Čebín]]ě, [[Bohdíkov]]ě, [[Lipovec (okres Blansko)|Lipovci]], [[Šošůvka|Šošůvce]], [[Ochoz u Brna|Ochozi]], [[Mokrá-Horákov|Mokré]], [[Březina (dříve okres Blansko)|Březině]] atd.

 

[[Image:Vápenka v Závratci.jpg|thumb|Vápenka v [[Zavrátec|Závratci]]]]

Vápenky dělíme dle kontinuity provozu na pece '''periodické''' a pece '''kontinuální'''.

'''Pece kontinuální''' - tyto pece dělíme na pece s postupujícím žárovým pásmem, kde vsázka vápence a vypáleného vápna zůstává na jednom místě peciště (pece kruhové), na pece, u kterých žárové pásmo zůstává ve stejné části pece a vsázka se pohybuje (pece šachtové, rotační), a na pece na pálení vápna ve zvířeném stavu.

 

Vynálezcem kruhovky je berlínský stavitel Bedřich Hoffmann, který si přihlásil její patent roku [[1858]]. První kruhová pec na našem území byla postavena roku [[1868]] v [[Přerov]]ě. Princip kruhové pece je jednoduchý. Teplo z vypáleného vápna se využívá k předehřátí spalovacího vzduchu a tepla zplodin hoření se využije k předehřátí vápence. Peciště tvoří souvislý kanál, který umožňuje stálý a nepřetržitý postup ohně. Zdivo pece má v určitých místech navážecí a vyvážecí otvory, které pec rozdělují na určitý počet komor. Každá komora má otvor pro odvádění spalin z pece. [[Palivo]] se přikládá otvory v klenbě tzv. sypáky, které se uzavírají litinovými poklopy. Pod sypáky se z vápence skládají topné šachtice, ve kterých se přikládané palivo spaluje.

 

[[Image:LDLimeShaftKilnBasic.jpg|thumb|Princip šachtové pece s vnějším (plynovým) topením]]

Šachtové pece se vyvinuly z polních trychtýřovitých pecí. V převážné většině našich šachtových pecí, zvaných "Pacoldovky," jsou patrné stavební prvky profesora české techniky [[Jiří Pacold|Jiřího Pacolda]]. Nejstarší šachtové pece na našem území byly vybudovány v [[Železný Brod|Železném Brodu]] v letech [[1865]] až [[1867]].

 

 

 

{{Commonscat|Lime kilns}}

 

[[Kategorie:Průmyslové stavby]]