Záření gama: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fixlinks |
m →Vznik záření gama: fixlinks |
||
Řádek 9:
Gama záření často vzniká spolu s [[částice alfa|alfa]] či [[záření beta|beta]] zářením při [[radioaktivita|radioaktivním]] rozpadu [[atomové jádro|jader]]. Když [[atomové jádro|jádro]] vyzáří částici alfa nebo [[záření beta|β]], nové [[atomové jádro|jádro]] může být v [[excitovaný stav|excitovaném stavu]]. Do nižšího energetického stavu může přejít vyzářením fotonu gama záření podobně jako [[elektron]] v obalu [[atom]]u vyzářením kvanta [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]].
Příkladem může být [[záření beta|beta rozpad]] [[kobalt]]u-60 <sup>60</sup>Co na [[nikl]]-60 <sup>60</sup>Ni, při kterém v prvním stupni nejprve jádro [[kobalt]]u vyšle [[částice beta|částici β]] (tedy elektron e<sup>-</sup>) a [[elektron]]ové [[antineutrino]] ν<sub>e</sub> a přemění se na jádro [[nikl]]u v excitovaném stavu:
:<math>
Řádek 23:
Vyzářená kvanta záření gama mají v tomto případě energii buď 1,17 [[elektronvolt|MeV]] nebo 1,33 [[elektronvolt|MeV]] (tomu odpovídá vlnová délka 1,06 pm nebo 0,93 pm).
Jiným příkladem může být [[částice alfa|alfa rozpad]] [[Americium|americia]]-241 <sup>241</sup>Am na [[neptunium]]-237 <sup>237</sup>Np, který je podobně jako předchozí doprovázen vyzářením gama kvant. Rozdíl je v tom, že nyní mají vyzařovaná kvanta mnohem více různých energií, stejně jako např. při beta rozpadu iridia-192 <sup>192</sup>Ir na platinu-192 <sup>192</sup>Pt.
== Fyziologické účinky ==
| |||