Kostel svatého Jáchyma a svaté Anny (Jáchymov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rafus (diskuse | příspěvky)
m typo
m clean up, replaced: KarlovarskýKarlovarský kraj 25px|bezrámu|vlevo za použití AWB
Řádek 17:
| stát = {{vlajka a název|Česká republika}}
| stát podcelek1 název = [[Kraje v Česku|kraj]]
| stát podcelek1 = [[Karlovarský kraj]] [[Soubor:Karlovy Vary Region CoA CZ.svg|Karlovarský25px|bezrámu|vlevo]]
| stát podcelek2 název = [[okres]]
| stát podcelek2 = [[Okres Karlovy Vary|Karlovy Vary]]
Řádek 46:
 
== Historie ==
Jedná se o první [[Luteránství|luteránský]] kostel v českých zemích. Pozdně [[gotika|gotická]] stavba zasvěcená [[patron]]ům města byla realizována v letech [[1534]]–[[1540]] stavitelem [[Hanuš Kopp|Hanušem Koppem]] za účasti políra Wolfa Müllera z Ostrova a kameníka Jörga z Bamberka. Je postavený v obdobném stylu jako městské kostely v [[Most (město)|Mostě]] a v dalších krušnohorských [[Horní Město|horních městech]]. Kněžištěm s předsunutou vysokou věží je otočený na jih, do náměstí. Původní vnitřní zařízení bylo vybaveno v letech [[1542]]-[[1573]]. Stavba byla dokončena šlikovským stavitelem Janem Munichem. První mše se konala na svatou Kateřinu, i když chrám nebyl zcela hotový (chyběla například okna). Celkové náklady činily 14 824 zlatých.
 
Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl kostel uzavřen a v roce 1624 vysvěcen na katolický chrám. Kostel byl několikrát přestavován, naposledy barokně v letech 1764–1785. Po katastrofálním požáru města v roce 1873 kostel přestavěl tesařský mistr J. J. Richter z Johanngeorgenstadtu za 88 000 zlatých. Plány k této přestavbě vypracoval [[Josef Mocker]], který zásadně změnil vzhled celé stavby. Rekonstrukce začala 14. dubna 1874 a trvala rok. Z původní stavby se zachovaly obvodové zdi, vstupní portály a kamenné [[ostění]] vstupu do sakristie, na kterém se dochoval i erb zakladatelů města - Šliků. Zajímavý je Hornický portál na západní straně (směrem k dolu Svornost). Podle dobových rytin byl vždy pod úrovní silnice a na jeho ostění můžeme rozpoznat věkem částečně setřelý portrét zakladatele města Štěpána Šlika. Autorem je kamenický mistr Jörg z Bamberka.
 
Během požáru bylo zničeno i vnitřní vybavení kostela. Zachovala se pouze [[renesance|renesanční]] [[křtitelnice]] z dílny jáchymovského zvonaře Hanse Wildta vyrobená v roce 1575 a zábradlí kolem křtitelnice. Zmizel tak například trojdílný oltář od [[Cranach|Lucase Cranacha]] z roku 1545 s výjevem Poslední večeře Páně a další drahocennosti. Padající konstrukce střechy roztříštila i desku z bílého mramoru kryjící vstup do šlikovské hrobky.
 
Uvnitř chrámu jsou nástěnné malby z let 1567-73 od A. Cordela a oltářní obraz z roku 1785 od [[Josef Kramolín|J. Kramolína]]. Velikost chrámu svědčí o někdejším bohatství města. Původně byl kostel jednolodní, ale při Mockerově přestavbě byl prostor rozdělen na trojlodním půdorysu. Délka lodi je 50,5 metru a celková šířka 28,5 metru. Zdi kostela jsou patnáct metrů vysoké a střecha nastavuje dalších čtrnáct metrů. kostelní věž je vysoká padesát šest metrů.
 
Kardinál [[František Tomášek]] udělil kostelu 8. listopadu [[1987]] statut poutního místa při tradičních Mariánských poutích. Ty původně směřovaly do zaniklého kláštera kapucínů na Mariánské. Roku 1992 byla dokončena dlouholetá rekonstrukce chrámu a ten byl znovu vysvěcen pražským světícím biskupem [[František Lobkowicz|Františkem Lobkowiczem]].