Neolitická architektura: Porovnání verzí

 

== Megalitické stavby ==

V Evropě i v jihozápadní Asii, kam se neolitická kultura šířila v dalších tisíciletích, se obydlí patrně stavěla z méně trvanlivých materiálů - ze dřeva, z proutí a hlíny - takže se nezachovala. Zato se od [[Indie]] a [[Kavkaz]]u až po západní a severní Evropu, ale i v Africe nebo Brazílii, zachovalo množství mohutných kamenných staveb, patrně náhrobků a kultovních míst. Nejznámější je anglické Stonehenge (asi 100 km ZJZ od Londýna), ale větší nebo menší kameny a skupiny kamenů se zachovaly ve velkém množství zejména v [[Irsko|Irsku]], ve Francii, v severním Německu a [[Dánsko|Dánsku]], v jižním Rusku a na [[Kavkaz]]e. Rozlišují se jednotlivé kameny ([[menhir]]) a jejich kruhy ([[kromlech]]) nebo řady ([[[[Carnac]]]] v Bretani), ploché kameny na sloupech ([[dolmen]]) a rozsáhlé hroby s mohylami (cairn, [[tumulus]]). V jižním Rusku a na Kavkaze se zachovaly dokonale zpracované deskové dolmeny a v osadě Volkonskij u [[Soči]] žulový monolit s vytesanou půlkulovou komorou.

 

 

== Ostrov Malta ==

Někdy v 5. tisíciletí se objevují první stopy osídlení na Maltě a brzy na to i první chrámové stavby z mohutných, částečně opracovaných vápencových kvádrů. Z období od konce 5. do poloviny 3. tisíciletí se zachovaly zbytky asi třiceti chrámových staveb, z nichž sedm je zapsáno na Listině světového dědictví UNESCO. Ačkoli mají různý půdorys, mají řadu společných rysů. Každý je ohrazen zdí ze svislých kvádrů, vstup tvoří krytá kamenná chodba, kterou se vstupuje do jednotlivých okrouhlých prostorů („[[apsida|apsid]]“), uspořádaných do párů nebo trojlístků. Vnitřní stěny apsid jsou tvořeny svislými opracovanými kvádry, někde zdobenými reliéfy. Prostor mezi vnější zdí a apsidami byl vysypán hlínou a kamením.