Michail Leonťjevič Mil: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava dat |
m →Životopis: typo |
||
Řádek 32:
V roce [[1929 v letectví|1929]] začal pracovat [[Nikolaj Iljič Kamov]] společně s [[Nikolaj Kirilovič Skržinskij|Nikolajem Kirilovičem Skržinským]] na projektu [[Vírník|autogyry]] s kloubovým rotorem [[KASKR|KASKR-1]] (zkratka '''KA'''mov-'''SKR'''žinskij). Mezi členy týmu KASKR patřil tou dobou i student Michail Leontějevič Mil.<ref name="autogyra1">{{Citace monografie | autor = G. I. Kuzněcov | titul = ОКБ Н. И. Камова | vydavatel = OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“ | místo = [[Moskva]] | rok = 1999 | isbn = 5-93316-001-6 | kapitola = It all began with an autogyro | strany = 10 | jazyk = rusky, anglicky}}</ref> V roce [[1940]] byl založen na letišti Podosinki poblíž železniční stanice Uchtomskaja Závod č. 290, první konstrukční kancelář v SSSR specializovaná na produkci autogyr. Autor myšlenky N. I. Kamov se stal hlavním konstruktérem a vedoucím mužem, M. L. Mil byl ustanoven jeho zástupcem.<ref name="autogyra">{{Citace monografie | autor = G. I. Kuzněcov | titul = ОКБ Н. И. Камова | vydavatel = OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“ | místo = [[Moskva]] | rok = 1999 | isbn = 5-93316-001-6 | kapitola = It all began with an autogyro | strany = 14 | jazyk = rusky, anglicky}}</ref>
Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval roku 1941 v Rudé armádě na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] blízko Jelnyje. V roce 1943 byl z bojů stažen a povolán k leteckému výzkumu. Úkolem bylo zlepšit stabilitu a ovládání vojenských letadel. Dokončil [[disertační práce|disertační práci]] a v roce [[1947]] převzal vedení vrtulníkového oddělení v [[CAGI]] (Centrální aerohydrodynamický institut), které se záhy transformovalo v [[Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila]].
Stroje vyrobené pod Milovým vedením ustanovily mnoho domácích i světových rekordů. Podílel se např. na konstrukci vrtulníků [[Mi-1]], [[Mi-2]], [[Mi-4]], [[Mi-6]], [[Mi-8]], [[Mi-10]], [[Mil Mi-12|V-12]]. Poruchovost posledně jmenovaného stroje (V-12) měla nepříznivý dopad na konstruktérovo zdraví a byla příčinou jeho předčasné smrti. Michail Leontějevič Mil zemřel v lednu 1970 v [[Moskva|Moskvě]] a byl pochován na hřbitově Judinskoje poblíž Moskvy.
|