Verze z 13. 5. 2013, 17:32 editovat Courcelles (diskuse \| příspěvky) 584 editací m File renamed: File:Beloe Delo 1.jpg → File:За единую Россію.jpg File renaming criterion #3: Correct misleading names into accurate ones.Better use the header of the poster as title… ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 5. 2014, 09:10 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Náhrada šablon {{Hlavní článek}} -> {{Viz též}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Bělogvardějci''' ([[ruština\|rusky]]: Bílí důstojníci, také '''Bílá armáda''', '''Bílí''', '''Dobrovolnická armáda''') byli příslušníci skupin bojujících v [[Říjnová revoluce\|Říjnové revoluci]] a za následující [[Ruská občanská válka\|občanské války]] v letech [[1918]] až [[1920]] proti [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] za obnovení [[Car\|carství]]. Jedná se o ruské označení vojenských odpůrců bolševické vlády v Rusku. Toto označení vzniklo poměrně záhy po VŘSR v roce 1917 jako protipól názvu krasnogvardějec, tedy rudý gardista, což byly vojenské a polovojenské jednotky ruských revolucionářů. Od roku 1918 byl polooficiálním označením jedné ze stran občanské války, která vypukla v Rusku. Mezi hlavní představitele bělogvardějců patřili admirál [[Alexandr Kolčak\|A.V.Kolčak]], generálové [[Anton Ivanovič Děnikin\|A.I.Děnikin]], [[Nikolaj Judenič\|N.N.Judenič]], [[Pjotr Nikolajevič Wrangel\|F.P.Wrangel]], kteří v letech 1918 až 1920 se neúspěšně pokoušeli svrhnout nově nastolený bolševický režim. Po roce 1920 se toto označení uchovalo jako označení příslušníků ruského protisovětského exilu. == Název == Řádek 15 ⟶ 14: == Vojenské operace == {{~~Hlavní~~Viz ~~článek~~též\|Ruská občanská válka}} Ruská občanská válka trvala mezi Rudou armádou a bělogvardějci až do roku [[1919]], v izolovaných oblastech na východě Ruska až do roku [[1921]]. Bílá armáda měla velkou podporu mimo Rusko, kde většinou panoval strach z bolševického režimu. Podporovali ji také obyvatelé separatistických částí Ruska ([[Sibiř]], [[Ukrajina]], [[Krym]]). Řádek 38 ⟶ 37: == Bělogvardějci po válce == Většina představitelů bělogvardějců po definitivní porážce Bílé armády emigrovala. Největší počet protisovětských Rusů byl v meziválečném období v [[Bělehrad~~\|Bělehradě~~]]ě, [[Berlín~~\|Berlíně~~]]ě, [[Paříž]]i, [[Charbin]]u v severovýchodní [[Čína\|Číně]], [[Istanbul]]u a [[Šanghaj]]i, kde žili až do [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. V roce [[1924]] byl v Jugoslávii založen [[Ruský vševojenský svaz]], který sdružoval velitele a vojáky bývalé Bílé armády a politicky působil v meziválečném období na vlády ostatních států v otázce sovětského Ruska. Během druhé světové války se tito emigranti podíleli na vytvoření [[Ruská osvobozenecká armáda\|Ruské osvobozenecké armády]] a dalších podobných organizací. Po válce se většina z nich přestěhovala do [[Spojené státy americké\|Spojených států]]. [[Kategorie:Říjnová revoluce]]

Bělogvardějci: Porovnání verzí